Ruce na výstavu

Sebekrásnější, sebemódněji ustrojená žena páchá společenskou sebevraždu, pokud nedbá o  ruce a úpravu nehtů. Z praktických důvodů sice lze mít nehty pouze ostříhané a nenalakované, ale přiznejme si to, marnivost nám velí vyhrát si s nimi a zdobit je.   Muži s mani

Sebekrásnější, sebemódněji ustrojená žena páchá společenskou sebevraždu, pokud nedbá o  ruce a úpravu nehtů. Z praktických důvodů sice lze mít nehty pouze ostříhané a nenalakované, ale přiznejme si to, marnivost nám velí vyhrát si s nimi a zdobit je.

 

Muži s manikurou

Ostatně, žádná novinka, vznešené Babylóňanky, které měly nádherné manikúrové sady, si nehty černily a ty méně vznešené si je zelenily. Že by už v té době mělo původ úsloví „Komu se nelení, tomu se zelení“? Pikantní ovšem je, že nehty si tehdy barvili i muži, dokonce chrabří válečníci! Kdoví, třeba takové výstředně barevné „drápy“ mohly nepřítele už samy o sobě zastrašit...

Od henny k lakům

Egyptská Kleopatra si barvila nehty tmavě rudou hennou. Obecně platilo: čím temnější barva, tím vyšší urozenost, takže na lid služebný zbyly světlé tóny. Zatímco Indky používaly červenou pryskyřičnou látku z výměšků hmyzu, orientální ženy zůstaly věrné henně a některé si neváhaly dokonce vpravovat do nehtového lůžka organická barviva, aby jim narostly barevné nehty… Takový postup se však celosvětově evidentně neujal a bylo jasné, že lepší by bylo vymyslet něco rozumnějšího. Trvalo ovšem dlouhá staletí, než se objevil první tekutý lak na nehty, který byl v barvě růžové a vznikl až v roce l917. Konečně byla překonána pasta, která se nanášela na nehty a poté leštila. Pak už začali výrobci soutěžit kdo dodá na trh víc barevných odstínů, protože o dychtivé kupující skutečně nebyla nouze.

Podivné rekordy

Samostatnou kapitolou by byla délka nehtů, občas se objevují nepříliš vábné fotky rekordmanů, z nichž třeba Američanka Lee Redmond si v roce 2009 v době autonehody zlomila své 8,65 metru dlouhé nehty (člověk by řekl konečně) nebo Melvil Booth, jehož nehty v témže roce měřily 9,05 metru. Že se s něčím takovým nedá pracovat, je nabíledni - a přesně to chtěli demonstrovat vysoce postavení už v dávné Číně, kde délka nehtů symbolizovala člověka postaveného na společenském žebříčku tak nebesky vysoko, že nemusí dělat naprosto nic. Místní velmožové a šlechtičny si pěstovali nehty i více než 25 cm dlouhé, které si chránili v pouzdrech z drahých kovů. A kdo neměl tu kliku, aby mu superdlouhé nehty samy od sebe narostly, pomáhal si nalepením rýžového papíru. Podobné falešné „nalepovačky“, případně doplnění cizími nehty z nehtové banky, či celé umělé nehty se staly v moderní době běžnými. Na dotvoření a zpevnění nehtů se začaly používat hlavně akryly a také gely, avšak stále se hledají nové metody krášlení rukou.

Můžeme si hrát

Ostatně, je to docela zábavné, s nespočetnými barevnými odstíny, kterými nás trh zaplavuje, se dá doslova vyřádit a poslat tak do okolí zprávu, v jakém rozpoložení se právě nacházíme. Když chceme šířit veselou nápadu, klidně si odvážně nalakujeme každý prst jinak, pokud jdeme na významný večírek, můžeme si dovolit nalepené třpytky a obtisky, při čemž barva nehtů musí samozřejmě ladit s oblečením. Muži, kteří už dnes nemají potuchy, že dokonce i dávní válečníci si nehty barvili a nepokládali to za zženštilé, považují zdobné ruce za doménu žen a přiznávají, že to na ně působí velmi přitažlivě. Samozřejmě, pokud nemáme lak odřený nebo drápky přerostlé do čínské délky nad 20 cm… Text: mir