Zdi českých hradů a zámků se během staletí staly kulisami celé řady příběhů. Odehrávaly se za nimi lidské tragédie i události úsměvné či romantické, zakončené happy endem. Vskutku neuvěřitelný konec měla i velká láska mezi měšťanskou dcerou a synem císaře.
 
Zdi českých hradů a zámků se během staletí staly kulisami celé řady příběhů. Odehrávaly se za nimi lidské tragédie i události úsměvné či romantické, zakončené happy endem. Vskutku neuvěřitelný konec měla i velká láska mezi měšťanskou dcerou a synem císaře.
Svědkem takřka pohádkového příběhu se stal zámek v Březnici u Příbrami.Původně na jeho místě stávala gotická tvrz, ve 13. století sídlo Buziců, kteří patřili mezi nejstarší rody v českých zemích. Zbytky tvrze jsou dodnes patrné v obvodovém zdivu zámku.
Přestavbou vznikl renesanční skvost
V 15. století měl Březnici v držení nejvyšší mincmistr Českého království
Petr Zmrzlík ze Svojšína, přítel mistra Jana Husa a husitský hejtman. Ten se zasloužil o první zásadní přestavbu tvrze. Jeho doba však budování nepřála, protože země se zmítala v chaosu husitských válek. Boje se nevyhnuly ani Březnici, kterou obléhala vojska katolických pánů – nutno říci, že úspěšně. Město bylo dobyto a tvrz pobořena.
K nejvýznamnější proměně šlechtického sídla i města došlo za vzdělaného
Jiříka z Lokšan, který působil ve službách Habsburků, a
jeho ženy Kateřiny. Do Březnice pozvali italské stavitele a ti proměnili středověký objekt v pohodlné skvostné sídlo, zdobené sgrafitovou omítkou s motivy psaníček. Tato výzdoba, charakteristická pro renesanční sloh, je jednou z nejstarších na našem území. Unikátem je také dochovaná tzv. lokšanská knihovna, vybavená dobovými knihovními skříněmi.
Do osudů březnického panství výrazně zasáhla bitva na Bílé hoře. Majetek Lokšanů byl konfiskován a novým pánem na Březnici se v roce 1623 stal
Přibík Jeníšek z Újezda, královský prokurátor v krvavém procesu proti hlavním představitelům protihabsburského povstání.
Poslední majitelé březnického panství
Palffyové z Erdödu o svůj majetek přišli v roce 1945 na základě dekretu prezidenta republiky.
Naplněná láska měšťanky a císařova syna
Na březnickém zámku došlo k osudovému setkání Filipíny Welserové, krásné a vzdělané neteře paní Kateřiny z Lokšan, s Ferdinandem Tyrolským, druhorozeným synem císaře a českého krále Ferdinanda I. Mezi velkým milovníkem života, dobrého jídla, pití a krásných žen a Filipínou se rozhořel vášnivý vztah, který byl v zimě roku 1557 korunován tajným sňatkem. Císař Ferdinand se o kroku svého syna zřejmě dozvěděl až po narození vnuka Andrease. Ač nerad, manželství se rozhodl tolerovat pod podmínkou, že děti z něj vzešlé nebudou mít nástupnická práva. Manželé navíc na oficiální uznání svého sňatku museli čekat velmi dlouho, získali ho až pouhé čtyři roky před Filipíninou smrtí. Jejich vztah i přes velké nesnáze nejspíše patřil k těm nejšťastnějším v celé habsburské dynastii.
Léčila bylinkami i zlatým mokem
Filipínu, která se intenzivně věnovala léčitelství, připomíná dnes také zahrada v prostoru bývalého parkánu mezi zámkem a hradební zdí s léčivými rostlinami a bylinami pěstovanými již v 16. století. A vzhledem k tomu, že nedílnou součástí léčebných metod krásné léčitelky bylo i pivo, možná byla i častou návštěvnicí zámeckého pivovaru. Dnes se zde za použití tradiční technologie a s vysokým podílem ruční práce vaří pivo Herold. Barokní budova pivovaru z roku 1720 je ojedinělou architektonickou památkou.
Při návštěvě březnického zámku určitě nevynechejte ani rozsáhlý anglický park, který v létě bývá dějištěm každoročních oživených prohlídek či večerních zámeckých koncertů.
Text a foto: Lenka Fukalová
Objekt je v sezoně přístupný denně kromě pondělí
Vstupné:
základní cena: 100 Kč
snížená cena: 80 Kč
rodinné vstupné: 250 Kč
II. prohlídkový okruh: 90/60/220 Kč
kaple P. Marie: 30/20 Kč
Komentáře (0)
Zatím nikdo nevložil žádný komentář. Buďte první :)