před 8 měsíci, 21.03.2024 03:00 Michaela Zdraví

Mikrobiom v rovnováze - půl zdraví

V lidském těle se mikrobiom vyskytuje ve střevech, v kůži, v ústech, v dýchacích cestách nebo
ve vagině. Jeho stav má výrazný vliv na naše zdraví.

Mikrobiom je mikrobiální komunita, která obývá určité místo s typickými fyzikálními a chemickými podmínkami. Soubor všech mikroorganismů - bakterií, plísní, virů a prvoků, kteří v daném prostředí žijí, nazýváme mikrobiota, neboli mikroflóra.

Zdraví sídlí ve střevech

Pro naši celkovou kondici je nejvýznamnější mikroflóra sídlící ve střevech. Součástí střevního mikrobiomu jsou takzvaná probiotika. Název pochází z řečtiny. „Pro biotic“ a v překladu znamená „pro život“. Jedná se o kmeny bakterií a plísní, které se starají se o přeměnu nestravitelných složek potravy na vstřebatelné, odstraňování toxinů nebo vyřazení patogenů (choroboplodných zárodků). Posilují také střevní bariéru a produkci esenciálních vitamínů a základních živin pro stimulaci imunitního systému. Probiotika jsou užitečná i při srážení krve, díky produkci bioaktivního vitamínu K.

Rodina probiotik – seznamte se, prosím!

Bifidobakterie pomáhají strávit vlákninu a složené sacharidy, se kterými si tělo samo nedokáže poradit.
Enterobakterie jsou užitečné při průjmech a střevních potížích, které mohou souviset s užíváním antibiotik.

Kvasinky, zejména Saccharomyces boulardii, se osvědčily při cestovatelských střevních problémech, protože zlepšují odolnost vůči bakteriím z cizího prostředí.

Bakterie mléčného kvašení mění laktózu na kyselinu mléčnou, která vytváří ve střevech kyselé prostředí, nepřátelské pro patogenní bakterie a brání růstu bakterií, které vyvolávají střevní záněty.

Hvězda mezi probiotiky

Limosilactobacillus reuteri patří mezi bakteriální druhy, které jako první osidlují střevo novorozenců. Tento bakteriální druh člověka provází a vyvíjí se s ním už miliony let a vykazuje řadu prospěšných fyziologických účinků. Působí protizánětlivě, zlepšuje zdraví střev, průjem a zácpu spojenou s užíváním antibiotik. Příznivě působí i na kojeneckou koliku, nebo optimalizuje hladinu cholesterolu v krvi. Některé výzkumy potvrzují, že také napomáhá předcházet ekzémům.

Pro své výjimečné účinky je Limosilactobacillus reuteri součástí doplňků stravy Liftea KOMBUCHA.

Mikrobiotická rovnováha v ohrožení

V lidském těle žije přibližně 500 druhů prospěšných i neprospěšných mikroorganismů. Když jsou v rovnováze, vše funguje, jak má. Někdy se ale mikrobiotická rovnováha přehoupne ve prospěch neprospěšných mikroorganismů. Příčinou může být užívání antibiotik, nekvalitní strava nebo dlouhodobý stres. Následkem porušení mikrobiotické rovnováhy jsou například syndrom dráždivého tračníku, zánětlivá onemocnění střev, potravinové intolerance, zácpa, průjem, obezita, cukrovka, kardiovaskulární choroby, poruchy imunity, ekzémy, některá onkologická nebo i psychiatrická onemocnění, jako třeba úzkosti nebo deprese.

Přirozené zdroje probiotik

Podobně jako u vitamínů, minerálů nebo stopových prvků, i u probiotik je dobré využívat prvotně přirozené zdroje - například kefír, kombuchu, kysané zelí, kimchi, miso a fermentovanou zeleninu. Pokud však potravina projde varem, většinu bakterií to zlikviduje. Z vařeného kysaného zelí tedy příliš nových osadníků pro své střevo nezískáte.

Jestliže přirozeně probiotické potraviny nejste schopni konzumovat pravidelně a v dostatečném množství, je na řadě užívání potravinových doplňků. Střevům určitě prospěje Liftea Kombucha Enzym doplněk stravy
s probiotiky z extraktu fermentované kombuchy.

Probiotika ve formě doplňků stravy sice nenahradí léky ani pestrou a vyváženou stravu, ale při zdravotních obtížích či jako prevence jsou organismu silnou podporou. Doporučují se užívat, když bereme antibiotika
a v období tomu následujícím, kdy se mikroflóra uvnitř těla začíná obnovovat.

Prebiotika není překlep v textu

Mohlo by se zdát, že jde o omyl, ale prebiotika jsou důležité nápomocné látky. Tvoří totiž „potravu“ pro probatické bakterie, umožňují jim dobré podmínky pro růst, množení a zakládání kolonií. Zdrojem prebiotik jsou pektiny a inulin (rozpustná vláknina). Nacházejí se v ovoci a zelenině, nejčastěji v jablkách, cibuli, čekance, či
v banánu.