Reklama

Příběh, kdy se italský aperitiv stal životním stylem

Sdílet článek

Reklama

Historie, móda, umění, výtečné jídlo, světoznámé koktejly, a především italský způsob života ve znamení „dolce vita“ – Itálie je zkrátka pomyslnou kolébkou šťastného života. A proto není divu, že právě zde vznikl jeden z nejslavnějších aperitivů na světě – Campari, jež uctívá hodnoty této jihoevropské země a který je od svého vzniku do dnešní doby silně spjatý se všemi jejími aspekty.

Reklama
'

V létě se sodou, v zimě v potemnělém baru se skleničkou Negroni v ruce. Marně byste hledali ikoničtější značku italského alkoholu, než jakou se napříč desetiletími stalo Campari. Jen málokdo si představí přeplněné italské ulice bez aperitivo momentu, který je s tímto hořkosladkým nápojem spjatý od nepaměti.

Italský způsob života je specifický a stejně jako jiné zvyky a tradice má rovněž i on své milovníky a odpůrce. Co se ovšem tomuto kulturou políbenému národu nemůže odporovat, je láska ke každodennímu životu a umění vychutnat si ho dosyta. Aperitivo moment, pomyslná čára za pracovními povinnostmi a příjemná chvíle, která otevírá chuťové pohárky k nadcházející večeři.

Čas na „aperitivo“

Přestože se o aperitivu zmiňují i antické prameny, za oficiální datum zrodu této oblíbené italské chvilky považujeme rok 1876. Jeho boom však přichází teprve v době, kterou by málokdo čekal – v roce 1915, kdy se Evropa vypořádávala s druhým rokem první světové války. Toho také využil dnes již známý italský obchodník, jenž přichází s hořkosladkým aperitivem Campari, který dodal italské chvilce ten pravý náboj.

Revoluce

Rudý aperitiv se zrodil v rukou italského obchodníka s alkoholem v roce 1860 v Itálii a od této doby se jeho receptura nezměnila. Gaspare Campari měl podnikavého ducha, který ho v roce 1915 přivedl k otevření baru vedle milánské katedrály dnes známého jako Camparino. Ten dodnes po boku módy a designu představuje jeden ze symbolů této severoitalské metropole.

Otevřením slavného baru přišla také revoluce v pití Campari jako takového. Díky hydraulickému systému zaručujícímu proud ledové sody ze sklepa baru se ikonický nápoj začal míchat se sodou a vytvořil se tak základ drinku známého jako Campari Soda.

Campari jako životní styl

Stejně jako rostla žízeň po Campari, rozšiřovala se i nabídka, která se z původního baru rozrostla do okolních podniků. Gaspare Campari poté přišel s jednoduchým, ale prozíravým marketingem, kdy povolil prodej Campari v okolních barech pouze za podmínky zveřejnění loga Campari na viditelném místě. Italský podnikatel se ovšem nespokojil se znakem jako takovým. Na propagaci se začali podílet umělci, jež předčili svou dobu a kteří svým rukopisem utvářeli značku, mezi jejíž hlavní hodnoty dodnes patří respekt k tradici a nespokojení se s konvencí.

Zatímco předválečné plakáty symbolizovaly tzv. Belle Époque, pozdější poválečná masová reklama využila sílu avantgardy. Vrcholem spolupráce značky Campari je představení plakátů, na jejichž designu spolupracoval jeden z nejslavnějších futuristických umělců – Fortunato Depero, který věřil, že budoucí umění bude ve valné míře reklama.

Styl Fortunata Depera je rozpoznatelný na první pohled – monotónní abstraktní obrazy, kdy se stylizované postavy střetávají způsobem vzbuzující dojem raně ruského revolučního umění s italským smyslem pro humor
a detail. Své pomyslné místo v italské kultuře zpečetil návrhem pro ready to enjoy drink – Campari Soda. Ikonická lahvička, jejíž povrch připomíná pomerančovou kůru, však není pouze líbivým designovým prvkem, ale rovněž velice praktickým vynálezem. A to zejména v otázce uskladnění, kdy se dají lahvičky jednoduše vkládat mezi sebe a šetřit tak místo v nákladovém prostoru.

Campari jako současné umění

Éra šedesátých let se opírala o umělecké návrhy Franze Marangola, jehož barevné, mladické, módou inspirované ilustrace vypadaly, jako by mohly pocházet přímo z klasického čísla předních módních časopisů. Ve stejné době tvořil pro již světoznámou značku také další významný umělec – Bruno Munari. Jeho záměrem bylo zaujmout letmý lidský pohled. Plakát byl navržen tak, aby byl neustále upravován a aby byl v pohybu – loga se vytvářela
a mizela, jak se scéna kolem obrazu měnila. Což bylo odrazem toho, jak se značka v průběhu desetiletí vyvíjela.

Campari je dodnes nedílnou součástí nejen italského uměleckého světa. To dokazují rovněž obrazy umělce Marka McClurela, kooperace se světově známým fotografem Michaelem Corridorem nebo spolupráce s oceňovanými australskými umělci při příležitosti 100 let od vzniku Negroni, koktejlu, který je s Campari neoddělitelně spjatý.

Odkaz, jež je patrný dodnes

Přestože se značka v průběhu minulého století stylově vyvíjela, její postoj, tedy respekt k dědictví, spolupráce s umělci, kteří předběhli svou dobu, zkoušení nových směrů a především nadčasovost, přetrvává.

Ačkoliv Campari dodnes zůstává věrné svým kořenům, je nadčasovou značkou, která se nebojí šokovat
a překvapit stejně tak jako inspirovat své konzumenty k tomu, aby byli novým výzvám a postojům stejně otevřeni, jako byl i její zakladatel.

 

 

 

Doporučujeme

Návrat do školního režimu: Jak posunout dětem večerku bez ranních dramat

Prázdniny mají za sebou polovinu, děti chodí spát po půlnoci a vstávají k obědu. Návrat do školního režimu proto nezačíná 1. září, ale klidně...

Horoskop lásky na týden od 10. srpna: Zatmění Slunce ve Lvu otevírá osudová setkání

Ve středu 12. srpna přichází úplné zatmění Slunce ve Lvu, první v tomhle znamení od roku 2019. Zatmění ve Lvu bývají spojována s osudovými...

Vztah na dálku: Proč je nejtěžší okamžik ten, kdy se konečně sestěhujete

Odloučení vztahu paradoxně svědčí. Páry na dálku vycházejí ve výzkumech stabilněji než ty, které bydlí vedle sebe, dokud jsou od sebe. Jenže ve chvíli,...

Žárlivost ve vztahu: Kde končí normální emoce a začíná problém

Krátké bodnutí u srdce, když se partner zasměje cizí zprávě, je běžná lidská reakce. Jenže žárlivost ve vztahu má jednu zrádnou vlastnost: mezi normální...

20 důkazů, že léto vymýšlel chlap. A pořád máme pochybnosti, že u toho byla žena – 2. díl

Myslely jsme si, že po prvních deseti důkazech máme jasno. Jenže pak přišel další tropický den, další rozteklá zmrzlina, další písek nalepený úplně všude...

Ovocné knedlíky: Proč se rozpadají a jak na tvarohové těsto, které drží

Švestky dozrávají a s nimi přichází jídlo, u kterého se nejčastěji chybuje. Ovocné knedlíky se rozvaří, těsto se rozlepí a v hrnci zbyde jen...

Nedostatek železa: Proč vás únava nepustí ani po vyspání a co s tím

Železo se u žen ztrácí každý měsíc a doplňuje pomaleji, než se spotřebovává. Nedostatek železa se přitom v běžném krevním obraze často vůbec neukáže,...

Perseidy 2026: Nejtmavší obloha za deset let a tři místa, kam za ní vyrazit

Většinu srpnů přezáří padající hvězdy Měsíc a ty slabší schová. Letos ne. Perseidy 2026 vrcholí v noci z 12. na 13. srpna, tedy přesně...

Ztracené zavazadlo: Co dělat hned na letišti a kolik vám aerolinka musí zaplatit

Stojíte u pásu, který se dotočil naprázdno, a váš kufr nikde. V tu chvíli běží lhůta, o které většina cestujících netuší, a jeden formulář...

20 důkazů, že léto vymýšlel chlap. Jinak si některé věci neumíme vysvětlit – 1. díl 

Léto je nádherné. Aspoň na fotkách. Ve skutečnosti je to období, kdy se ženy dělí na dvě skupiny – ty, které si právě stáhly...

Zavařování krok za krokem: Jak zavařit ovoce i zeleninu, aby vydrželo

Zahrada chrlí meruňky, rajčata a okurky rychleji, než je stíháte sníst, a mrazák už praská ve švech. Zavařování je nejlepší způsob, jak si úrodu...

Rozpálené auto: Co v něm v horku nenechávat a jak ho rychle zchladit

Otevřete dveře a praští vás vlna horka jako z pece, volant nejde chytit a v přihrádce se rozteklo všechno, co tam bylo. Rozpálené auto...

Suché oči z klimatizace: Proč pálí a co jim rychle uleví

Přijdete do klimatizované kanceláře, po dvou hodinách vás oči pálí a máte pocit písku pod víčky. Suché oči z klimatizace nejsou přecitlivělost, chladný vzduch...

Senioři v horku: Jak poznat přehřátí včas a jak rodičům pomoct

Babička tvrdí, že jí vedro nevadí, a přitom má od rána zataženo, zavřená okna a od snídaně nic nevypila. Senioři v horku patří k...

Sebesoucit: Proč tvrdost k sobě samé nefunguje a co zabírá místo ní

Většina z nás mluví sama k sobě způsobem, jakým by nikdy nemluvila s přítelkyní. Přesvědčení, že se člověk musí popohánět kritikou, je přitom jedna...
Reklama
Reklama
Reklama