Když alergik přivede na svět alergika

Jakoukoliv formou alergie trpí asi třetina obyvatel ČR. Pravděpodobnost, že se rodiče u svého dítěte s nějakou alergickou reakcí setkají, je tedy docela vysoká. První příznaky se často projeví právě již v dětství. Asi nejvíce potrápí alergie pylová. Procento alergického onemocnění navíc roste, pokud je rodič dítěte alergický. Víte, jak ovlivní rozvoj tohoto onemocnění dědičnost z matčiny či otcovy strany?

 

Je alergie dědičná?

Alergické onemocnění jako takové není dědičné. To, co rodiče dávají svému potomkovi do vínku, je genetická predispozice k jeho rozvoji.  Jde o nadměrnou reakci na alergeny, která se může projevit formou ekzému, alergickou rýmou, astmatem apod. Automaticky to ale neznamená, že se alergie během života projeví. Šance, že dítě bude alergik, a přitom jeho rodiče žádnou alergii netrpí, je přibližně 20 %. Pokud je jeden s rodičů alergický, úměrně se zvyšuje riziko až na 40 %. V případě, že mají alergii oba rodiče, je riziko zvýšené až na 75–80 %. Riziko přenosu alergického onemocnění je také asi 4× vyšší, je-li alergická matka. Pro alergiky, nevyjímaje jejich děti, je zásadní i prostředí, ve kterém žijí. Tím je myšleno například vzduch, který dýchají, pravidelný úklid domácnosti, kouření v domácnosti, zvážit byste měli i domácí mazlíčky apod.

Jaká je nejběžnější alergická reakce?

Alergické onemocnění má mnoho podob. Od kožní reakce jako je šupinatění a svědění pokožky přes stálou rýmu, která je velice unavující, až po nebezpečné astma. To se projevuje opakovanými záchvaty kašle, sípáním, tlakem na hrudi či dušností, a to převážně v noci a nad ránem. Nejčastějším alergickým onemocněním je alergická rýma. V České republice jí trpí kolem 10–20 % všech dětí. První příznaky se obvykle projeví po 5. roce života, může se však rozvinout i u menších dětí. Jde o zánětlivé onemocnění nosní sliznice, které se po kontaktu s danými alergeny (např. pyly, plísněmi, roztoči) projevuje svěděním, pálením nosu, vodnatým výtokem, kýcháním a pocitem ucpaného nosu. Někdy jsou patrné i oční příznaky – slzení a svědění očí a zarudnutí spojivek. Častá je i únava, bolesti hlavy, problémy s koncentrací či spánkem. Nejčastější a nejzávažnější komplikací alergické rýmy je však astma. Jeho projevy se v důsledku neléčené rýmy rozvinou přibližně u 40–50 % pacientů.

Kdy navštívit alergologa a zahájit léčbu?

Máte-li nějaké podezření, že by vaše dítě mohlo být alergikem a případně i vy sami jste alergici, s návštěvou lékaře neváhejte. Vyšetřit lze už děti v kojeneckém věku a začít tak s optimální léčbou opravdu brzy. Mějte na paměti, že například alergickou rýmu způsobují hlavně sezónní pyly. Léčbu byste proto měli zahájit ještě dříve, než se v ovzduší objeví. Ideální jsou k tomu zimní měsíce. Návštěvu lékaře byste tak měli mít ideálně již naplánovanou. Ke zlepšení alergického onemocnění pomůžou obecně antihistaminika například ve formě sprejů do nosů. Ty však příznaky pouze potlačují. Léčit alergii lze ale specifickou alergenovou imunoterapií, která je dostupná kromě kapek a injekce i ve formě rychlorozpustných tabletek bez nutnosti zapíjení. Tato léčba má však u dětí svoji věkovou hranici, je vhodná už pro pětileté alergiky. Vždy se ale poraďte se svým alergikem.

Pyly za dveřmi

Může se zdát, že pylová sezóna je ještě daleko, ale opak je pravdou. Už v únoru zahajuje pylovou sezonu líska. Přidává se k ní olše a následuje bříza či topol. Čím teplejší jaro, tím rychlejší nástup alergenů může být. Zajímavostí je, že některé pyly stromů se kříží i s alergiemi na potraviny. Například pokud vás svědí v ústech, když sníte oříšky, můžete být alergičtí na pyl břízy apod. I s touto nepříjemností v podobě alergie na potraviny vám alergenová imunoterapie dokáže pomoct.