Reklama

Vysvědčení: Co nám vlastně říkají známky našich dětí?

Sdílet článek

Reklama

Hezká idea, ale objektivní vůči čemu? V některých případech je totiž objektivita známek pochybná, jak vysvětluje psycholožka Šárka Miková, autorka knihy Milovat nestačí. Zároveň poradí, jak je možné motivovat děti k lepším výsledkům.

Reklama
'

Jedním z problémů známkování je, že průměrná známka za pololetí vůbec nemusí zohledňovat fakt, že dítě se postupně zlepšovalo.

„Dokud je dítě v procesu učení, nemělo by dostávat špatné známky za to, že dovednost ještě neovládá kvalitně. Například se učíte psát všemi deseti nebo kreslit zátiší. I když se od začátku velmi snažíte a poctivě trénujete, můžete z průběžných testů či kreseb dostávat špatné známky. Jednak proto, že se to zkrátka teprve učíte, ale taky třeba kvůli stresu. Během pololetí se zlepšujete a na jeho konci dostáváte samé jedničky. Přesto dítěti kvůli průměru za celé pololetí na vysvědčení vychází lepší trojka,“ popisuje problém psycholožka Šárka Miková, autorka několika knih (Milovat nestačí, Ani mámy nejsou stejné apod.), které vycházejí z její unikátní teorie osobnosti zvané Teorie typů.

 

Známky nemusí reflektovat naplnění kritérií, ale spíš sociální normu

Kdo by neznal rčení: „Jedničku má pán Bůh, dvojku já…“. S takovým přístupem může mít nejlepší žák ve třídě pouze trojku. Zdá se vám to absurdní. Není zase tak neobvyklé, že učitel porovnává výkony žáků mezi sebou
a známky mezi ně „přiměřeně“ rozvrství.

Reklama

„Ve své praxi jsme se setkala s řadou příběhů, z nichž bych pro ilustraci použila tento. Jednou jsem s učitelem matematiky konzultovala výrazné zhoršení prospěchu jeho žáků v 9. třídě – třetina žáků v pololetí propadala. Dostala jsem toto vysvětlení: ‚Kdyby ve třídě nebyl Marek, který jediný má jedničku, mohl bych celé hodnocení posunout a propadajícím dát čtyřky,‘“ popisuje reálnou, ale bohužel poměrně bizarní situaci odbornice.

 

Proč nám, rodičům, vůbec vadí špatné známky?

Většina rodičů chce pro své děti to nejlepší. Často si ale neuvědomují, že jejich tlak na výsledky ve škole mnohdy vychází z jejich vlastních nenaplněných ambicí.

„Pokud jde o známky na vysvědčení z 8. a 9. třídy, které se započítávají při přijímání na střední školu, jsou obavy rodičů pochopitelné, protože je do toho tlačí současný systém přijímacího řízení. Mnohdy však rodiče tlačí na dítě kvůli svým vlastním ambicím a omlouvají to tím, že chtějí pro dítě lepší budoucnost. Někteří rodiče vnímají známky jako odraz své rodičovské péče, což vede k neadekvátnímu tlaku na dítě,“ vysvětluje psycholožka.

 

Vychováváme dítě, nebo ulevujeme své frustraci? Tresty nic nevyřeší

Jestliže se během roku zajímáte o učení vašeho dítěte, vysvědčení by pro vás nemělo být překvapením. 

„Pokud uvidíte špatné známky, může pro vás být těžké udržet svou frustraci na uzdě a chovat se racionálně. Jenže obviňování a tresty motivaci k učení nezvýší. Naopak, dítě prožívá pocity ponížení a zahanbení, které mu brání se nad sebou a svými výsledky racionálně zamyslet. Zahanbení je přitom velmi bolestivý pocit, který mozek vnímá jako ohrožení, což vyvolává stresovou reakci – útok, útěk nebo strnutí,“ zdůrazňuje autorka Teorie typů. „Pocit ohrožení je o to horší, že ho způsobují lidé, kteří by měli dítěti zajišťovat primární bezpečí a ochranu. Některé děti se psychickému tlaku rodičů podvolí a snaží se o lepší prospěch ze strachu, který ovšem schopnost se učit zhoršuje, a vyrůstají z nich osoby závislé na autoritě. Jiné děti jdou do vzdoru a opozice vůči autoritě a přestanou se snažit úplně. Obojí jsou znaky narušené sebehodnoty, která výrazně negativně ovlivňuje motivaci k učení.“

 

Kdy se naopak děti snaží? Když vidí smysl

Snaha dítěte je úzce spjata s vnímáním smyslu toho, co se učí. Mnoho rodičů se domnívá, že za špatné výsledky dítěte ve škole stojí jen nedostatek snahy. Jenže ne vše je pouze otázka vůle.

„Dětem nestačí říct ‚to se ti jednou bude v životě hodit‘. Aby měly vnitřní motivaci k učení, potřebují v danou chvíli rozumět smyslu svého učení. Ten je úzce napojený na jejich vrozené nastavení mozku, které ovšem není u všech dětí stejné. Dítě je automaticky motivované pro určité typy aktivit, zatímco jiným se jejich mozek snaží vyhnout,“ pokračuje psycholožka.

Jaké tedy mají vrozené potřeby 4 základní typy podle Teorie typů (teorie osobnosti vytvořená Šárkou Mikovou)?
  • Děti s vrozenými potřebami stability a předvídatelnosti (SJ typy)

Vidí smysl v konkrétně zadaných aktivitách, aby mohly co nejlépe naplnit očekávání učitele. Tyto děti rády používají osvědčené postupy a trénují to, co už umí. Naopak kreativní činnosti typu „z nabídnutých pomůcek vytvořte cokoliv“ mohou u nich vyvolávat paniku.

  • Děti s potřebami akce a svobody (SP typy)

Tyto děti se nejlépe učí skrze maximální zapojení smyslů a fyzickou aktivitu. Jejich mozek nedokáže dlouhodobě pasivně přijímat teoretické informace a nutí je k akci, jako je povídání s kamarády či hraní pod lavicí.

  • Děti s potřebami rozumět a prověřovat (NT typy)

Mozek těchto dětí touží po pochopení toho, jak věci fungují. Jakmile něčemu porozumí, nechápou, proč by to měli dál trénovat. A obtížně hledají motivaci, pokud v zadání úkolu nevidí logický smysl.

  • Děti s potřebami hlubšího smyslu a jedinečnosti (NF typy)

Tento typ dětí potřebuje prostor pro fantazii a také pocit, že jsou pro učitele důležité. Chtějí, aby je učitelé chápali a zajímali se o ně osobně, nejen o jejich výsledky.

 

 

„Rodiče by měli na vysvědčení dítěte pohlížet i optikou vrozených potřeb. Pokud dítě nemá ve výuce téměř nikdy možnost učit se v souladu se svým nastavením mozku, ovlivňuje to jeho motivaci a výsledky. Netýká se to ale jenom školy. I ve výchově by mělo dítě vnímat, že jsou jeho potřeby brány opravdu vážně,“ dodává Šárka Miková. Více o vrozených potřebách dětí se dozvíte v knize Milovat nestačí.

 

 

 

 

Reklama
Reklama

Doporučujeme

Válka o roli století skončila. Adaptace knižního fenoménu konečně míří před kamery

Internetem se prohnala vlna hysterie, jakou knižní svět dlouho nepamatuje. Netflix po měsících spekulací a fanouškovských teorií konečně potvrdil start produkce adaptace bestselleru Sedm...

Vypadat jako milionářka a cítit se jako v peřině? Trend „Cloud-Sculpting“ ovládá ulice

„Není to jen o tom zůstat v teple, je to o tom zabrat si svůj prostor,“ říká se o trendu, který právě teď válcuje...

Exotika v českém hrnci. Kari z červené čočky změní váš pohled na luštěniny

Venku je sychravo a tma padá už odpoledne, ale u vás v kuchyni může svítit slunce. Tento recept na krémový dhal je toho nejlepším...

Detox, který nechutná jako trest. Tahle miska vám rozzáří pleť i náladu

Leden bývá měsícem zákazů, odříkání a talířů, na které se smutně dívá i samotná kuchařka, avšak my na to letos půjdeme jinak. Zapomeňte na...

Hora, na kterou lidská noha nikdy nevkročila. Kdo by to zkusil, zemře

Zatímco na Mount Everestu se tvoří fronty a vrchol nejvyšší hory světa připomíná spíše Václavské náměstí, o pár set kilometrů dál stojí vrchol, jenž...

Zimní zázrak z jednoho plechu. Krémová polévka, co chutná jako z michelinské restaurace

„Tohle že je ta nudná zelenina, kterou jsem v dětství nesnášela?“ zeptáte se sami sebe po prvním soustu, zatímco se po kuchyni rozline vůně...

Zná ho celý svět, ale vstoupit na něj nesmí nikdo. Tajemství kanadského klenotu

Možná ten výjev důvěrně znáte z reklam technologických gigantů nebo tapet chytrých telefonů, aniž byste tušili, kde přesně leží. Spirit Island uprostřed jezera Maligne...

Zelená oáza uprostřed kuchyně: Jak snadno proměnit domov v ráj

Domácí pěstování není jen rozmarem, nýbrž cestou k nezávislosti na zvadlých svazcích ze supermarketu, které často končí v koši dříve, než je stihnete využít....

Nebeské spojení chutí, které vás vrátí do dětství, ale s nádechem luxusu

Představte si ten moment překvapení, když zakrojíte do zdánlivě složitého dortu a uvnitř objevíte jemné vrstvy milovaného snídaňového pokrmu. Obyčejná palačinka v sobě skrývá...

Lehká svačina na cesty? OMV má řešení i pro zdravější začátek roku

Nový rok často přináší chuť dělat věci trochu jinak – jíst lépe, cítit se lépe a mít víc energie. Jenže stačí nasednout do auta...

Vědci varují před jídlem u televize: Mozek ignoruje signály sytosti

Je to rituál, který miluje snad každý z nás. Po náročném dni se svalit na pohovku, zapnout oblíbený seriál a otevřít sáček s něčím...

Nejlepší pomsta za zlomené srdce stojí jen pět dolarů a pomáhá zvířatům

Svátek svatého Valentýna se často topí v záplavě rudých růží a cukrkandlových vyznání, avšak pro zhrzené duše představuje 14. únor spíše den plný utrpení....

Antarktida není jen sníh. Bílý kontinent dráždí lidskou fantazii k nepříčetnosti

Nekonečné bílé pláně, kde člověk nevlastní ani píď země, působí na lidskou psychiku jako zrcadlo odrážející ty nejdivočejší představy. Právě nedostupnost a smrtící podmínky...

Konec únavy i hladu. Malé zelené boby, které vám změní pohled na večeře

Sedíte v asijském bistru, loupete slané zelené lusky a dost možná netušíte, že právě konzumujete jeden z nejmocnějších darů přírody.  Možná jste ten sáček v...

Večeře hotová dřív, než stihnete říct „co dneska?“

Rychlé recepty do 30 minut jako nový večerní luxus? Po dlouhém dni má málokdo chuť trávit hodiny u plotny. Večeře ale přesto nemusí skončit u...
Reklama
Reklama
Reklama