Vypadalo to tak nadějne…
S Markem jsem se setkala na vánočním večírku a ten den si pamatuji na vlast stejně, jako by to bylo dnes. Snad nikdy jsem neprožila krásnější třetí prosinec. Vločky se sypaly z nebe, já popíjela horký cider a pak se najednou přitočil ke mně, abychom si spolu přiťukli na další novou etapu. Jak příhodné!
Ta nová etapa opravdu začala a my Vánoce slavili společně. Ty svátky neměly v ničem absolutně chybu. Byla jsem šťastná, protože jsem si k rodinnému stolu mohla přivést někoho, kdo se našim zamlouval. Marek byl chytrý, báječný společník a dokázal s přehledem vybruslit snad z každé situace. A ano, božský sex s ním představoval pomyslnou třešničku na dortu toho velikánského štěstí, které mi konečně vklouzlo do života.
Jenomže naděje se rozplynula jako pára nad hrncem
Po čase jsme začali spolu bydlet a i přes užívání antikopce jsem z čista jasně otěhotněla. Tou dobou jsem užívala antibiotika a na možné ovlivnění účinků jsem absolutně zapomněla. Určitě to ale nebyl plán. Příchod neplánovaného miminka jsme konzultovali z jedné i z druhé strany a pak jsme oba dospěli k závěru, že dítě chceme.
Jenomže první komplikace na sebe nenechaly dlouho čekat a já si musela nastřídačku poležet v nemocnici, protože jsem byla na rizikovém těhotenství. Marek býval moc často sám doma, ze začátku mě navštěvoval, později už se vymlouval, proč nemůže zase přijít. Cítila jsem, že je něco v nepořádku, ale nechtěla jsem tomu věnovat moc velkou pozornost, protože bych se z toho akorát tak složila.
Když jsem porodila Natálku, tak mi poslal textovku, že se na roli otce absolutně necítí a že s kamarádkou odjede do Anglie, aby se zdokonalil v jazyce a vydělal si nějaké ty peníze. Chápete, on se na malou ani nepřišel podívat a na druhý den už byl někde v trapu.
„Sama jsem se z toho nedokázala pořádně vzpamatovat a dodnes si za tím parchantem stýskám. Teď najednou vím, jaké je milovat a nenávidět zároveň. Zbožňuji ho za nádhernou dceru, kterou mi udělal, za to jaký byl předtím, ale hluboce jím opovrhuji proto, jak zbaběle utekl, jakoby mu za patami hořelo. Spíše se ale zamiloval do jiné a chtěl být s ní. Bolí to, ale moje malá dcerka mi dává novou energii nevzdat se a šlapat si svou cestu ke štěstí.“