Diskuse o znovuotevření českých hospod utichla a návrat hostů k jejich stolům je v nedohlednu. Dlouhodobým uzavřením podniků přitom netrpí pouze ekonomika, ale také uspokojování základní lidské potřeby, prostého setkávání lidí v oblíbeném prostředí. Je proto nutné ocenit přístup pivovarů, které podporují hospodské tak, aby se lidé po uvolnění měli kam vracet. Svým odběratelům již pomohli stovkami milionů korun a od začátku krize je podporují i materiálně či psychicky. Nabízí jim zdarma výměnu sudů s prošlým pivem za čerstvé, umožňují nové smluvní přechody, poskytují restauracím PET lahve kvůli možnosti odnést si pivo s sebou a partneři vybraných pivovarů provádí sanitaci výčepního zařízení a dodej dezinfekce nebo ochranných pomůcek. To vše také na náklady pivovarů a zdarma pro hospodské.
„Hospoda není jen místem, kde se čepuje pivo. Je především tradičním prostředím, které lidem aktuálně chybí kvůli setkávání s přáteli. Pokud se při omezeních setkávají po bytech, garážích či chalupách, nelze to vnímat pouze jako truc vládě nebo úmyslnou nezodpovědnost. V pozadí stojí ztráta sociálních kontaktů, a to v důsledku nedostupnosti prostředí, v nichž byli zvyklí je uskutečňovat. Potřeba sociálních kontaktů je u člověka jednou ze základních a uzavřením míst, kde jsou lidé zvyklí ji uspokojovat, tato potřeba nezmizí.” komentuje současnou situaci Jiří Vinopal, vedoucí Katedry sociologie Univerzity Karlovy v Praze.
Pandemická situace nemá negativní dopad pouze na milovníky piva, ale i na pivovary. Jejich dodávky do gastronomie klesly o 25-40 % a už i největší pivovary musí začít počítat každou korunu. Tržby za prodej piva se na konci října 2020 meziročně snížily více než o polovinu, z původních 38 % z celkového podílu tržeb na 15 %. Za celý loňský rok pak u piva klesl obrat v tomto segmentu o 39 %. Na svých hospodských, však pivovary šetřit nechtějí.
„Přesto, že pivovary se snaží pomáhat, klíč k dané situaci má stát. Nevoláme přitom po dalších kompenzacích, ale po jejich smysluplném nastavení. Pokud se nějaká restaurace aktivně snaží a prodává například přes výdejní okénko, její tržby neklesnou o 50 %, (většina má pokles mezi 25-30 %) a tudíž nemá podle nových pravidel nárok na kompenzace. Velkou pomocí od státu by při současných podmínkách bylo co nejrychlejší snížení DPH právě na prodej s sebou, který jediný dnes gastronomy živí,“ komentuje Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven a dodává: „Pro nás a celý sektor je však nejvyšší prioritou udržitelné řešení do budoucna. Diskuse k podmínkám otevření je zcela nevyhnutelná. My jsme připraveni v podobě projektu Bezpečné restaurace.“
Pivovary pomáhají hostinským i s marketingem a udržením poptávky. Loni se spojili a připravili akci „Zachraň hospodu“, která pomáhala udržet obrat restaurací i při lockdownu prodejem poukázek a do které se zapojilo přes 2 500 provozoven. Pivovary se dále zapojily i do rozvozu vakcín praktickým lékařům, distribuují zdarma nealkoholické pivo pro pracovníky bezpečnostních složek či integrovaného záchranného systému, poskytují své nevyužité zaměstnance pro potřeby hygieniků při trasování, atd. „Pivovarští vždy uměli přiložit ruku k dílu, když bylo potřeba. Solidarita uvnitř oboru a síla lidí pomoci v rámci místních komunit, je velmi záslužná,” uzavírá Ferencová.
Zástupci restauratérů pomoc pivovarů oceňují. „Pivovary se chovají skvěle, snaží se nám pomoci a odvádějí perfektní práci. Je vidět, že hospoda je zkrátka o sociálním kontaktu a lidský přístup funguje nejen mezi štamgasty a hospodou, ale i mezi restaurací a pivovary,“ uzavírá Luboš Kastner z Asociace malých a středních podniků, který v ní zastupuje restauratéry. Velká většina pivovarů se snaží sítím desítek tisíc restaurací, hospod, barů a kaváren pomáhat zejména finančně. Investice se vyšplhaly již do několika stovek miliónů korun. Podpora hospod v podobě slev pro hospodské (formou zpětných bonusů i přímých slev) je jednou z variant.