DRUHÁ ŠANCE - Jak mě pouliční psi naučili žít

Když Niall Harbison prodal svoji úspěšnou reklamní agen­turu a odstěhoval se do Thajska, málem ho přemohly závislosti na alkoholu a drogách. Jednoho dne se probudil v nemocnici, na pokraji smrti, a uvědomil si, že musí něco změnit.

Niall Harbison

Stal se z něj hrdina všech thajských pouličních psů. Pečuje o ně, krmí je a zachraňuje od různých nemocí a zranění.

Toto je výjimečný příběh Nialla i jeho chlupatých svěřenců. Třeba sladké McMuffin, jež byla nalezena s mnoha nádory a pár hodin před smrtí. Nyní je zdravá, žije s Niallem a je oblíbenou členkou smečky. Nebo je tu King Whacker, který unikl krutému útoku a teď vládne skupině a dělá čest svému jménu krále všech hodných psů. A kdo by odolal štěněcím očím malého Rodneyho, krásného pejska s vel­kými tlapkami, nad kterým se rozplývají miliony srdcí po celém světě... ?

Slovy autora:

Většina lidí si myslí, že zachraňuji psy, ale ve skutečnosti zachránili oni mě...

Niall Harbison

Ukázka z knihy:

Pouliční psi nemají v Thajsku jednoduchý život. Nemají majitele, který by se o ně staral, ani žádný domov. Žádné bezpečné útočiště, kam by se mohli schovat.

Nikdo se o ně nepostará, když onemocní. Každé jídlo si musí tvrdě vydobýt a nikdy nevědí, kde seženou další. Žasnu nad tím, jak se dokážou protloukat dál, víceméně docela spokojeně, žit v přítomném okamžiku a být vděční za to, co mají.

Ale tu a tam, když se k vám dostane nějaké štěňátko, které je na tom tak bídně jako to, co jsem měl zrovna před sebou, stejně vás to chytne u srdce, ať jste sebevíc obrněni vůči těžkému údělu pouličních psů.

Ten maličkatý drobeček v mé provizorní kanceláři uprostřed džungle na Ko Samui by rozplakal každého. Byl velký sotva jako melounek a tipoval jsem, že mu bude tak čtyři až pět týdnů.

Měl obrovské, tmavé štěněčí oči, plandavé uši a čtyři nohy, ale jinak to byla jen kulička… kentusu. Přiznávám, že to není zrovna lékařský výraz (a já rozhodně nejsem veterinář), ale nedokázal jsem ho popsat nijak odborněji.

Ty můj malý chudáčku, konejšil jsem ho. Měl jsem nutkání ho pohladit a dát mu najevo trochu něhy a lásky, ale kůži měl na celém těle tak zoufale rozdrážděnou a rudou, že jsem si nebyl vůbec jistý, kde se mám toho drobka dotknout, abych mu nezpůsobil další bolest.

Kompletně mu chyběla srst a neměl se jak zahřát a chránit se před živly. Téměř každý milimetr těla toho prcka byl pokrytý strupy, strašnými bolavými otevřenými ranami a odpornou šupinatou kůží.

Co se ti proboha stalo, ty mrňousku?

Nakonec jsem se jemně a lehounce dotkl jeho přední tlapky, kterou jsem zvolil jako zjevně nejbezpečnější místo. Musel jsem mu dát nějak najevo, že tu jsem pro něj, a nejsem jeho nepřítel. Jsem přítel a chci mu pomoct se uzdravit...

 

Niall Harbison je bývalý irský profesionální kuchař a úspěšný podnikatel, zakladatel mediálních společností Simply Zesty a Lovin’ Dublin. V roce 2018 svoji firmu prodal a odstěhoval do Thajska, načež ho málem přemohly závislosti na alkoholu a drogách. Zachránili jej thajští pouliční psi, o které se začal každý den starat.

V roce 2023 založil charitativní společnost Happy Doggo, která pomáhá trpícím psům po celém světě. Své životní osudy mapuje v knize Druhá šance (2023, č. 2025), na kterou navázal volným pokračováním Tina: The Dog Who Changed The World (2025). Se svými nalezenci nyní žije na ostrově Koh Samui.

 

Niall Harbison: Druhá šance – Jak mě pouliční psi naučili žít, přeložila Anna Štorkánová, vydává nakladatelství Universum, 296 stran, doporučená cena 399 Kč.

 

Knihu si můžete zakoupit na www.knizniklub.cz/knihy/729481-druha-sance-jak-me-poulicni-psi-naucili-zit.html.