Richard Müller: Nerad vstupuji do soukromí

Kniha Enter obsahuje fotografie posbírané za deset let, své obrázky ale nevydáváte poprvéMá první kniha fotografií Amerika vyšla už před třinácti lety a přiznávám, že to pro mě byl takový impuls, že se něco zhmotnilo do podoby knížky, i když to byl jen několikastránkový

Kniha Enter obsahuje fotografie posbírané za deset let, své obrázky ale nevydáváte poprvé
Má první kniha fotografií Amerika vyšla už před třinácti lety a přiznávám, že to pro mě byl takový impuls, že se něco zhmotnilo do podoby knížky, i když to byl jen několikastránkový paperback, ale já ho mám strašně rád. Pak přišlo období, kdy mě focení bavilo víc, někdy míň, prostě podle nálady.

Knihu Amerika prý dokonce ocenila slavná fotografka Annie Leibovitz?
Na to jsem obzvlášť hrdý a pyšný. Jedna z nejlepších fotografek světa má v knize Enter krátký citát, který mi napsala po tom, co jsem jí věnoval knihu Amerika: „Drahý Richarde, Tvoje fotografie odhalují krásy Ameriky svojí tajemnou řečí – pokračuj!“

Zajímavé je, že nefotíte profesionálním fotoaparátem
Technika pro mě nehraje žádnou roli. Výrazné množství fotek pochází z období, kdy jsem neměl chuť s sebou nosit foťák, tak jsou focené jen na lepší mobil. Mně nezáleží na tom, jestli aparát splňuje nejlepší parametry, pro mě je důležitý výsledný obrázek - že je takový, jaký ho chci mít.

Jak jste vybírali fotky do knihy, když jsou z období deseti let?
Na začátku jich bylo víc než patnáct tisíc, ale postupně jsme je s kurátorkou Denisou Bogdalíkovou třídili. Všechno probíhalo u nás v obýváku a trvalo to tři roky. Mám pocit, a to nechci být neskromný, že z odpadu by klidně vznikly dvě další podobné knížky.

Jsou nějaké fotografie, které vám osobně v knížce chybí?
Byly fotky, které jsem tam strašně chtěl mít, ale Denisa mi vysvětlila, že tam nepatří. Měla takové záludné otázky jako: „není to jen tvoje srdeční záležitost,“ a v tu chvíli jsem jí musel dát za pravdu.

Na fotografiích je jen málo konkrétních postav. Když už tam někdo je, je to především vaše dcera Ema
Dceru jsem tak trochu zneužíval jako model, když byla někde se mnou. Věděl jsem, že chci vyfotit nějaké místo, ale nemůže být bez nějaké osoby. Jinak ze zásady nefotím portréty, a to z prostého důvodu – je to vstup do soukromí a člověk, kterého bych tak fotil, by musel mít nepříjemný pocit.

Ema se nedávno začala věnovat modelingu, tak jí focení asi nevadilo
To je silné slovo, že se začala věnovat modelingu. Teď ji to momentálně baví. Je ale moderní člověk otevřený novým zkušenostem. Já jí přeji, aby se naučila co nejvíc jazyků, aby měla otevřenou bránu do světa, a jestli se tam bude živit modelingem, nebo bude dělat něco jiného, je mi úplně jedno, jen aby byla spokojená.

S knihou Vám také pomáhala vaše partnerka Vanda Wolfová, s níž jste nyní pět let
Vanda mi pomáhá se vším, s čím pomoct potřebuji, víc není třeba říkat.

Vizitka:
Zpěvák a hudebník Richad Müller se narodil 6. září 1961 ve slovenském Hlohovci. Je synem herce Vlada Müllera a herečky Elišky Müllerové. Absolvoval filmovou a televizní dramaturgii a scenáristiku na VŠMU v Bratislavě. V roce 1984 založil hudební skupinu Banket a ve stejném roce zaujal na Bratislavské lyře s písničkou Nespoznaný. Po pěti letech Bratislavskou lyru vyhrál. Jako zpěvák se proslavil hity například Po schodoch, Milovanie v daždi, Štěstí je krásná věc, Srdce jako kníže Rohan či Nahý II. Je autorem a spoluautorem scénické hudby k filmům, například Kúpeľňový hráč, k několika divadelním inscenacím a muzikálu Baal. Moderoval rozhlasové pořady a televizní talkshow Müllerád a Promülle. Má za sebou drogovou závislost, po léčbě zjistil, že trpí maniodepresivní psychózou. Jeho bývalou manželkou je televizní hlasatelka Soňa Müllerová, s níž má dceru Emu a syna Filipa. Později žil s českou hudebnicí Ivou Bittovou. Nyní už pět let žije střídavě v Bratislavě a v Paříži s úspěšnou reklamní manažerkou Vandou Wolfovou.

(bk)
Foto: IDmedia/Richard Müller z knihy Enter