Kdo by si nevybavil první velkou roli Reese Witherspoon. Psal se rok 2001 a Elle Woodsová, coby blondýnka chystající se ukázat jak silnou ženou je, vstoupila na Harvardskou právnickou fakultu. Od té doby uplynulo spoustu času. Reese získala Oscara za roli June Cash ve filmu Walk the Line z roku 2005, ale také za jedinečnou a zcela syrovou roli ve filmu Divočina z roku 2014. V neposlední řadě sklízí v posledních měsících úspěchy za roli v seriálu Big Little Lies.
O Witherspoon je známé, že je velkou bojovnicí a zastánkyní ženských práv, ale zároveň bojuje za lidí potýkajících se s menšinovou problematikou. Je na sebe tvrdá, aby odváděla co nejlepší práci. I matka Reese smýšlí podobně. Jednou jí řekla, že pokud chcete vykonávat svou práci správně, musíte si ji udělat sami.
Přeložili jsme pro vás část rozhovoru z amerického magazínu Marie Claire, kde herečku vyzpovídala redaktorka Anne Fulenwider zejména o ožehavém tématu, kterým je sexuální obtěžování hereček.
Anne Fulenwider: Mluvila jste o tom, že jste pyšná na své ambice. Po kom to máte?
Reese Witherspoon: Můj manžel (Jim Toth, agent v CAA), který se hluboce stará o rovnoprávnost, mě povzbuzuje, abych byla otevřená. Ale také Oprah mě povzbudila, abych byla ta nejlepší verze sebe sama, prostřednictvím svých knižních klubů a lidí, se kterými jsem se setkala na jejím představení. Byla pro mě jako podnikatelka neuvěřitelná.
AF: Když vezmeme v potaz zprávy o sexuálním oběžování, neexistuje žádný průmysl, kterého by se tohle nedotklo. Odvážní lidé zvedli své hlasy a nyní jsme svědky změn v moři a rostoucí dynamiky v tomto hnutí. Byla jste překvapená, že příběhy o sexuálním obtěžování pocházejí i z mnoha jiných odvětví než jen z Hollywoodu?
RW: Bohužel jsem nezažila nic tak šokujícího. Ženy si většinou řeknou své zkušenosti doma v obývacím pokoji nebo v práci. A je neuvěřitelné, že média a svět začínají poslouchat a věřit. Hodně mě znepokojovaly ženy, které pracovaly ve společnosti Ford Motor Company, které se přihlásily a vyprávěly své příběhy o sexuálním obtěžování.
AF: Proč si myslíte, že tolik lidí mlčelo tak dlouho?
RW: Většina žen by se cítila stigmatizována, kdyby veřejně přiznala, že byla obtěžována a v některých případech by i ztratila práci. Není prostě žádný důvod sdílet svůj příběh, pokud by výsledky neměly opravdový dopad. To je důvod, proč jsem velmi tvrdě pracovala na iniciativě nazvané Time’s Up s více než 400 ženami. Pracovaly jsme na tom, abychom získaly peníze pro ženy, které tak získají větší prostředky na soudní žaloby. Snažíme se vyrovnat podmínky pro všechny ženy a muže, kteří trpí diskriminací, obtěžováním a zneužíváním.
AF: Myslíte si, že teď opravdu uvidíme změnu?
RW: Cítím posun. Počítám lidi, kteří tak dlouho mlčeli a konečně přicházejí dopředu a mluví, i když se jim třese hlas. Sama vím, jaké to je, když jsem vyprávěla svůj příběh. (Na podzim v LA Witherspoon hovořila o svých zkušenostech se sexuálním obtěžováním, když jí bylo 16 let. Označila dokonce jednoho režiséra). Ženy, které jsou vůdčí se musí postavit za ty, kteří jsou bezmocní a mlčí. Je potřeba lépe vytvářet vyváženější kultury s vedením žen a vedením lidí s různým původem. Změnu můžete ovlivnit tam, kde utratíte své peníze. Všichni potřebujeme být více informováni o společnostech, na kterých pracujeme, a o společnostech, s nimiž spolupracujeme, protože spotřebitel je v tomto světě sociálních médií velmi silný.
Na tiskovém zpravodajství na podporu ženských filmů vzpomněla oblíbená herečka připravované projekty s Jennifer Aniston a Zendayou. „Jsem nadšená z projektu s Jen Aniston. Je to ukázka žen v médiích – zejména v ranních zprávách. Zendaya a já tvoříme film o knize, která má název Zlacené roky. Je to o afroamerické ženě, která vyšla z Vassaru. Je důležité vrátit se v čase, aby generace mé dcery a generace Zendayových si uvědomily, že jsou těžkým vítěstvím pro lidstvo a že stateční lidé uprostřed jsou ženy a lidé s barevnou pletí.“
Celý rozhovor si přečtěte na MarieClaire.com
Foto: MarieClaire.com