Kanoistika je velmi specifický sport, a jak říká Martin Fuksa, jeden z nejlepších českých kanoistů, je to docela dřina, navíc zaměřená dost jednostranně: „Klečím na jedné noze a páteř je u toho dost vychýlená, proto je důležité dělat kompenzační cvičení.“
„Když jsem byl mladší a neměl jsem břicho, záda a celý core tolik zpevněný, hodně mě bolela bederní páteř. Pomohly mi s tím speciální cviky, které jsem dostal od své fyzioterapeutky,“ popisuje Martin, jak předcházet problémům se zády.
Každý může trénovat jako Martin
Při své „suché přípravě“ hodně pracuje s takzvanými odporovými gumami, kterými protahuje a posiluje zejména ramena, a to ještě před samotným tréninkem na vodě. Pochvaluje si také cvičená s velkým míčem, takzvaným gym ballem, používá také bosu a další balanční podložky, které vám doporučí každý fyzioterapeut.
„Právě proto, že zdaleka netrénuji jen na vodě, může všechno, co při tréninku dělám já, zkusit v podstatě úplně každý. Kromě cvičení v posilovně také například běhám, v zimě přidávám běh na běžkách a plavání,“ popisuje olympisjký reprezentant a ambasador automobilky Toyota, která je oficiálním partnerem olympijských her.
Kanoistika není klasický kroužek
Nejtěžší částí Martinova tréninku je však samozřejmě samotné pádlování. Pokud tedy někdo přichází do kanoistického oddílu, bude pravděpodobně nejprve začínat na kajaku. „V našem kanoistickém oddíle
v Nymburce pak většinou děti z kajaku přechází na kanoi, protože můj děda s taťkou, kteří oddíl zakládali, byli oba kanoisti, ale pokud někdo chce zůstat na kajaku, tak samozřejmě může,“ vypráví Martin Fuksa.
Většinou se s pádlováním začíná v létě. „Když pak přijde zima, část lidí odpadne, protože v zimě se spoustě lidí na vodu nechce chodit, takže pak zbydou jen ty v uvozovkách silnější kusy. Není to zkrátka úplně klasický kroužek. Je to věc, která musí člověka vyloženě bavit, musí si tu najít svoje místo a musí sem chodit,“ dodává Martin.