Namydlená historie
Málo věcí je tak samozřejmých jako to, že se myjeme. Tahle činnost dokonce vešla i do písniček, jak o tom zpívá Jaromír Nohavica v té své „Zatímco se koupeš, umýváš si záda…“ Víte ale, kdy mýdlo vzniklo? Popel a lůj na hlavu Cosi podobného mýdlu prý vymysleli
Málo věcí je tak samozřejmých jako to, že se myjeme. Tahle činnost dokonce vešla i do písniček, jak o tom zpívá Jaromír Nohavica v té své „Zatímco se koupeš, umýváš si záda…“ Víte ale, kdy mýdlo vzniklo?
Popel a lůj na hlavu
Cosi podobného mýdlu prý vymysleli už Sumerové, ale žádné velké mydlení neprovozovali, spíš jím léčili rány nebo čistili vlnu. Egypťané se u nich přiučili a v lázni používali něco, co by ovšem bylo odvážné nazvat klasickým mýdlem. Ony ty dávné časy byly dost divoké, například Galové a Germáni si mazali dřevěný popel a kozí lůj na vlasy, což byl, jak jistě uznáte, poměrně originální styling gel.
Vrah bacilů i skvrn
Ve 2. stol. n. l. poukázal dvorní lékař císaře Marka Aurelia, starověký filozof Klaudios Galénos, na těsnou souvislost mezi špínou a nemocemi. Jeho mýdlo vyrobené z kozího oleje a dřevěného popela ovšem pokožku nejspíš moc nerozmazlovalo. Do výroby mýdel se pustili i Arabové, kteří k tomu využívali zejména olivový olej a hydroxid sodný. A nejenže kusová mýdla barvili a navoněli, znali už i mýdlo tekuté a mýdlo na holení. V Byzanci byl podkladem pro výrobu mýdel olivový olej, kysličník vápenatý a louh, získaný z popela, ale přidávali k tomu i aromatické bylinné esence. Výroby mýdla se později chopila Francie, kde se proslulé marseillské mýdlo „savon de Marseille“ vyrábí už přes 600 let z nejkvalitnějších přírodních surovin. Francouzské hospodyňky na ně nedají dopustit a tvrdí, že při mytí přímo hýčká jemnou dětskou kůži a prospívá i alergikům. Navíc ho lze využít i při čištění skvrn (zvládnete to ve studené vodě) a nastrouhané na vločky je skvělé na praní prádla.
Středověk dal hygieně ránu
Ve středověku byla nepřítelem hygieny č. 1 církev. Zájem o lidské tělo byl pokládán za hanebný a hříšný, proto se kněží směli koupat jen dvakrát do roka. Ani běžný občan to s očistou nikterak nepřeháněl, spíš se převlékal a používal voňavku, než aby se pravidelně drhnul od hlavy až k patě a voněl čistotou. A protože mytí bylo označeno za nevhodný návyk, mýdlo našlo uplatnění nanejvýš tak při praní. Jestli ho ale používala Božena právě v té chvíli, kdy prala u potoka, kolem něhož projížděl kníže Oldřich, jemuž její krása uhranula, o tom prameny mlčí.
Komentáře (0)
Zatím nikdo nevložil žádný komentář. Buďte první :)