Co se ženám honí hlavou? Muži se na tuhle otázku snaží odpovědět již staletí. Plánování, tajnůstkářství, strategie a intriky, tyto vlastnosti zdobí ženy od pradávna a nejinak je tomu i v dnešním světě. Jediný rozdíl je rozsah často démonických plánů a metody, kterými si ženy obstarávají informace a realizují své myšlenky. Využití ovšem ženský tok myšlenek má i na jiných polích, než jen při lstech vůči mužům a intrikám proti všem ostatním zástupkyním ženského plemena. Kde a jak využívají ženy své nevšední myšlenkové pochody?
Sport a prim ženské strategie
Kvalitní příprava a detailní propracování postupu jsou základem nejen pro správně upečenou buchtu. Jedná se totiž i o důležité atributy, které vynesly nejednu ženu až na pomyslný trůn sportovních disciplín. Jednotlivkyně nicméně mají v tomto ohledu mírnou převahu nad týmovými výkony, kde se opět ukazují vnitřní rozpory a ženy mezi sebou najdou nejeden důvod k potížím. Nicméně precizní práce akvabel či volejbalistek opomenout nelze. Individuální síla je ovšem to, co ženy zdobí nejvíce. Ať se jedná o tvrdě vydřenou gymnastiku, lyžování či třeba formule 1.
Moderní gymnastika
Své by o tom mohla vyprávět třeba nejlepší světová gymnastka posledních dob a zástupkyně velmi úspěšné ruské gymnastické delegace Jevgenije Kanajevová. Pětadvacetiletá sedmnáctinásobná mistryně světa a téměř nespočetná evropská šampionka dokázala jako první žena tohoto sportu získat dvě zlaté olympijské medaile v roce 2008 v Pekingu a o čtyři roky později v Londýně. Jednu z jejich precizních olympijských formací připravovanou několik měsíců si můžete prohlédnout ve videu.
Sjezdové lyžování
Obdobnou pozici nachází v zimním podání také sněhová královna Lindsey Vonnová. Sjezdařka, u níž každý pohyb těla mezi brankami přesně sedí do jejího závodního plánu, je také držitelkou rekordu v počtu vítězství ve světovém poháru, které s nadcházející sezonou nejspíše ještě rozšíří. Čtyřnásobná držitelka velkého křišťálového glóbusu pro nejlepší lyžařku v celkové klasifikaci má navíc celkem 15 malých křišťálových glóbusů za jednotlivé disciplíny. Tím se katapultovala do statusu sněhové královny a získala také Laureus pro nejlepší sportovkyni roku 2010. Její smůlou však je série zranění, které brzdí jinak fenomenální lyžařské výkony. Aktuálně se doléčuje po zlomenině kotníku z letošního léta, k čemuž přidala také drobnou tržnou ránu, kterou způsobili její neposední psi. Partnerka světového golfisty Tigera Woodse tak nemá vůbec jednoduchou pozici před startem nové sezony.
Rychlá auta
Když už je řeč o nové sezoně, tak do té se již nepodívá nejznámější žena za volantem Susie Wolffová. Ta se totiž rozhodla nepokračovat ve spolupráci se svým týmem ve formuli 1 a neuskuteční tak svůj sen naostro si zazávodit v některé z velkých cen seriálu F1. Hbité reakce a exaktní průjezdy zatáčkami tak bude muset při burácení motorů a vůni benzínu a spálených pneumatik praktikovat jinde. Dříve závodila v jiných seriálech, ať již DTM, Formule Renault či Formule 3. Královskou motoristickou disciplínu tak udrží poslední ženský element, tou je Španělka Carmen Jordáová, která se k seriálu jako testovací pilotka připojila teprve letos.
Logické hry
V posledních letech také nejedna studie prokázala významný vliv ženského faktoru na schopnost zvládání logických a jiných strategických her. To se podařilo maximalizovat Britce Liv Boeree, která jakožto vystudovaná astrofyzička dokázala svou ženskou logikou proniknout do světa pokeru a stát se jednou z nejúspěšnějších žen v seriálu pokerových turnajů. Navíc se Liv Boeree stala ambasadorem pro PokerStars, což jí vyneslo mezi nejznámější hráčky na okruhu. Kromě velkých úspěchů ve hře se věnuje také komentování nejen pokerových turnajů, ale celé škále různých televizních pořadů. V neposlední řadě se také věnuje modelingu, takže dokáže získat maximum nejen ze svého těla, ale i mysli.
Co se maximálního úspěchu na poli logiky týče, mají i další ženy své místo ve vědeckých kruzích. Příkladem za všechny budiž Adéla Kochanovská, profesorka fyziky přezdívaná česká madam Curie. Ta se stejně jako její slavnější polská kolegyně zajímala o rentgenové záření, ovšem pro změnu ve spojení s mechanickým napětím a strukturou pevných látek. Právě dvojnásobná polská držitelka Nobelovy ceny Marie Curie Sklodowska byla nedávno zvolena za královnu vědkyň. Mimo jiné si tuto pozici zasloužila za sestavení rentgenu, první pokusy o léčbu nádorových buněk nebo dva nově objevené prvky. Její velká láska k vědě nicméně nakonec poznamenala její následný odchod, spojený s nemocí z ozáření. Obdobné výsostné postavení ovšem pouze na české půdě si vydobyla také Julie Hamáčková jakožto zakladatelka české hydrochemie nebo třeba Gerti Cori, pražská rodačka, která si v poválečném období dokonce vysloužila za svou práci v oblasti fyziologie a lékařství Nobelovu cenu.
Věda na nejvyšší úrovni
Pokud bychom však v české vědě hledali nejznámější ženu, bude jí Dana Drábová. Ta svůj život zasvětila jinému odvětví logické fyziky, konkrétně oboru jaderné fyziky. A právě jádro, radiace a všelijaké ionizující záření jí dostaly do podvědomí snad všech obyvatel naší vlasti. Jakožto předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost je spojována se všemi úspěchy i haváriemi českých jaderných elektráren. Kromě prestižní pozice se jí posléze dostalo i uznání nejen na poli vědeckém, za což jí liberecká Technická univerzita odměnila čestným doktorátem, ale také na poli politickém, když jí před rokem prezident Zeman udělil medaili Za zásluhy I. stupně.
Můžeme polemizovat, zda úspěch těchto žen je založen na shodě náhod či spíše tvrdé ať již taktické, studijní nebo sportovní přípravě. Jistě se v nich promítly alespoň částečně všechny faktory, nicméně jedno mají všechny ženy společné – jsou špičky ve svém řemesle. Navíc jim jejich slávu a úspěchy nikdo neodpáře, ať již dopadnou úspěšně, nebo se zejména ve sportovní sféře postupem času vytratí. Jejich životy bezpochyby mohou motivovat nejednu ambiciózní ženu, která svůj život vidí ve výšinách oblaků na hvězdném nebi úspěchů.