Období jara je obvykle i obdobím změn. Delší dny a více pohybu nás mohou stát více energie. Po dlouhých zimních měsících navíc bývá náš organismus vyčerpán, chybí mu dostatek slunečního svitu, vitaminů
a považuje se za náchylnější k onemocnění. A tak se snažíme náš organismus více podpořit. Pomoci nám při tom může i odlehčení jídelníčku včetně jeho obohacení o tzv. superpotraviny, které mohou mít mnoho zdravotních benefitů. Které z těchto potravin do jídelníčku zařadit a jaké účinky se u nich pozorují, radí odborná konzultantka lékáren BENU PharmDr. Ivana Lánová.
Na rozdíl od zimních měsíců, kdy spíše volíme energeticky bohaté a tučnější pokrmy, jsou pro jaro přirozené
o něco lehčí a stravitelnější potraviny. Odborníci na výživu a lékaři se shodují, že pravidelná konzumace zeleniny a ovoce je jedním z důležitých předpokladů zachování zdravého organismu. Obecně doporučované množství zeleniny a ovoce pro denní konzumaci je alespoň 400 g. Některé potraviny mohou poskytovat nejen větší zdravotní výhody než ty ostatní, ale také umí pomoci chránit náš organismus před některými nástrahami vnějšího prostředí, jako jsou bakterie nebo viry.
SUPER SCHOPNOSTI SUPERPOTRAVIN
Zdravým a chutným zpestřením jídelníčku mohou být tzv. Superpotraviny. „Pojem superpotravina nemá žádnou přesnou definici a neexistuje tedy ani žádný oficiální seznam superpotravin. Superpotravina je vlastně označení, které se začalo užívat hlavně u potravin s vysokým obsahem živin a látek, které považujeme za zdraví prospěšné. Upozorňovalo na vysoký obsah látek důležitých pro náš organismus, mezi které řadíme např. vitaminy, minerály, nenasycené mastné kyseliny, flavonoidy, polysacharidy a fytosteroly. Jsou to látky, kterým se obecně přisuzuje pozitivní vliv na naše zdraví, duševní i tělesnou pohodu. Název superpotravina ale postupně “zlidověl” a jeho použití se rozšířilo i na nejrůznější domácí potraviny, které se mohou pyšnit obsahem nutričně hodnotných látek,“ vysvětluje Ivana Lánová a dodává: „Etikety potravin a doplňků v dnešní době zaplavily spousty certifikovaných značek. Na první pohled díky nim poznáte bio produkty, bezlepkové potraviny, bezlaktózové výrobky nebo třeba přípravky pro vegany. Je tedy skoro zarážející, že “Superpotravina” mezi nimi chybí.“
Zelenou superpotravinou, kterou si lze doma vypěstovat na jaře i po zbytek roku, jsou tzv. microgreens. Je to nezralá zelenina, která se sklízí ve fázi děložních lístků nebo ve chvíli, kdy se objevují listy pravé. První „mladá zelenina“ byla produkována v jižní Kalifornii v roce 1990[1]. Zařazení těchto mladých rostlin do jídelníčku může mít řadu nutričních i zdravotních benefitů. „Microgreens jsou nejen nutričně bohaté, ale oproti svým zralým protějškům obsahují vysoké množství vitaminů a minerálních látek, včetně mědi, zinku a selenu. Díky fytochemikáliím a antioxidantům, se o nich soudí, že napomáhají i k lepšímu hojení ran a syntéze kolagenu,“ radí Lánová a doplňuje: „Navíc skvěle chutnají a díky jejich svěží barvě vypadá jídlo daleko lákavěji.“ Druhů, které lze pěstovat nebo zakoupit, je celá řada. Nejznámější jsou ředkev, brokolice, červená řepa, hořčice, čočka, oves, hrách, jetel nebo řeřicha. Používají se do polévek, salátů, pomazánek, omelet či nádivek.
Mezi další zelené superpotraviny patří řasy spirulina a chlorella. „Ty obsahují vysoké množství esenciálních aminokyselin, které si naše tělo nedokáže samo vytvořit, ale musí ho přijmout z potravy. Jsou zdrojem bílkovin pro náš organismus. Zároveň jsou zdrojem antioxidantů, které pomáhají chránit buňky před oxidačním poškozením a volnými radikály,“ říká Lánová. Bylo zjištěno, že chlorella obsahuje vysoké množství vitamínu C, který přispívá k normálním funkcím imunitního systému a přirozené tvorbě kolagenu, o který naše tělo se zvyšujícím věkem přichází[2].
Také zelený čaj bývá často vyzdvihován pro své pozitivní účinky na naše zdraví. Obsahuje katechiny
a napomáhá tak ke kontrole tělesné hmotnosti[3]. Díky polyfenolickým sloučeninám a antioxidantům bývá spojován s protizánětlivými účinky. Stejné látky jsou obsaženy i v koření kurkumě a zázvoru, o kterých se proto soudí, že mohou být účinnou prevencí takových chronických nemocí, jako jsou kardiovaskulární choroby či cukrovka[4].
Pro „nezelené“ zdroje těchto biologicky aktivních látek nemusíme chodit za hranice. Nachází se také v kysaném zelí, jablkách, česneku nebo bobulovitém ovoci, jako jsou borůvky, brusinky, jahody, ostružiny nebo maliny. Bobuloviny, kromě vysoké dávky antioxidantů, obsahují flavonoidy, kterým bývá přisuzováno, že snižují rizika výskytu kardiovaskulárních chorob. Zelí díky probiotikům doplňuje přirozený střevní mikrobiom. „Ten můžeme ovlivnit i konzumací drcených lněných semínek, které navíc obsahují omega-3 mastné kyseliny,“ doplňuje Lánová. Mezi superpotraviny můžeme zařadit také kustovnici čínskou, ale i běžné potraviny, jako jsou ryby, vejce, ořechy nebo semínka. Některé superpotraviny konzumujeme přímo, z některých se připravují nejrůznější extrakty.
Více informací naleznete na www.benu.cz.
[1] https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2772566921000057
[2] https://www.healthline.com/nutrition/benefits-of-chlorella
[3] https://www.healthline.com/nutrition/top-10-evidence-based-health-benefits-of-green-tea#section1
[4] https://www.healthline.com/nutrition/top-10-evidence-based-health-benefits-of-turmeric