Obsah čtverce sestrojeného nad přeponou pravoúhlého trojúhelníku je roven součtu obsahů čtverců nad jeho odvěsnami. Pythagorovu větu zná asi každý absolvent základní školy. Ne každý ale navštívil ostrov Samos, rodiště tohoto významného matematika a filozofa.
A jeden z největších řeckých ostrovů v Egejském moři nedaleko tureckého pobřeží za poznání určitě stojí. Díky vápencovému podloží a příznivému klimatu je příroda na Samu velmi rozmanitá a ostrov je stále plný květin. Pláže jsou většinou oblázkové, na jihu najdeme i písečné, moře je průzračně čisté, plné života. Pěstuje se zde jedno z nejlepších muškátových vín na světě – Samos Nectar – a skvělé suché víno Samina. Samoská produkce dokonce zaujala Vatikán, který si zde vybral své mešní víno.
Tunel ve skále kopali deset let
Ostrov má i velmi bohatou historii. Největší rozkvět zažíval za vlády tyrana Polykrata (asi 540–521 před Kristem), který z něj vybudoval významné hospodářské, politické a kulturní centrum. Dodnes o tom svědčí mnohé dochované památky. Vynechat byste rozhodně neměli návštěvu slavného Eupalionského kanálu, který původně zajišťoval přívod vody do hlavního města. Sloužil i jako možnost ústupu při obléhání města. Důmyslná stavba vznikla jen díky lidským rukám. Deset let kopaly dvě skupiny dělníků do skály, každá z opačné strany hory Ambelos, a díky přesným matematickým výpočtům se střetly uprostřed. Dnes je z tunelu dlouhého jeden kilometr, který byl ve své době považován za osmý div světa, zpřístupněno několik desítek metrů.
Místo pro líbánky jako stvořené
Na Samu se podle bájí narodila bohyně Héra. Pozůstatky chrámu zvaného Heraion, který je zasvěcen manželce nejvyššího boha Dia, leží několik kilometrů od hlavního města Samos, nedaleko přístavu Pythagorion. Z kdysi monumentální stavby se dochovaly obvodové zdi, antický sloup, několik soch a kamenných architektonických prvků. Místo, kde podle bájí božský pár prožil i líbánky, je zapsáno do seznamu světového dědictví UNESCO.
Pytagoras se uchýlil do jeskyně
Milovníci přírody by neměli vynechat sladkovodní jezero Potami s malými vodopády nedaleko přístavu Karlovassi, k němuž vede značená cesta lesem, či Pythagorovu jeskyni ve skále hory Kerkis. Podle pověstí poskytla matematikovi a filozofovi útočiště před tyranem Polykratem. Jsou to vlastně dvě jeskyně, které leží na konci poměrně strmého výstupu. Ten, kdo ho zdolá, se může pokochat nádherným výhledem do okolí, navíc před výstupem nebo po něm je možné se občerstvit v malé taverně. V hospůdce se snadno domluvíte, protože manželka majitele pochází ze Slovenska.
Kouzelný Samos nabízí celou řadu dalších památek od klášterů a půvabných kostelíků přes zbytky antických staveb a středověkých hradů. Navíc kdo má rád adrenalinové zážitky, užije si už při přistání na ostrově. Zdejší letiště má totiž kvůli hornatému terénu velmi krátkou přistávací dráhu. Možná i proto letadlo často pilotuje Petr Jirmus, mistr světa v letecké akrobacii.
Text a foto: Lenka Fukalová
[clear]
