Nástrahy léta

Také se už těšíte na koupání, cyklovýlety, grilování a další letní radovánky? Slunečné a teplé dny přináší spoustu zábavy, ale mají i svou temnou stránku v podobě přehřátí, otrav, úrazů a dalších nebezpečí. Jak se jim vyhnout a užít si letní měsíce ve zdraví, vysvětluje MUDr. Ludmila Mazylkinová, vedoucí praktická lékařka sítě zdravotnických zařízení MOJE AMBULANCE.

 

Zrádné sluníčko

Vystavit se slunečním paprskům má řadu zdravotních přínosů: UV záření dopadající na pokožku stimuluje syntézu vitaminu D, který je důležitý pro zdraví kostí a zubů, podporuje obranyschopnost těla a přispívá k psychické pohodě. Pokud to ale se sluněním přeženeme, hrozí nám komplikace jako úžeh nebo bolestivé spálení pokožky, které může vést k rozvoji kožních nádorů včetně zákeřného melanomu.

„Úžeh se rozvíjí vlivem přímého působení slunce na oblast hlavy a šíje. Přehřátí hlavy se záhy projeví její bolestí, únavou nebo malátností, závratěmi, nevolnostmi, až zvracením. Může se vyskytnout ztuhnutí šíje, ve vážných případech může dojít k otoku mozku a dalším život ohrožujícím komplikacím,“ popisuje projevy úžehu MUDr. Ludmila Mazylkinová.

Tomuto problému lze naštěstí snadno předcházet dodržením několika jednoduchých pravidel. „Vůbec nejdůležitější je důsledné nošení pokrývky hlavy. Myslet bychom měli také na dostatečný příjem tekutin. Mezi 11. a 15. hodinou, kdy je intenzita slunečních paprsků nejsilnější, bychom měli vyhledat stín a náročnější sportovní aktivity bychom měli raději přesunout do ranních nebo večerních hodin,“ radí lékařka.

Úžeh jde často ruku v ruce se škodlivým spálením kůže. „Při pobytu na slunci by proto mělo být samozřejmostí pravidelné aplikování přípravků s vysokým UV faktorem. Alespoň jednou ročně, nejlépe před letní sezonou, bychom také měli navštívit dermatologa a nechat si zkontrolovat mateřská znaménka,“ připomíná lékařka.

S pobytem na sluníčku se navíc neslučuje užívání řady léků. „Patří mezi ně i řada běžných léků, jako jsou analgetika, antibiotika, léky proti vysokému tlaku a mnohé další. V takových případech je třeba se před sluníčkem opravdu důsledně chránit, jinak hrozí výskyt alergií a dalších nežádoucích účinků,“ dodává MUDr. Mazylkinová z MOJE AMBULANCE.

 

Hrozba přehřátí

Na pozoru bychom se měli mít i během letních dnů, kdy se sluníčko schovává za mraky, zejména pokud vyšší teploty provází zvýšená vlhkost vzduchu.

„Vlhký vzduch zabraňuje účinnému odpařování potu, které je nezbytné pro udržení optimální tělesné teploty. Pokud se k pobývání v dusném prostředí přidá nedostatečný pitný režim, může se snadno rozvinout úpal neboli celkové přehřátí organismu,“ vysvětluje MUDr. Mazylkinová a dodává, že úpal ohrožuje zvláště děti a seniory, osoby s nadváhou nebo srdečními onemocněními.

Při úpalu dochází k vzestupu tělesné teploty, která může vystoupat nad 39–40 °C. Objevuje se bolest hlavy, malátnost, nevolnost nebo zvracení. „Na rozdíl od úžehu, který se úpalu v mnohém podobá, ale přehřátí postihuje kromě mozku i další životně důležité orgány, což může mít také fatální následky,“ varuje vedoucí praktická lékařka MOJE AMBULANCE MUDr. Ludmila Mazylkinová.

Základem ochrany před úpalem je dostatečná hydratace. V dusných, parných dnech bychom také měli volit oblečení z prodyšného materiálu a nosit pokrývku hlavy, vyhýbat se přílišné tělesné aktivitě i přímému slunci – preventivní opatření jsou tedy víceméně stejná jako při předcházení úžehu.

Velmi podobně probíhá také léčba obou stavů. „Spočívá v dostatečném doplnění tekutin, pozvolném snižování tělesné teploty a klidu na lůžku,“ vyjmenovává MUDr. Mazylkinová. „V závažných případech je ale v obou případech nutná hospitalizace s monitorováním životních funkcí,“ připomíná.

 

Střevní infekce a otravy

Letní pikniky, grilovací párty a výletní svačinky, které konzumujeme s několikahodinovým časovým odstupem, mohou mít nepříjemnou dohru v podobě žaludečních a střevních obtíží. Teplé počasí nahrává rychlejšímu rozkladu potravin i pomnožení škodlivých mikroorganismů, které nás snáze mohou infikovat.

„Na rozdíl od zimních měsíců, kdy jsou původcem gastrointestinálních nákaz převážně viry, způsobují tento typ onemocnění v létě převážně bakterie. Nejčastěji jsou zastoupeny kampylobaktery, salmonely nebo listerie. Zdrojů kontaminace může být celá škála potravin, od vajec přes drůbeží maso po zeleninu,“ říká MUDr. Mazylkinová.

Prevence spočívá v přísném dodržování hygienických pravidel: „Potraviny konzumované zasyrova vždy důkladně omyjeme. U mas a vajec dbáme na dostatečnou tepelnou úpravu, u ohřívaných jídel je důležité několikaminutové důkladné prohřátí. Samozřejmostí by mělo být dodržování skladovacích teplot jednotlivých potravin, čistota kuchyňského náčiní i pracovní plochy a omytí rukou před manipulací s potravinami,“ vypočítává lékařka.

Zvláštní pozornost by výběru a úpravě potravin měli věnovat rodiče malých dětí, těhotné ženy nebo lidé se sníženou imunitou. „Tyto skupiny by se vzhledem k možným komplikacím způsobeným listeriemi měly vyhnout konzumaci vícekrát ohřívaných potravin nebo měkkých a zrajících sýrů,“ podotýká MUDr. Mazylkinová z MOJE AMBULANCE.

Zvláštní kapitolu letních otrav tvoří intoxikace jedovatými houbami a plodinami. „Platí, že sbírat bychom měli pouze ty houby a rostliny, které bezpečně poznáme,“ připomíná. V případě hub je důležité i správné skladování.

 

Úrazy

Zatímco většina z nás si léto spojuje s odpočinkem a spoustou zážitků, záchranáři a úrazové ambulance jsou ve zvýšené pohotovosti. Vyjížďky na kolech, koloběžkách a in-linech, zkoušení nových sportů a koupání na neznámých místech jsou zdrojem zvýšeného počtu úrazů vyžadujících odborné ošetření. Jak ale připomíná MUDr. Ludmila Mazylkinová ze sítě zdravotnických zařízení MOJE AMBULANCE, většině z nich lze předcházet.

„Než si sedneme na kolo nebo obujeme brusle, měli bychom zkontrolovat, zda je sportovní náčiní v pořádku. Naprostou nezbytností je užívání ochranných pomůcek, jako jsou chrániče loktů a kolen, a zejména přilba, která umí zabránit i velmi vážným úrazům hlavy,“ říká lékařka.

Během sportovních aktivit bychom se důsledně měli vyvarovat pití alkoholu. Vlivem teplého počasí na nás může alkohol působit ještě silněji než obvykle. „Kombinace pohybových aktivit a vysokých teplot vede k rychlejším ztrátám vody a minerálů z organismu. Sklenička piva nebo sektu, kterou za běžných okolností ani nepocítíme, může za těchto okolností přivodit i silnější opilost, která se projeví zhoršením koordinace, zpomalením reakcí
a zhoršením odhadu vzdáleností či rychlosti,“ upozorňuje MUDr. Mazylkinová.

K vůbec nejtragičtějším letním úrazům patří následky skoků do vody. „Pád na mělčinu, náraz na kámen, vyvýšeninu nebo kmen stromu skrytý pod hladinou mohou skončit vážným poraněním páteře a míchy. Jediná chyba nás tak může doživotně připravit o možnost pohybu,“ varuje lékařka. Skákat do vody bychom proto měli pouze tam, kde je to výslovně dovoleno.

Hmyz a klíšťata

Komáři, ovádi, včely, muchničky a další kousavý a bodavý hmyz umí nejen pořádně znepříjemnit léto, ale také způsobit řadu zdravotních komplikací včetně život ohrožujících stavů.

Bezprostřední nebezpečí představuje včelí a vosí bodnutí. Jed, který se nám při útoku těchto druhů hmyzu dostává do těla, může u citlivých jedinců vyvolat alergickou reakci vyžadující okamžité ošetření. „Bodnutí takřka vždy provází lokální svědění nebo pálení, zčervenání a otok. Pokud se ale objeví otok jazyka nebo hrdla, dušnost, nevolnost, zvracení nebo průjem, slabost a rychlý tep, je nezbytné ihned kontaktovat záchrannou službu. Odborná pomoc je nezbytná i v případě, že k bodnutí došlo v oblasti úst, hrdla nebo jazyka,“ vysvětluje MUDr. Mazylkinová.

Do doby příjezdu zdravotníků ránu omyjeme, v případě včelího bodnutí dezinfikovanou pinzetou odstraníme žihadlo uvízlé v pokožce, chladíme a pokud možno ošetříme mastí s antihistaminiky.  „Pokud zraněný jeví známky šoku, uvedeme ho do klidné polohy vleže, mírně mu podložíme nohy, uvolníme oděv a sledujeme dech,“ dodává lékařka. Někteří jedinci, kteří již vědí o své prudké alergické reakci na vosí či včelí bodnutí, mívají u sebe pohotovostní lék, což je nejčastěji adrenalin v předplněném injekčním peru.

V případě jiných druhů hmyzu následky bodnutí nebo kousnutí nebývají dramatické, ranky na kůži bychom přesto měli sledovat kvůli možným příznakům infekce. Zvláštní pozornost je třeba věnovat kožním,
ale i celkovým projevům v případě přisátí klíštěte. V případě lymeské borreliózy, v jejím časném stadiu, se na kůži může (ale nemusí!) vyskytnout ohraničené zarudnutí různé intenzity s centrálním výbledem. V tomto případě je třeba ihned vyhledat lékaře.

„Při časném záchytu je borrelióza poměrně snadno léčitelná antibiotiky. Jestliže ale není infekce rozpoznána včas, hrozí chronický průběh s postižením kloubů, nervové soustavy a dalšími komplikacemi,“ zdůrazňuje lékařka. Účinnou ochranu před klíšťaty představuje kombinace oblečení zahalujícího kůži, užití sprejů nebo krémů, pečlivé prohlídky celého těla po návratu z přírody a včasného odstranění uchyceného klíštěte.

K dalším závažným onemocněním přenášeným klíšťaty patří i klíšťová encefalitida. „Na nemoc, která způsobuje vážné poruchy centrální nervové soustavy včetně obrny nervů, silných bolestí hlavy, závratí a poruch paměti, na rozdíl od lymeské borreliózy, neexistuje lék. Dostupná je ale účinná vakcína, kterou můžeme chránit sebe i děti. Očkování není povinné, přesto bych je ale pro klidný pobyt v přírodě – a nejen tam – doporučila každému,“ uzavírá lékařka.