Zásadní zjištění zmíněného výzkumu říká, že v mateřském mléce se kromě nezbytných živin vyskytují i jisté druhy biologicky aktivních látek. Jejich vliv na organismus lze v náhradní kojenecké výživě napodobit postbiotiky. Výraz postbiotika je nově používán pro látky vzniklé procesem řízené fermentace. Ta se sice již po tisíciletí využívá k přirozené konzervaci potravin, ale až díky výzkumům mateřského mléka se jej teprve nedávno podařilo využít pro získání postbiotik.
Postbiotika spolu s prebiotiky pak zásadně mění funkčnost umělé kojenecké výživy, která se tak opět přiblížila přirozené funkci mateřského mléka.
Proč jsou postbiotika revoluční novinkou
Je vědecky prokázáno, že více než 70 % buněk imunitního systému se nachází ve střevech. Postbiotika pak mají zásadní vliv na zdraví střev a trávení, z tohoto důvodu jsou velmi přínosná při jeho vývoji. Děti přicházejí na svět s nedovyvinutou imunitou, a proto se pro jejich zdravý rozvoj trávicí trakt musí nejdříve osídlit.
Tento proces probíhá prostřednictvím mikroorganismů z okolního prostředí.
Společnost Nutricia přišla nyní s unikátním řešení pro děti, jež nemohou být kojeny. Použila postbiotika přímo ve složení náhradní dětské výživy, a to navíc v kombinaci s prebiotiky. Právě tímto inovativním složením se tak nová formule dětské výživy snaží přiblížit svou funkcí mateřskému mléku.
Na výzkumu, vývoji a výrobě nejnovějšího kojeneckého mléka, se mimo jiné podílel i biochemik a vědec profesor Udo Herz. „Všichni mluví o ´kouzlu´ mateřského mléka, kdy se nejedná pouze o jeho jednotlivé složky, ale jejich jemnou a dokonalou souhru. U některých složek dokonce ani netušíme, jak se do mateřského mléka dostaly. Podobně je tomu i s postbiotiky, biologicky aktivními látkami bakteriálního původu, které vznikají kontrolovaným procesem fermentace,“ dodává Herz k významu postbiotik.