Práce dává životu smysl a pravidelnost. A z ní vyplývající stres je na jednu stranu hnacím motorem (zejména pokud vás práce těší), ale pokud jste delší dobu vystavena zvýšenému pracovnímu vypětí, z „dobrého sluhy“ se stane „špatný pán“.
Stres na pracovišti má mnoho podob
Změny v pracovním zařazení, napjatá atmosféra, zvyšování požadavků na kvalifikaci, konfliktní prostředí, nejistota a trvalý psychický tlak se výrazně promítají do partnerských a rodinných vztahů a mohou vyvolat nebo urychlit projevy špatného zdravotního stavu. Jak fyzického, tak psychického. Příkladem projevů dlouhodobého a chronického stresu jsou strach, frustrace a zlost, nebo deprese. Zdravotní důsledky pracovního stresu závisejí na typu osobnosti i na vašem sklonu k nemocem. Pokud jste ambiciózní, dravá a sebevědomá, pak se na první pohled s pracovním stresem vyrovnáváte lépe, ale jste více ohrožená kardiovaskulárními potížemi. Jestliže patříte k těm odpovědnějším a úzkostnějším typům, máte větší sklon k psychosomatickým onemocněním.
Jak se chováte vy?
Se stresem někdy souvisejí i poruchy příjmu potravy, trávicí potíže, bolesti hlavy, poruchy rovnováhy a také bolesti zad. Trvalý pracovní stres přispívá ke vzniku takzvaného ,,metabolickému syndromu“, který se projevuje hromaděním břišního tuku, snížením citlivosti na inzulín, vyšším krevním tlakem a zvýšenou hladinou cholesterolu. Nejednou vedou tyto příznaky ke vzniku srdečních chorob a k diabetu. Také máte ve stresu sklon konzumovat sladké, kouřit, pít kávu a občas si vzít nějaké léky?
Braňte se účinně!
Naučte se stresové situace předvídat a asertivně se jim vyhnout. Někdy stačí, abyste se zbavila přílišné odpovědnosti a neúměrného množství úkolů – prostě řekla NE. Najděte si během dne čas na pro relaxaci a uvolnění, ale také pro aktivní pohyb. Stačí i každodenní malá procházka. V žádném případě si nenechte pracovní stres přerůst přes hlavu a včas se obraťte na odborníky. Současné životní tempo na vás klade vyšší nároky a požadavky, proto je důležité, abyste upravila žebříček životních hodnot s ohledem na kvalitu svého života.
Víte, že…
…prudké vzepětí emocí ve stresových situacích a reakce na nečekanou psychickou zátěž jsou u žen a mužů odlišné? Vědci tvrdí, že za to mohou hormony. Ženy se častěji někomu s trápením svěří a psychické zátěže se zbaví fyzickou prací – zajistí si tak přísun hormonu, který zklidňuje – oxytocinu. Muži díky přílivu testosteronu naopak jednají podrážděně. Odlišná je také reakce na stresující události partnera. Zatímco žena muže „chápe“a podporuje ho, muže problémy partnerky většinou znervózní.
Jsme přepracovaní
Podle posledních výzkumů Evropské unie je v práci aktivně zapojeno 160 milionů lidí. Z nich 33 % trpí bolestmi zad, 23 % si stěžuje na neustálou únavu a 15 % má silné a časté bolesti hlavy. Přílišná pracovní zátěž postihuje šedesát procent pracujících…
(tw)