Bezmyšlenkovitě zobecňovat a přilepovat ženám podobné nálepky, jakými začíná tento text, připomíná zastydlou pubertu. Cosi hloupého a zastaralého.
Je 21. století. Doba, kdy by genderová rovnost měla být dávno samozřejmostí. Stejně jako jsou silné a ambiciózní ženy, existují slabí a nerozhodní muži. Rozhodující jsou vlastnosti konkrétního člověka i prostředí, odkud pochází, ne jeho pohlaví.
Ostatně podobně hovoří Michal Šafář z olomoucké Univerzity Palackého, když píše o tom, jak muži a ženy snášejí vrcholový sport. „Tenká červená linie nevede mezi penisem a vagínou, ale komplexem osobnostně-sociálních předpokladů.“
Ve světě financí je to podobné. „Když se bavím se zájemci o firemní dluhopisy, vůbec nezáleží na tom, jestli jde o muže, či ženu. Jejich dotazy o pohled na investování se neodvíjejí od pohlaví, ale od odžitých zkušeností,“ vysvětluje Jiří Helich.
„Je to jako v každém jiném odvětví. Jedině díky odžitým zkušenostem se opravdu naučíte s penězi rozumně nakládat,“ dodává. A je podotýká, že zná úspěšné investorky, stejně jako investory, kteří si natloukli. O sukcesu či krachu zkrátka rozhodují jiné věci.
Tak například je zásadní rozdíl mezi tím, když se rozhodne investovat někdo, kdo je celý život zaměstnancem a spoléhá na jakousi jistotu, že mu k 15. dni v měsíci přijde výplata, a tím, když investuje podnikatel, který má představu, jak to ve světě financí chodí.
Důležitá je také reakce na neúspěch.
„Ty reakce bývají tři – někdo poté, co prodělá peníze, viní všechny okolo, u sebe chybu nehledá. Další už umí přiznat, že třeba udělal něco špatně, a od investování si na chvíli nebo i napořád odpočine, případně násobně zvýší opatrnost, a pak je tu třetí skupina lidí. Ti si zanalyzují, proč neuspěli, a poučí se z toho. Každý si tím musí projít sám,“ popsal Jiří Helich.
Cesta je to mnohdy trnitá, ale stojí za to. Přečtěte si příběh Lenky, mladé a úspěšné investorky.