Lída Baarová, krásná herečka se svou nepříznivou pověstí potýkala až do smrti

Stala se slavnou díky své kráse, rolím i milenci. Především milostný poměr s říšským šéfem propagandy Josephem Goebbelsem, se ji spolu s kariérou v německém filmu stal po válce osudným. Jen málokterá česká herečka vystoupala k takovým výšinám a klesla tak hluboko.

Narodila se jako Ludmila Babková, provdaná Kopecká, později Lundwall, (7.září 1914 Praha –27.října 2000 Salcburk). Podle spisovatele Jindřicha Šimona Baara, který byl rodinný přítel, si pak vybrala umělecký pseudonym. Krásná česká herečka se k filmu dostala v takzvané zlaté éře. Už ve 20. letech se proslavila nejen v Československu, ale i v zahraničí. Natáčení se účastnila v Německu, v Itálii či ve Španělsku.

Jenže pak nastala válka a vztahy v Evropě se značně změnily. Film byl pro nacistickou propagandu velmi významný a kdokoli se chtěl ještě někdy objevit před kamerou, nebo jakkoli jinak spolupracovat na filmovém průmyslu, ten byl rázem pod drobnohledem. 

V pasti s Goebbelsem

Půvabná kráska na sebe přitahovala zájem mnoha mužů. „Goebbels se do Lídy šíleně zamiloval, ztratil hlavu. Dokonce jsem četl v odposleších Goebbelsových telefonátů, kdy Lídě říkal, že našel na mapě nějaký tichomořský ostrov, kde by mohli žít jako Adam s Evou,“ uvedl autor knihy Prokletí Lídy Baarové Stanislav Motl pro Český rozhlas.

Samotná Baarová prohlašovala, že v otázce zájmu ze strany ministra propagandy Goebbelse (†47) neměla tak úplně na vybranou. Koketování brzy přerostlo v naléhání a herečka prý nevěděla, kudy kam. „Zájem pana ministra o mne se však projevoval víc a víc různými pozváními, květinami k premiérám. Na všechny moje premiéry chodil, kruh se kolem mne stále více a více svíral. Bránila jsem se…, ale neubránila,“ sdělila Baarová ve vyšetřovacím protokolu v rámci poválečného vyšetřování..

Goebbelsova manželka prozradila mužovu lásku k Bárové přímo Hitlerovi. Ten nakonec ministrovi milenku zakázal, vysoké postavení a rodinný život měl značnou odpovědnost. Baarová odjela natáčet do Itálie, když se ale v červenci 1943 vylodili Spojenci na Sicílii, navrátila se znovu do Prahy a koncem války uprchla do Bavorska. 

Provinění jí nikdy nedokázali

Nastalo šetření americkou zpravodajskou službou CIC pro podezření z kolaborace a herečka se dokonce ocitla na nervové klinice v Mnichově. Poté Baarová strávila více než 1,5 roku ve vazbě, v prosinci roku 1946 byla ale propuštěna na svobodu.

„Nebylo prokázáno, že se obviněná Lída Baarová dopustila udavačství, ani že podporovala nacismus spoluprací sgestapem nebo SD. Její styky s Goebbelsem a Hitlerem nespadají do doby zvýšeného ohrožení republiky. Pokud se stýkala s význačnými německými osobnostmi v době okupace, šlo o to, aby jí bylo umožněno hraní ve filmu,“ odůvodnil tenkrát posouzení veřejný žalobce. 

Návrat domů jako noční můra

Navzdory tomu, že soud její jméno očistil, návrat domů připomínal noční můru. Lídina matka zemřela na infarkt kvůli následkům poválečného výslechu a její sestra Zorka Janů (†24), spáchala sebevraždu. Zorka byla také herečkou a nechtěli ji pustit do divadla, protože byla sestrou Baarové

Špatná pověst se s Baarovou vlekla až do konce života. Příležitosti k velkým rolím už nikdy nedostala a potomka se kvůli prodělaném potratu už nikdy nedočkala. Po smrti manžela nakonec svůj život dožila v rakouském Salzburgu, kde nakonec v osamění zemřela 27.10.2000.

Její životní příběh lákal umělce

Její osudový příběh zajímal filmaře, divadelníky i literáty. Byla o ní například napsána kniha Útěky (1983), která vycházela z jejích barvitých vzpomínek na počátky kariéry, slavné mejdany u Miloše Havla, natáčení v předválečném Berlíně, na Goebbelse i obvinění z kolaborace, na poválečný život. Jejímu autorovi Josefu Škvoreckému však po ní zbyl jen hořký úsměv, Lída totiž později knihu zpochybnila, s tím, že šlo jen o okrajové tlachání u vína a leccos bylo jinak… Dokonce vyšlo i CD Případ Lída Baarová s autentickým záznamem jejich hovorů, které vedli ve španělském Alicante v roce 1982.

Helena Třeštíková v roce 1995 o ní natočila krátký film Sladké hořkosti Lídy Baarové, Filip Renč zfilmoval snímek Lída Baarová (2016), hrdinku ztvárnila Táňa Pauhofová. Zrodil se i německý šestidílný seriál Hitlerovy ženy (2001), kde má Baarová své místo.