Můžete nám prozradit, jak jste se dostal ke své profesi?
Když mi bylo 10 let, viděl jsem francouzský film Le Sauvage, kde v hlavní roli parfuméra hrál Yves Montand.
Bylo to pro mne jako nahlédnutí do kouzelného světa a už tehdy jsem se rozhodl, že právě to je ta správná profese, které bych se chtěl věnovat.
Jste známý tím, že nechcete, aby se vám říkalo „nos“, považujete to za příliš nabubřelé. Jak byste tedy definoval sám sebe – tvůrce řady legendárních vůní a držitelem prestižního ocenění Francoise Cotyho?
Svou práci považuji především za umění vycházející z dokonalého porozumění jednotlivým ingrediencím i jejich propojení, a také toho, kdo umí pracovat s emocemi.
Po svém absolutoriu na ISIPCA ve Versailles jste pracovat v Bangkoku pro Payan Bertrand, v Paříži pro Annick Goutal a v Japonsku pro Kao. Jaké jsou podle vás vonné preference na Východě a na Západě? Nebo platí pro vůně, že jsou mezinárodně srozumitelné?
Spíše, než mezi národy bych hledal odlišné vnímání vůní mezi jednotlivými lidmi. Na Západě máme zavedenou kulturu parfémů jako něčeho mimořádného, až slavnostního. Zákazníci z Východu naopak berou vůně víc spotřebně a vyžadují, aby vonělo všechno, čím se obklopují – krémy, mýdla, toaletní potřeby…
Používáte více než 1000 vonných molekul, které z nich máte nejraději?
Ano, k dispozici mám na 1000 vonných molekul, ale zpravidla jich při práci používám kolem 400 – to jsou ty,
co znám nejlépe a dobře se mi s nimi pracuje a kombinuje. Mezi mé nejoblíbenější patří pačuli, vetiver a ambrofix.
K dostaní ve Fann Parfumeriích.