Spokojené těhotenství?

Nezapomínejte na pestrou a vyváženou stravu.

Jedním z nejkrásnějších období života ženy bývá určitě těhotenství. Každá budoucí maminka chce, aby celý jeho průběh byl poklidný a hlavně, aby miminko bylo zdravé. Ženy tomu mohou přispět mnohým, dopřát si kvalitní spánek, pravidelně se hýbat a jíst vyváženou a pestrou stravu. Nesmí se přitom zapomínat ani na dostatek vitaminů a minerálních látek. Které látky to jsou a kdy se doporučuje jejich užívání, vám poradí odborná konzultantka lékáren BENU, PharmDr. Ivana Lánová.

Během těhotenství se výživové potřeby těla ženy výrazně mění. Je proto obzvláště důležité, aby nastávající maminka zajistila optimální příjem živin pro sebe i pro své dítě. Kromě zvýšeného příjmu bílkovin, které jsou nezbytné pro stavbu svalů a tkání, sacharidů a zdravých tuků se nesmí nezapomínat na důležité vitamíny
a minerální látky. Ty nejsou ve stravě mnohdy dostatečně zahrnuty i přes to, že jsou klíčové pro správný vývoj plodu.

 

MIKRONUTRIENTY, CO JSOU ZAČ?

Mikronutrienty jsou živiny, které naše tělo potřebuje sice v malých, ale zásadních dávkách. Jsou to látky naprosto nezbytné pro správné fungování organismu. Mezi mikronutrienty patří vitamíny a minerální látky. Nedostatek mikronutrientů může být způsoben jejich nízkým obsahem ve stravě, nedostatečným vstřebáváním v trávicím traktu nebo jejich zvýšenou potřebou, vyvolanou např. sportem, fyzickou a psychickou zátěží, případně růstem, těhotenstvím nebo kojením. „Lidský organismus si mikronutrienty ve většině případů nedokáže tvořit sám, a proto je musí přijímat z vnějšku, ideálně prostřednictvím bohaté a pestré stravy. Ale některé důležité látky nám ve stravě i přes naši maximální snahu mohou zcela chybět anebo nedokážeme dostatečně pokrýt jejich zvýšenou potřebu. A právě těhotenství může být obdobím zvýšené potřeby, kdy může být výhodná pomoc některých doplňků stravy, které aktuálně potřebné živiny doplní. Vždy by však mělo jít skutečně jen o krátkodobou a výjimečnou pomoc, protože právě pestrou a vyváženou stravu ničím nahradit nelze,“ vysvětluje PharmDr. Ivana Lánová.

Ženské tělo má v průběhu těhotenství odlišné nároky na živiny a případný nedostatek potřebných vitamínů
a minerálních látek může mít negativní vliv jak na těhotnou ženu, tak na jejího budoucího potomka. „Na užívání některých vitamínů, respektive jejich přítomnost ve stravě může žena dbát už v době, kdy otěhotnět teprve plánuje. Jiné jsou pak důležité během těhotenství a při kojení,“ doplňuje PharmDr. Ivana Lánová.

 

PRVNÍ KROKY VEDOU KE KYSELINĚ LISTOVÉ

Kyselina listová neboli folát či vitamín B9, je jeden z nejdůležitějších vitamínů nejen v době těhotenství. Podílí se na krvetvorbě, syntéze nukleových kyselina a je nezbytný pro správný vývoj nervového systému embrya. Tělo si ho samo vytvořit nedokáže, a proto ho musíme přijímat ze stravy. Naše tělo navíc tento vitamín nedokáže uchovávat příliš dlouho, proto je důležité, aby byl v naší stravě na denní bázi. Jak na to? „Kyselinu listovou můžeme najít v listové zelenině, jako je špenát, brokolice, růžičková kapusta, dále v hrášku a fazolích, vlašských ořeších, houbách, játrech nebo kvasnicích. Její nedostatek přitom v extrémních případech může způsobit až některé vývojové vady plodu, jako je například rozštěp,“ popisuje Lánová. Běžná doporučená denní potřeba kyseliny listové se pohybuje kolem 200 µg, při těhotenství se zvyšuje až na dvoj až trojnásobek. Dbát na její zvýšený příjem může přitom být výhodné už před plánovaným otěhotněním, a to až 3 měsíce předem. Rozhodující fáze vývoje neurální trubice probíhá v časné fázi těhotenství, kdy žena ani nemusí vědět, že je těhotná.

 

NEZAPOMEŇTE NA DALŠÍ VITAMÍNY A MINERÁLNÍ LÁTKY

Už od prvního dne těhotenství se začíná v těle ženy odehrávat spousta nových procesů a změn. Kromě kyseliny listové je zapotřebí myslet i na další důležité látky. „V dnešní době mívají ženy, nejen těhotné, problém s nízkou hladinou železa v krvi. Železu se přitom před porodem přisuzuje velice důležitá role,“ upozorňuje Lánová
a dodává: „Díky jeho dostatečnému množství v těle totiž nemusí docházet k tak velké ztrátě krve při porodu, a dále se má také za to, že mohou být nižší rizika předčasného porodu nebo zpomalení růstu plodu“.  O železu se také soudí, že pomáhá snižovat riziko vzniku malformací plodu. Dále mimo jiné podporuje normální funkce imunitního systému, normální energetický metabolismus a napomáhá ke správné tvorbě červených krvinek. Železo se doporučuje konzumovat před a během těhotenství, po porodu a také při kojení. Pro jeho lepší vstřebávání je dobré jej doplnit o vitamín C, který jeho vstřebávání zvyšuje. I u vitamínu C platí, že jeho potřeba je během těhotenství vyšší. Má se také za to, že jeho nedostatek u matky někdy vede ke snížené dostupnosti      u plodu, což může mít důsledky pro jeho vývoj.

Vápník je další minerální látkou, která je v období těhotenství a kojení významná. Jeho doporučená denní dávka je pro těhotné a kojící kolem 1300 mg. „Pokud má žena v těhotenství málo vápníku, může se setkat s bolestí kloubů a svalů, oslabením stavu kůže, vlasů a nehtů nebo v horších případech až se zlomeninami kostí. Mezi potraviny s vysokým obsahem vápníku patří mléčné výrobky, především sýry, obilniny, ovoce, zelenina, a to hlavně špenát a kapusta,“ říká Ivana Lánová. S dostatkem vápníku v těle je spojený vitamín D, který napomáhá k jeho normální hladině v krvi a také podporuje jeho správné vstřebávání. 

Během těhotenství bychom neměli zapomínat ani na jód, zinek nebo hořčík. Jód je součástí hormonů štítné žlázy a napomáhá ke správnému růstu dítěte. Zinek se obvykle spojuje s pozitivním vlivem na vývoj pohlavních orgánů a mozku. Hořčík se pak někdy podává těhotným ženám ke snížení krevního tlaku, preeklampsie nebo křečí. Vlivem hormonálních změn totiž těhotná žena obvykle vylučuje větší množství hořčíku, než je obvyklé.

 

NENASYCENÉ MASTNÉ KYSELINY

To, co naprosté většině z nás chybí, jsou nenasycené mastné kyseliny. Je to především díky tomu, že nejsme přímořským státem a v našem jídelníčku tak nebývají zrovna hojně zastoupeny ryby nebo mořské plody. Nejdůležitějšími omega 3 mastnými kyselinami v těhotenství a během kojení jsou kyselina dokosahexaenová (DHA) a eikosapentaenová (EPA). Kyselina dokosahexaenová (DHA) je důležitá pro normální vývoji očí a mozku u kojenců. Obě kyseliny pak bývají také spojovány s tím, že snižují riziko předčasného porodu a pomáhají zmírňovat poporodní deprese.

Pokud množství všech zmiňovaných látek není ve stravě dostatečné, je dobré se poradit s lékařem
či lékárníkem o tom, jak tyto látky tělu dodat.