Andrew Mayne: PÁD DO TEMNOTY
Agentka Jessica Blackwoodová vyřešila už dva velké případy a jako vycházející hvězda FBI se stále musí vyrovnávat se svou nekonvenční minulostí iluzionistky. Pravidelně se teď také radí se svým excentrickým dědečkem, někdejším skvělým kouzelníkem, jehož vnímá jako svého učitele, přestože ho kdysi nemohla vystát…
A pak se jedna rutinní sledovačka změní zničehonic v drama a Jessica musí bojovat o život, když se na místě objeví vyšinutá žena s dítětem v náručí a zaútočí na ni nožem.
Téhož dne se krátce po silném zemětřesení, které zasáhne východní pobřeží, začne po internetu šířit podivné video, na němž fyzik Peter Devon, nositel Nobelovy ceny, který už je osm let po smrti, předpovídá místo i datum zemětřesení. A nedlouho poté je nalezena mrtvola neznámé ženy, která popisem odpovídá útočnici, s níž se Jessica střetla.
Vyšetřování série zdánlivě nesouvisejících, ale stejně tak bizarních a temných zločinů zavede Jessicu do coloradské pouště a do vísky, po níž se jednoduše slehla zem, a mladá agentka zjišťuje, že se bude muset popasovat s něčím chmurnějším a mocnějším, než by kdokoliv čekal. S něčím tak zvráceným, že za tím může stát jen jediný člověk – Čaroděj.
Příběh volně navazuje na autorovy knihy Vrah andělů (2022) a Jméno ďábla (2023)
Ukázka z knihy:
Když Diane McGillisová v drahém kalhotovém kostýmku, s platinově blond vlasy, vysoko posazenými lícními kostmi a útlým nosíkem – což je obojí dílo špičkového plastického chirurga z Beverly Hills – otáčí klíčem od dveří budovy, v níž se nachází její pracovna a která stojí pouhých pár bloků od Bílého domu, připomíná spíš někdejší modelku a dnešní lobbistku než sériovou vražedkyni.
Je 9:47, což znamená, že má za sebou hodinu pilates a cestou do práce se v džusovém baru zastavila pro svůj zelný čisticí koktejl.
Já s neupravenými vlasy staženými do culíku, v džínách a špinavém svetru upíjím tři hodiny staré latté ze Starbucks a přála bych si mít čas zajít do posilky, neřkuli hodit prádlo do pračky nebo se třeba jenom osprchovat.
Podívám se na poloprázdné kelímky a nádobky od rychlého občerstvení, roztroušené kolem monitorů a kamer v našem pronajatém podkrovním bytě naproti pracovně McGillisové. Asi bych je měla uklidit. Asi bych měla udělat spoustu věcí.
Momentálně si ale nejvíc přeju, aby v případu McGillisové nastal zlom. Není to typická sériová vražedkyně a její oběti ani jejich rodiny – o většině lidí u FBI nemluvě – netuší, co je ve skutečnosti zač.
Musela jsem poprosit pár lidí o laskavost, aby se vyšetřování vůbec rozjelo. Jednou z podmínek sledovačky bylo, že musím odmakat ty nejhorší směny, aby ostatní z týmu mohli trávit normální čas s rodinami.
„Zkoušela trik s vajíčkem?“ zeptá se mě přes hlasitý odposlech dědeček.
Zatímco pozoruju McGillisovou, přehrabuje se děda ve starých složkách ve sklepě svého zchátralého sídla v Los Angeles. Úplně jsem zapomněla, že ho mám na drátě. „S vajíčkem ve váčku? Ona nedělá představení pro děti, dědo.“
Číslo zvané „vajíčko ve váčku“ vypadá v podstatě tak, jak napovídá název: je k němu zapotřebí dřevěné vajíčko a sametový pytlík. Vejce se vloží do sáčku a zmizí. Kouzelník obrátí váček naruby, aby dokázal, že tam vajíčko není. Ve správných rukou je to ve skutečnosti mnohem působivější, než jak to zní. Můj děda, jeden z posledních velikánů magie, dokázal u publika vyvolat výbuchy smíchu, když sledovalo, jak nešťastný dobrovolník na jeho pokyn vejce marně hledá. Tomu, co provádí McGillisová, to bylo na hony vzdálené. Její dobrovolníci obvykle umírali.
Rozmrzele si odfrkne. „Ne. Ne. Ten fígl s cikánským vejcem.“
„A to je co?“
„Má jít o takový očistný rituál. Médium řekne klientovi, aby si na seanci přinesl čerstvé slepičí vejce. Přejíždí mu vajíčkem po celém těle a pak klienta požádá, aby ho rozbil. Uvnitř je krev, vlasy a další sajrajt. Klient je oklamán, protože si vejce přinesl sám.“
Upravím stativ, abych mezerou mezi závěsy v podkroví líp viděla. „A médium ho vymění za jiné, předem připravené, když se klient nedívá?“ zeptám se.
„Ano. Spoj se dá zakrýt vteřiňákem. Občas tu záměnu provádějí za zády, nebo využijí komplice. Má tahle čarodějnice pomocníka?“
„Jo,“ odpovím a přiblížím oko k dalekohledu namířenému na okno McGillisové. Vidím, že se baví se svým asistentem Leem Martinem. Je hubený jako lunt, táhne mu na třicítku a vypadá skoro stejně elegantně jako McGillisová. „Zrovna na něj koukám. Takový nenápadný týpek. Studoval na Vassaru. Nejsme si jistí, jestli v tom jede taky.“
„Určitě jo,“ odpoví děda. „To on za ni dělá všechnu špinavou práci…“
Andrew Mayne (*1973) je autorem bestsellerů Šelma (2018), Hračkář (2019), Teorie vraždy (2019), Temný vzorec (2020), Dívka pod hladinou (2021), Černý korál (2022), Námořní bouře (2023), Vrah andělů (2022) a Jméno ďábla (2023). Byl nominován na cenu Edgar, je hvězdou televizního pořadu Don’t Trust Andrew Mayne a rovněž vystupuje jako kouzelník – první světové turné jako iluzionista absolvoval, když byl ještě teenager, a posléze spolupracoval s takovými legendami, jako jsou Penn & Teller, David Blaine nebo David Copperfield. Uvádí také podcast Weird Things. V potápěčském obleku, který využívá umělou inteligenci a který si sám navrhl pro speciální díl pořadu Shark Week nazvaný Andrew Mayne: Ghost Diver, plaval po boku velkých bílých žraloků.
Více se o autorovi dozvíte na andrewmayne.com.
Andrew Mayne: Pád do temnoty, přeložil Milan Lžička, vydal Kalibr, 328 stran, doporučená cena 399 Kč