Jenže ouha. Podle Sdružení ambulantních specialistů čekali loni noví pacienti na termín u logopeda
16 týdnů. Rodiče stojí před rozhodnutím: vyčkat, anebo hledat jiné cesty?
Veřejnost se často domnívá, že zahájit klinicko-logopedickou péči u dětí stačí v předškolním ročníku mateřské školy. Většinou tomu ale tak není. Díky moderním vědeckým a odborným poznatkům lze vady nebo riziko jejich vzniku určit již v raném věku. „Ideálním řešení by bylo zavedení povinného screeningu jazykových a řečových poruch mezi druhým až třetím rokem dítěte,“ upozornila předsedkyně Asociace klinických logopedů ČR Barbora Richtrová.
Kdy určitě vyhledat odbornou pomoc?
Podle klinické logopedky Jitky Kaulfuss je třeba vyhledat odbornou pomoc zejména v případech, kdy:
dítě nemluví nebo mluví nápadně méně než jeho vrstevníci
mluví svojí vlastní řečí
nerozumí tomu, co mu sdělujeme
má nedostatečnou motoriku mluvidel (pohyblivost jazyka, rtů, dýchání)
zadrhává nebo koktá
Logoped řeší víc než výslovnost
Holistické pojetí logopedie nebere v úvahu jen samotnou řeč. Sleduje vše od zraku, sluchového vnímání, jemné a hrubé motoriky až po koordinaci dechu a hlasu. Základem zůstává stále řeč – jde však o jeden kousek složité komunikační skládačky. Logopedie se neomezuje jen na samotné vyslovené slovo, ale zkoumá celý proces komunikace, včetně prvotního porozumění významu slova.
„Logoped při komplexním vyšetření třeba zjistí, že dítě má také obtíže ve výbavnosti slov, vyprávění, vnímání zvuků řeči – tedy symptomatiku vývojové dysfázie, nebo jsou v projevu lehké náznaky neplynulosti, tedy koktavosti, dítě není emocionálně nebo pracovně zralé, jak by odpovídalo jeho věku,“ řekla Richtrová. Vědecké poznatky pomohly lépe objasnit, jak řečové vady vznikají a s čím souvisejí. „Potvrdilo se například, že poruchy vývoje řeči či jazyka se často pojí s dalšími diagnózami – ADHD, poruchy učení, poruchy motorické koordinace a podobně. A mají silný genetický původ,“ vysvětlila Barbora Richtrová.
Vyhledat logopeda s předstihem
K logopedovi může rodič s dítětem už od raného věku. Užitečné je například posouzení podjazykové uzdičky. Tato blanka pod jazykem může být občas příliš pevná nebo krátká. V takových případech může způsobovat potíže s kojením a později vést k problémům s výslovností některých hlásek a dalším komplikacím.
Kam k logopedovi?
www.klinickalogopedie.cz/index.php?pg=verejnost–adresar-logopedickych-pracovist
Období před nástupem do školy je pro děti náročné samo o sobě, protože ho vnímají jako přelom. V této životní etapě případnou odlišnost více prožívají a uvědomují si, že je něco „divně“. Zvyšuje se pocit studu, takže děti mají snížené sebevědomí a volí různé únikové strategie, aby nemusely zažívat nezdar. Proto se vyplatí s logopedem začít pracovat mnohem dříve, a to nejen vzhledem k dlouhým objednacím lhůtám. Je lepší se nechat jednou preventivně vyšetřit než něco zanedbat, přičemž u dětí to platí dvojnásob. „Terapie je individuální záležitostí, a je lepší přijít do ordinace dříve než později. U některých logopedických diagnóz určitě platí, že čím dříve se začne, tím rychleji se dostaví kladné výsledky. Toto se týká především dětí, které přišly na svět
s psychomotorickým nebo neurologickým zeslabením,“ radí rodičům klinická logopedka Jitka Kaulfuss.
Co dělat už během čekání na termín?
Než nastane termín návštěvy u specialisty-logopeda, mohou rodiče dítěti pomoci několika způsoby:
Zapojit hravé metody: příkladem je projekt Hláskování s Lipánkem, který nabízí dětem a rodičům výuková, ale zároveň hravá videa. „Videa se zaměřují na podporu správného rozvoje řeči a artikulace u dětí předškolního věku
s interakcí s rodiči. Formou jednoduchých a zábavných videí získávají rodiče informace, jak danou hlásku hravou formou správně vyslovit a procvičit,“ říká Jitka Kaulfuss, odborná garantka projektu.
Přirozený rozvoj řeči: „Řeč dětí lze rozvíjet průběžně kdykoli přirozenou cestou, ať už společnými sportovními
či domácími aktivitami a vzájemným povídáním. To všechno pomáhá zlepšit výslovnost, vyjadřovací schopnosti a obohacuje slovní zásobu dítěte,“ nabádá Kaulfuss.
Pravidelná četba dětských knih: pokud rodič dítěti čte třeba na dobrou noc, rozvíjí jeho verbální schopnosti
a fantazii. Knihy musí odpovídat věku a vyspělosti malého posluchače.
Rodiče jako partneři logopeda
Rodiče jsou důležitou „pravou rukou odborníků“ při podpoře jednotlivých dovedností dítěte. Je-li jim dobře vysvětleno, co je cílem a proč se konkrétní kroky dělají, mohou dítěti pomoci z velké části i sami. „Nácvik dílčích dovedností by měl probíhat formou hry a zábavy. Důležité jsou i tipy, jak jednotlivé dovednosti mohou posilovat
i v běžném životě,“ potvrzuje i Richtrová. Tyto požadavky splňuje také řada on-line či tištěných pomůcek.
Při cvičení musí rodiče respektovat aktuální rozpoložení dítěte. Délka domácího tréninku by měla být určena individuálně, v souladu nejen s věkem, ale především s druhem vady a případnými dalšími poruchami – tedy stavem jednotlivých oblastí nerovnoměrně se vyvíjejícího psychomotorického vývoje, aktuálními potřebami dítěte, a také v souladu s nastaveným rodinným harmonogramem.