Muže budou o rakovině prostaty a jejích rizicích poučovat ženy

Muže budou o rakovině prostaty a jejích rizicích poučovat ženy


Ženy se v onemocnění rakoviny prostaty a jeho prevenci orientují mnohem lépe než muži. Ukázal to průzkum, který si u příležitosti dalšího ročníku charitativní a osvětové kampaně Movember nechal zpracovat Nadační fond Muži proti rakovině.1 Na základě těchto výsledků se organizátoři rozhodli zaměřit se letos více na ženy a šířit osvětu mezi muži právě jejich prostřednictvím.

 

V průzkumu provedeném agenturou IPSOS vyhrály ženy nad muži poměrem 8 : 4, když prokázaly mnohem větší informovanost v oblasti rizikových faktorů i prevence rakoviny prostaty. Zisk pouhých čtyř z celkových 12 otázek byl navíc u mužů vždy jen velmi těsný. Jejich nízké povědomí o problematice potvrdil mimo jiné fakt, že muži nedostatečně znají své pohlavní ústrojí. 42 % dotázaných si například netrouflo odhadnout odpověď na otázku, zda se liší prostata od předstojné žlázy. Správně, tedy že ne, protože jde o různá pojmenování jednoho orgánu, odpovědělo jen 20,5 % mužů. Více informací mají o rakovině prostaty muži ve věku 40 - 65 let, kteří už mohou mít zkušenost s některými obtížemi. Mladší muži mezi 18 a 39 lety v testu zcela propadli. 

Ženy se ve zdravotní problematice orientují zpravidla lépe. Je to dáno tím, že často pečují o zdraví své i celých rodin, důležité informace se k nim dostávají snáze a častěji prostřednictvím ženských médií, a navíc ženy nemají problém o otázkách zdraví a prevence mluvit, protože jsou na to zvyklé od útlého mládí, kdy se musí vyrovnat s nástupem menstruace nebo prohlídkami na gynekologii. Často si mezi sebou také doporučují vhodnou antikoncepci nebo lékaře. Pro muže jsou tato témata tabu a nezřídka se k nim dostávají až v pozdním věku, kdy je k tomu donutí zdravotní komplikace, a ne vždy jsou na to připraveni po psychické stránce. „Tyto výsledky nejsou nijak překvapivé, ale potvrdily nám, že je potřeba muže v Česku dál vzdělávat a pomoci jim překonávat psychické bariéry. Pomoc žen z jejich nejbližšího okolí je pro tyto účely velice vhodná nejen díky důvěře a jisté intimitě, ale také nám pomůže během právě probíhající epidemie nového typu koronaviru, která nám letos znemožňuje pořádat jiné osvětové aktivity,“ uvádí Jiří Hofreitr, koordinátor Nadačního fondu Muži proti rakovině, který v Česku zaštiťuje globální osvětovou iniciativu Movember.

Movember 2020 bude hlavně o ženách

Typický symbol Movemberu – pěstěný knírek – zůstane letos skrytý pod rouškami a respirátory. Skryto by ale naopak nemělo zůstat téma rakoviny prostaty. „Během celého listopadu budeme šířit základní informace
o onemocnění, které na pomyslném žebříčku nádorových onemocnění v mužské populaci v Česku už několik let zaujímá první místo. Určeny budou nejen mužům, ale z velké části také ženám, které tímto žádáme, aby téma se svými manžely, příteli, bratry či kamarády, otevřely. Pomohou nám tím muže nenásilně přimět k debatě, zvýšit jejich zájem o zdraví pohlavních orgánů a v nejlepším případě také absolvovat preventivní vyšetření,“
vysvětluje Jiří Hofreitr. S osvětou na sociálních sítích a webových stránkách www.nechsevysetrit.cz pomohou lékaři
i známí herci Iva Pazderková a David Matásek. Novinkou je psychologická poradna, která bude fungovat na výše uvedeném webu.

Muži kvůli strachu a studu podceňují preventivní prohlídky

Lékaři v Česku každoročně diagnostikují kolem 7500 až 8000 nových případů karcinomu prostaty. Další tisíce zůstávají neodhaleny, protože muži nechodí na preventivní prohlídky. „Zvýšené riziko onemocnění má v podstatě každý muž po 50. roce života a mužů ve věku 50 a více let je u nás kolem dvou milionů. Zájem o nepovinné preventivní prohlídky se ale pohybuje jen v řádu desítek tisíc. To je ostatně důvod, proč zhruba 20 až 25 procent pacientů přichází pozdě, tedy s nádorem v pokročilém stadiu,“ komentuje profesor Roman Zachoval, předseda České urologické společnosti a přednosta Urologické kliniky Thomayerovy nemocnice v Praze. Dnešní medicína je schopna odhalení onemocnění v počátečních fázích u až 90 % pacientů. Podmínkou je, aby se nebáli přijít na vyšetření.

 
profesor Roman Zachoval

Mnoho mužů má z vyšetření prostaty, které se provádí pohmatem přes konečník a krevními testy, zbytečné psychické bloky. „Nemá smysl si nalhávat, že jde o něco příjemného. Na druhou stranu to není nic, čeho bychom se měli obávat. Doporučuji, aby se muži se svými obavami lékaři svěřili ještě před vyšetřením a požádali ho
o větší ohleduplnost. Právě s odbouráváním studu a mýtů jim mohou pomoci ženy, které mají mnoho zkušeností
s neméně stresujícími prohlídkami na gynekologii nebo s porody. Je ale potřeba na muže netlačit, dát jim prostor téma zpracovat a popřemýšlet si o něm. Jak se říká, muži v některých ohledech dospívají později a potřebují tedy více času. Někdy stačí téma jen lehce naťuknout,“
vysvětluje Marek Rubricius, terapeut Nadačního fondu Muži proti rakovině.

Současná medicína je na vysoké úrovni a v Česku jsou k dispozici všechny ve světě uznané léčebné metody. Pro zlepšení nepříliš pozitivně se vyvíjejících dat o počtu nových případů a úmrtí na rakovinu prostaty je tedy potřeba jediné, aby muži nepodceňovali preventivní kontroly.

 

O rakovině prostaty

Karcinom prostaty je u českých mužů už několik let nejrozšířenějším typem nádorového onemocnění. Lékaři každoročně diagnostikují kolem 7500 až 8000 nových případů. Podle studie GLOBOCAN 2018 je Česko
v incidenci, tedy počtu nových případů onemocnění za rok na 100 000 obyvatel, na 6. místě v Evropě a na 13. místě ve světě.

Tímto druhem rakoviny v Česku každoročně onemocní zhruba 140 ze 100 tisíc mužů a incidence dlouhodobě vykazuje převážně rostoucí trend. Výskyt latentního onemocnění (tzn. onemocnění, které se ještě nijak neprojevuje, nepřivede pacienta k lékaři a není tudíž zjištěno) je mnohem vyšší. Vzhledem k tomu, že karcinom prostaty je typickým onemocněním starších lidí a česká populace stárne, musíme počítat s dalším nárůstem počtu pacientů. 

V roce 2019 u nás podle statistik žilo s diagnózou karcinomu prostaty přes 70 tisíc mužů a zhruba 28 tisíc těchto pacientů podstoupilo nebo mělo podstoupit léčbu.

Do rizikové skupiny řadíme muže starší 50 let, nejčastěji onemocní pacienti mezi 55. a 65. rokem života. Vliv na rozvoj onemocnění má také dědičnost a některé další faktory, jako je například vysoký podíl živočišných tuků ve stravě. Šance na vyléčení karcinomu prostaty významně souvisí s včasným odhalením rakovinového bujení. V počátcích nemá rakovina prostaty žádné zjevné příznaky, proto je důležité absolvovat pravidelné preventivní prohlídky na urologii.

Karcinom prostaty je nebezpečný v tom, že má často velice pomalý vývoj. Někdy se neprojevuje a nevyvolává žádné potíže řadu let, čímž se stává těžko zjistitelnou nemocí. Hlavními příznaky onemocnění jsou potíže při močení, schopnost zadržet moč, bolesti při erekci nebo ejakulaci, případně krev v moči a spermatu.
V pokročilých stádiích se projevuje také bolestmi zad, kyčlí a končetin. Znakem onemocnění bývá také nechutenství, hubnutí, únava a celková slabost.