Syndrom Superwoman
Je spoustu žen, které v období před dětmi podvědomě přisuzují pořádek v duši k pořádku doma a nastaví jako svůj standart perfektně uklizený byt. Když se pak narodí dítě, kvůli kterému není možné tento standart doma udržet, upadají do stavů stálé nervozity, netečnosti, často až do depresí. Vždyť je všichni znají jako ty pořádkumilovné dokonalé ženy, co si teď asi myslí partner? Co kamarádka, která přijde na návštěvu? Patříte-li do této sorty, určitě se v takovýmch myšlenkách poznáváte. Máte pocit, že jste selhala v tom, co vám dodávalo stabilitu. Rutina dne je narušena. A začíná fáze sebemrskačství, kdy sice nemůžete změnit současný stav, ale nemůžete se s ním ani smířit a v duchu si nadáváte, že jste prostě neschopná a mohla byste ze sebe vydat víc.
Prozřete včas!
Zdá se to jasné jako facka. Když se nedaří, co se dařit má, nálada je na bodu mrazu. A je to o to horší,
že ovlivníte svým chováním partnera i dítě, prostě celou rodinnou atmosféru. Stop. Zastavte se a přemýšlejte – kvůli čemu že se to tak stresujete? Že jsou na zemi ťápoty? Že je dřez plný nádobí? A nepřijde vám to jako prkotina? Ne? A co tohle – víte, že v prvních letech života je psychika dítěte schopna zachytit každou sebemenší negativní reakci ze svého okolí a i taková zdánlivá prkotina, jako je maminka rozčilující se nad nepořádkem, na nich může zanechat doopravdy nehezký vliv? Je dokázáno, že děti úzkostlivě čistotných maminek, které nejenže uklízí celý den, ale také do této své záliby nutí i ratolesti, si k uklízení a čistotě tvoří negativní postoj. Proč? Spojují si kvůli dusnu, které neuklizený byt mezi členy rodiny vyvolává, tuto činnost
s něčím špatným, úklid = stres. Takovým situacím se chceme všichni vyhnout, logicky se pak děti úklidu vyhýbají, ne proto, že by byly líné, rozmazlené a špatně vychované, je to právě kvůli negativní zkušenosti od rodičů.
Vidí ve vzpomínkách maminku, která na ně udýchaná s plnýma rukama hraček pokřikuje, ať koukají pomoci s úklidem, jinak bude zle.
Povolte v návycích pomalu
Určitě je hloupost myslet si, že svoje nároky snížíte ze dne na den. Některým z nás to prostě nejde
a perfekcionistku z hlavy jen tak nevyženeme, vždy když ale přijde taková klasická krizovka, kdy máte pocit, že vám vše padá na hlavu, zopakujte si následující argumenty, které vám pomohou nezešílet.
- Nutnost uklidit je OPRAVDU jen ve vaší hlavě. Muži rozhodně nebudou chodit po bytě s bílou rukavičkou a zkoumat prach a takové dítě nepořádek a pořádek sotva rozliší. Nikdo vám za opatlaná okna hlavu neutrhne a ani vás nebude považovat za špatnou paní domu.
- Vždycky volte dítě, i kdyby dřez přetékal. Nepořádek se dá dohnat v pohodě kdykoliv, čas strávený
s potomkem ne. Věřte, že budete víc litovat toho, že jste dítěti před spaním nepřečetla pohádku, když jste zrovna stírala schody, ne naopak. Schody vám ve dvaceti nevyčtou, že jste se jim dostatečně nevěnovala, když vás nejvíc potřebovaly. - Lepší je být příšernou hospodyní než příšernou matkou.
Zastáváte názor, že nepořádek v bytě znamená šťastné dítě nebo máte na věc jiný pohled?
Napište své postřehy do komentářů!