5 základních chyb při budování zahrady

Zahrada představuje místo, bez něhož si mnozí nedokáží představit svou existenci. Po alespoň malém kousku zeleně či rozkvetlém zákoutí, kam se uchýlit pro načerpání energie, touží stále více lidí. Ať již patříte ke šťastlivcům, kteří takovéto útočiště mají, nebo se teprve chystáte si jej pořídit, zbystřete. Zahradní architekt Ferdinand Leffler, dobře známý také z televizních obrazovek, vám poradí, jakých nejčastějších chyb se při budování zahrady vyvarovat.

Znáte ten pocit, kdy navštívíte zahradnictví a nejraději byste si nakoupili od každého něco. Nebo možná postupně skládáte zahradu podle toho, co se vám líbí v časopise. Ve výsledku to ale není ono a často některé rostliny ani dlouho nevydrží. Důvodů může být hned několik, avšak ty nejklasičtější si nyní shrneme.

1. Nekoncepčnost

Zcela na začátku si dobře promyslete, co od zahrady očekáváte. Nejlépe, pokud se sejde celá rodina a každý řekne svou představu. Jestliže totiž začnete s budováním zahrady a nakonec zjistíte, že by to chtělo ještě posezení s krbem a více záhonků se zeleninou, budete začínat stále znovu a zahrada se vám může dost prodražit. Když si ale uděláte hned na počátku přehled a načrtnete plánek, půjde vše mnohem lépe a všichni budou spokojení. Zároveň získáte více času si svou zahradu opravdu užít.

2. Nesprávná volba rostlin

Velmi častou chybou bývá špatný výběr rostlin, popřípadě jejich stanoviště, ve výsledku se pak divíme, proč jabloň nerodí nebo fíkovník vůbec neprospívá. „Je třeba všímat si, co roste kolem nás. Jaké rostliny se nacházejí v krajině nebo co dobře roste sousedovi v zahradě. Opravdu si vybírejte to, co do daného místa patří. Máme krásnou českou krajinu, tak na ni pojďme navazovat,“ doporučuje Ferdinand Leffler. Jakmile tedy zatoužíte po exotických rostlinách či zahradě v japonském stylu, raději to ještě přehodnoťte. I v případě, že se jedná o rostliny běžně se u nás vyskytující, je dobré přihlédnout k tomu, jaké podmínky potřebují. Například takové hrušni určitě neudělá dobře blízkost jalovce.

3. Nelokálnost použitých materiálů

Podobně jako není třeba sahat po exotice u rostlin, tak ani materiály použité v zahradě nemusíme vozit přes půl světa. U nás máme naprosto vše, co potřebujeme a zahradě tyto materiály neskutečně sluší. Určitě na první pohled například poznáte, že kámen pochází z nejbližšího lomu. Terasa či pergola ze dřeva z místní pily také působí mnohem autentičtěji než z teaku. Využitím lokálních materiálů nejen pozvednete svou zahradu, ale zároveň podpoříte třeba živnostníka v sousední vesnici.

4. Používání umělých materiálů

Kromě materiálů na míle vzdálených lokalitě, kde se naše zahrada nachází, bychom se měli vyvarovat také zbytečnému používání nějakých náhražek. Všichni známe prkna, která se tváří jako dřevěná, ale ve skutečnosti se jedná o plast. „Ať je plast plastem, dřevo dřevem, kámen kamenem a beton betonem. Nehrajte na sebe ve své zahradě žádné hry,“ radí Leffler s tím, že i takový beton je krásný materiál, tak proč ho nepřiznat. Nemáte-li například možnost dopřát své zahradě kamenné chodníčky, velmi dobře poslouží betonová dlažba, která si však nehraje na nic jiného, než čím skutečně je.

5. Nedostatek velkých stromů

Bohužel, ač velké majestátní stromy působí nejen jako krásné dominanty zahrad, ale také jako přirozená klimatizace, příliš jich v nově budovaných zahradách nenajdete. Vyskytují se spíše menší šlechtěné stromky s pravidelnou korunou, což v žádném případě není totéž. Podle Lefflera bychom měli sázet stromy, máme-li na ně místo. Není nutné se bát třešní, ořešáků nebo třeba lípy. Velké stromy zahradu přistíní a ta bude mnohem lépe prosperovat. Při jejich výsadbě dbejte jak na správné umístění, tedy především aby měly dostatek prostoru, tak rovněž na použití správného substrátu a hnojiva. Což se ostatně týká i jakýchkoliv jiných rostlin.

Více rad a spoustu zahradnických vychytávek pro profíky i začátečníky najdete na nákupním rádci Heureka. Pak už zbývá jediné, žít ve své zahradě.