Pořád se mě na něco ptá
Chtěla byste si číst, ale tříletá dcera je vám neustále v patách. Pokládá nekonečné množství otázek, jste z ní vynervovaná, křičíte na ni a zavíráte ji do pokoje, abyste měla chvíli klid. Jenže místo aby si hrála, pláče. Křičíte ještě víc, i ona přidává na hlasitosti a kolotoč se roztáčí. Nakonec skončíte u psychologa nebo psychiatra
a požadujete předepsání antidepresiv.
Vždyť jsem ji tolik chtěla
Jak je to ale možné, vždyť jste se na její narození tolik těšila? Podle psychologů je omyl, jestliže očekáváme po narození miminka nepřetržitý proud euforie. I mateřství přináší dny lepší a horší – chvíle, kdy nám dítě půjde na nervy a my den s ním opravdu jen přetrpíme. Je fajn, máme-li partnera, který nás v té chvíli zastoupí, nebo prarodiče, kteří vnoučky rádi pohlídají.
Běžte do práce nebo si zacvičte
Nezůstávejte doma déle, než je nezbytně nutné, tedy pokud vás dítě vyčerpává, a běžte pracovat aspoň na pár hodin. Mrňousovi se nic nestane, když stráví dopoledne v kolektivu dětí. Nebo si běžte zacvičit – mnohá fitcentra nabízejí hlídání -, případně poproste o pomoc babičky, domluvte se s partnerem, s kamarádkou
a pohlídejte si děti na střídačku. Běžte po nákupech, s kamarádkou na kávu nebo se jen sama projděte.
V odpoledních hodinách fungují spousty kroužků pro předškolní děti, u nichž nejenže nemusíte, ale dokonce ani nesmíte být. Zase máte hodinku nebo dvě jen pro sebe. Důležité je zbavit se dojmu, že správná matka se od svého dítěte ani na krok nehne a ve všem musí být dokonalá. Skutečně zralá a sebevědomá máma totiž umí delegovat povinnosti i na druhé a dítě ji pak o to víc miluje. Je mu vzácnější, a hlavně má pořád dobrou náladu.
(min)