Tip 1.: Dům DRN, Národní třída, Praha
Mých posledních šest profesních let se s místem ateliéru přesunulo z Královských Vinohrad do úplného centra Prahy na náměstí u Betlémské kaple. Zcela přirozeně jsem tedy s rodinou začala objevovat více do hloubky zákoutí, krásy i chutě Starého Města.
I při několikerém návratu mě fascinuje Dům DRN na Národní třídě. Pamatuji si již jako dítě místo zející prázdnotou. Asi nebudu sama, kdo si zpoza oken při cestě tramvají vybaví velkou zeď s měnícími se vymalovanými motivy právě nad provizorním parkovištěm. Na jeho místě se nyní tyčí moderní polyfunkční dům architekta Stanislava Fialy. Již název domu odkazuje na zeleň, která jej citlivě obrůstá ve všech úrovních včetně střešních prostor. Terasa skýtá dechberoucí panoramatický pohled na Prahu, hlavně v noci. Pro mě mimořádná novostavba, v níž se dle mého podařilo skloubit vysoké kvality veřejných prostor a propojení s budovami volně na ni navazujícími. Originální provedení interiérů, které věřím nejenom mě od nejspodnějších pater po ta nejvyšší nepřestává překvapovat a mnohdy mě nutí si na povrchové úpravy, detaily či materiály sáhnout.
V DRNu lze objevit zachovaná místa, kde po pohledovém betonu stéká omylem vyteklá rez, schody jsou neopracované či podlaha na střeše je z latí, jež přesahují linii stavby. Zdi ožívají vloženými cihlami, taškami, kameny či trámy. Najdeme tu i otisky starých a nových prvků, jako jsou lana, stromy či nejrůznější bednění, které způsobují probarvení betonu. Velmi ráda zavítám i na nádvoří z ulice Národní a Mikulandská, kde je vynikající italská restaurace. Dominantou nádvoří je pak Fialou navržený impozantní strom vyrobený ze zapečené nerezi.
Tip 2.: Kokořínsko
Milujeme ho snad v jakémkoliv ročním období. Moje srdcová záležitost Kokořínska je trasa, která buď začíná, nebo končí vynikajícím sladkým – znalost cukráren je pro mě totiž nutností. V tomto případě tedy Mšenská minicukrárna a od ní směr Mšenské lázně, kde začíná nádherná naučná Cinibulkova stezka: odhadem desetikilometrový okruh s přírodnímu úkazy, jako je Faraon, Obří hlava a Žába nebo Bludiště. Cestou je tu a tam posezení a dřevěné zajímavosti pro dospělé i pro děti. To byste mě měli vidět při pohledu na obří muchomůrku… oči se mi blýskají už z dálky, a co teprve, když si pod touto maxi houbou odpočinete. Plní totiž funkci altánu.
Na trase je mnoho historických odkazů a zajímavostí, takže ani u skalních výjevů Prolezovačky nebo Obraznice již nebudete tápat a ptát se, proč zrovna tady je takové místo. Dozvíte se třeba, že právě zde byly za třicetileté války ukryty vzácné obrazy a předměty. Mix výhledů, pískovcových skal a útvarů, voštin, lesů i etap trasy, které vedou loukami, je prostě báječný, ať máte dítko v nosítku (náročnější skalní výšlapy bude nutné vynechat), nebo jdete relaxovat třeba se čtyřnohým parťákem.
Tip 3.: Tisá, České Švýcarsko
Díky své práci jsem měla možnost podívat se na mnohá zajímavá místa po České i Slovenské republice
a některá mi zůstanou v srdci navždy. Tisá ležící v přenádherném údolí lemovaném ostrovskými skalami mě přesvědčila, že sem se chci vracet. Nejen proto, že se jedná o zónu, kde člověk může skutečně vypnout, a to
i telefon, protože zde není signál. Šéfkuchař Ondřej Kulič dává místnímu Hotelu Ostrov plusové body, protože gastronomické zážitky s výhledy na místní přírodní krásy jsou nezapomenutelné. Národní park České Švýcarsko přechází v pískovcový masiv Tisá – Tiské stěny a CHKO Labské pískovce na severu Čech. Za desítky milionů let se oblast změnila ve skalní stěny, pukliny, sloupy, kaňony, rokle, jeskyně, převisy a pískovcové věže. Jsou tu stovky registrovaných lezeckých cest (kdo nechcete nechat lezečky ležet ladem) a každý den můžete naplánovat výlety nejenom v Malých a Velkých stěnách, ale též skalních městech Ostrovských a Rájeckých skal. Jít po stopách Letopisů Narnie a představovat si, jaké scény se zde natáčely, je pro mě vždy fascinující.
Tip 4.: Neratov, Orlické hory
Zcela unikátní a nezapomenutelný je pro mě zážitek z Kostela Nanebevzetí Panny Marie, který dostal doslova druhou šanci. Najdete jej v obci Neratov v Orlických horách. Již od konce 17. století byl významným poutním místem. Po zásahu střelou Rudé armády vyhořel a za komunismu bylo dokonce rozhodnuto o jeho zbourání. Nestalo se tak, naštěstí. Od roku 1992 je kostel zapsán na seznamu kulturních památek a usilovně se pracuje na jeho rekonstrukci. Tento duchovní, architektonický i lidský počin je otevřen stále a všem, protože se zde nikdy nezavírá. „Na co kostely, které jsou zavřené,“ říká místní farář pan Suchopár. Tak proč se nepodívat na hvězdy skrze prosklenou střechu? Nebo přes den neochutnat pivo z místního pivovárku?
Tip 5.: Rožnov pod Radhoštěm – Velké Karlovice, Beskydy
Mou další slabinou je oblast vinoucí se od Rožnova pod Radhoštěm až po Velké Karlovice s oblíbeným rezortem malých chaloupek na stráni přidružených k hotelu Horal. Významným bodem na Karlově kopci je Jurkovičova rozhledna v Rožnově pod Radhoštěm, která mi svým tvarem, tesařinou i barevností navždy zůstane v paměti, než sem opět zavítáme. Význačná jehlancovitá střecha, čtveřice vikýřů a makovice u vrcholu jsou totiž nezapomenutelné. Ač vznikla podle původních více než sto let starých nákresů slovenského architekta Dušana Sámo Jurkoviče až v roce 2012, věřím, že nejsem sama, komu připadá jako ta nejkrásnější z moravských rozhleden.
Foto: BUSHMAN