Tato dvě plemena si lidé na první pohled velmi často spletou a zamění. Jsou ale jisté rysy a charakteristiky, které jsou vlastní výhradně jednomu nebo druhému. Již při zmínce původu se tato dvě plemena rozcházejí. Zatímco border kolie pocházejí z Velké Británie, původním domovem australských ovčáků paradoxně není Austrálie, ale Spojené státy. Obě plemena byla vyšlechtěna k pastevectví, každé však jiným stylem.
Zatímco pro border kolii je typický přikrčený postoj, klidný, plynulý pohyb a tzv. silné oko, australský ovčák pase ve vzpřímeném postoji, pohybuje se v poklusu, drží si kratší vzdálenost od stáda a na rozdíl od borderek je jim tolerováno občasné zaštěkání. Lásku k této aktivitě i dalším kynologickým sportům si ponechala obě plemena dodnes. Aby byli tito pracanti spokojení, potřebují zaměstnat nejen fyzicky, ale i psychicky. V případě nedostatku pohybového a mentálního vyžití můžeme totiž očekávat destruktivní chování jak vůči sobě (sebepoškozování), tak vůči okolí (rozhrabané záhonky, vykousané díry do gauče atd.). I proto jsou tato plemena považována za relativně náročná, ze strany páníčků vyžadují poměrně hodně času a intenzivní zapojení.
Border kolie bývají velmi bystré, chytré a spousta z nich jsou vynikajícími sportovci napříč nejrůznějšími disciplínami. A právě díky jejich workoholismu je obrovsky důležité, aby je jejich majitelé naučili také dostatečně odpočívat. Navzdory všeobecnému povědomí nejsou borderky ve většině případů vhodné k malým dětem. Při pořizování tohoto plemene je potřeba mít na paměti, že se jedná o pasteveckého psa, tedy je možné, že si z dětí, cyklistů, aut a dalších bude dělat stádo oveček. Australští ovčáci bývají vyrovananí, temperamentní a všestranní psi, jejichž výchova bývá, při dodržování základních pravidel, relativně snadná. Pro aktivní rodiny se pak stávají skvělými parťáky.
Tereza Kaniová, trenérka psů a ambasadorka značky Fitmin.