Když s podzimem přijde špatná nálada

Nástup podzimu nás umí potrápit. Zatímco v létě díky sluníčku sršíme energií a optimismem, na stále kratší a pošmournější podzimní dny reagujeme zvýšenou únavou, poklesem nálady a celkovým útlumem.

Jak se se změnou roční doby snáze vyrovnat a kdy jsou naše nálady projevem závažnějších potíží? O podzimním splínu a depresích jsme si povídali s MUDr. Ludmilou Mazylkinovou, hlavní lékařkou sítě zdravotnických zařízení MOJE AMBULANCE.

Zhoršení nálady a výkonnosti, které přichází s podzimem, je do jisté míry přirozené. „Naše vnitřní hodiny jsou velmi citlivé na množství denního světla. Jeho nedostatek se proto může projevit například skleslostí nebo podrážděností,“ vysvětluje hlavní praktická lékařka MOJE AMBULANCE MUDr. Ludmila Mazylkinová vznik podzimních nálad.

Není odpočinek jako odpočinek

Tmavé, chladné a deštivé dny přirozeně lákají k tomu, abychom je přečkali zachumlaní do peřin. Jestliže se ale úbytek energie pokusíme řešit pospáváním, můžeme tím podzimní únavu naopak ještě podpořit.

„Pokud například kvůli nevlídnému počasí odvoláme procházku nebo výlet, nejenže nevyužijeme toho mála přirozeného světla, které je na podzim a v zimě k dispozici, ale připravíme se také o fyzickou aktivitu, která je pro boj s podzimními splíny velmi důležitá,“ upozorňuje MUDr. Ludmila Mazylkinová.

Aktivní podobu by měl mít také náš odpočinek. Dlouhé večery přímo vybízí k drobnému kutilství, ručním pracím nebo tvoření s dětmi. „Rukodělné práce jsou skvělým prostředkem proti splínům všeho druhu: umožní nám odpočinout si od každodenních starostí, snižují hladinu stresu a díky svým výsledkům přináší pocit spokojenosti,“ vyzdvihuje jejich význam pro duševní pohodu MUDr. Mazylkinová a dodává, že účinek těchto koníčků se umocňuje, pokud se jim věnujeme společně s našimi blízkými.

Když se lepší nálada nedostavuje

Vůči změnám spojeným se střídáním ročních období jsou lidé citliví v různé míře. Někteří z nás je zvládají bez větší námahy, jiným ale mohou přivodit stavy, které si zaslouží pozornost lékaře.

„Přibližně u sedmi procent dospělých dochází k rozvoji sezonní afektivní poruchy, tedy periodicky se opakující deprese, se kterou si pomocí běžných režimových opatření nelze poradit,“ říká MUDr. Ludmila Mazylkinová z MOJE AMBULANCE.

Mezi příznaky onemocnění patří výrazný pokles nálady, ztráta zájmu o dříve oblíbené aktivity, celkové zpomalení, nespavost nebo naopak nadměrná potřeba spánku, potíže se soustředěním, silná podrážděnost, nechuť k jídlu či přejídání, pocity bezmoci, bezcennosti nebo viny, v některých případech i pomýšlení na sebevraždu.

Rychlá a účinná léčba

Podezření na vážnější depresi je vždy důvodem k návštěvě lékaře. Obrátit se přitom můžeme přímo na svého praktika, neboť léčba řady depresivních stavů už dnes spadá do kompetence praktických lékařů.

„V případě sezonní afektivní poruchy je léčbou první volby fototerapie. Její účinky nastupují již po několika dnech, k významnému ústupu příznaků pak dochází během jednoho až dvou týdnů,“ popisuje hlavní způsob léčby MUDr. Mazylkinová a dodává, že úspěšnost fototerapie se pohybuje okolo 70 až 90 %. „Pomoci ale umíme i lidem, u kterých fototerapie nemá potřebnou odezvu. V takovém případě jsme připraveni nasadit některé z řady moderních antidepresiv. Důležité je především nebát se s obtížemi svěřit lékaři. Od toho jsme tady,“ uzavírá.