Jeden policista a jeden vrah. Který je však který...?

Martin Griffin: DRUHÝ NEZNÁMÝ 

Mladou recepční Remie Yorkovou čeká úplně poslední směna v odlehlém skotském horském hotelu. Poté co vypukne sněhová bouře, jež přeruší veškeré spojení s okolním světem, objeví se zraněný muž. Tvrdí, že je policista Don Gaines a stal se účastníkem nehody. Kromě něj prý přežil pouze vězeň, kterého jeho tým převážel. Krátce nato se však objeví další muž: i on je zraněný a také tvrdí, že je Don Gaines... Je jasné, že jeden z nich lže, a Remie musí zjistit, kdo je kdo, než bude pozdě. Protože jestli ji nezabije zima, zabije ji jeden z nich...

Druhý neznámý potěší fanoušky bestsellerů Smrt v ledu Amy McCulloch či Není úniku Taylora Adamse.

Ukázka z knihy:

Na recepci se znovu ozval bzučák. Leknutím jsem nadsko­čila. Stiskla jsem blikající tlačítko hotelového telefonu
a zvedla sluchátko. „Hotel Mackinnon. Jak vám mohu pomoci?“

Udýchaný hlas oznámil: „Tady policie.“ Měl místní přízvuk. „Potřebuju dovnitř.“

Podívala jsem se přes sklo, odrážející světlo jako kaluž slu­neční paprsky. Stála tam mužská postava, ramenem se opírala o rám otáčivých dveří a nakláněla se dovnitř. I když byla tma, rozeznala jsem zateplenou zimní bundu
s límcem vyhrnutým proti větru.

„Měl jsem na horské silnici nehodu,“ oznámil muž. Na oka­mžik se odmlčel a ztěžka se nadechl, jako kdyby ho něco bolelo. „Rozbila se mi vysílačka. Potřebuji použít váš telefon.“

Moje myšlenky přeřadily na vyšší rychlostní stupeň a rozběhly se naplno. „Budu vás muset požádat o průkaz. Takový je hote­lový postup.“ Uvažovala jsem o telefonních linkách. Pokud do­sud fungoval záložní zdroj, třeba by se podařilo zachytit mobilní signál z některého z horních pokojů, nicméně pravděpodobnější se jevila možnost, že policista bude mít smůlu.

„Gaines,“ oznámil hlas a postava přitiskla služební průkaz na sklo. „Strážník Gaines, číslo 4256, skotská policie.“ Muž se pootočil a mně došlo, že se opírá o jednu nohu, zatímco druhou nadlehčuje. Byl zraněný.

„Dejte mi chvilku.“

Přešla jsem halu a odemkla. V otáčivých dveřích vypadaly jeho černé kontury jako silueta zvířete zavřeného
v jatečním kot­ci. Sotva se ocitl uvnitř, opět se proměnil v člověka. Měřil něco přes metr osmdesát a měl široká ramena, vtěsnaná pod policejní bundu. Na pravém koleni mu z kalhot čouhal natržený cíp látky, odhalující poraněnou kůži. Jeho ošlehaná tvář svědčila o věku něco přes čtyřicet.

„Díky,“ řekl. Belhavým krokem mě minul a obešel recepci. Byl cítit benzínem.

Následovala jsem ho. „Jste zraněný,“ pronesla jsem s pocitem znepokojení. „Nemám přinést obvazy? Nějakou dezinfekci?“

Nevěnoval mi pozornost. Zkontroloval telefony, a když usly­šel ticho na druhém konci, zamračil se a rozhlédl se halou. Na koberci se za ním rozpouštěly sněhové stopy, které nanesl do­vnitř, když vešel. „Musíte zamknout.“ Přikývla jsem, vrátila se do recepce k otočným dveřím a zamkla je.

 

Martin Griffin je novým objevem v oblasti detektivního žánru. Než se začal věnovat psaní, byl zástupcem ředitele školy a nepříliš úspěšným zpěvákem. Kdysi byl požádán, aby posílil skupinu The Fall na jejím turné, toto angažmá však musel odmítnout, protože prý dosud složil jen dvě dobré písně.

Žije v Manchesteru se svou manželkou a dcerou.

Více se o něm můžete dozvědět na www.martingriffinbooks.com/.

 

Martin Griffin: Druhý neznámý, přeložil Václav Procházka, vydal Kalibr, 272 stran, doporučená cena 399 Kč