Máme to spojené s vůní vanilky a klidem, jenže realita často připomíná spíš závod o to, kdo se dřív zhroutí. Vánoce fungují jako nemilosrdné zrcadlo, které nám ukazuje to nejlepší, ale i to nejhorší z nás, a psychologové varují, že snaha o dokonalost je tou nejjistější cestou do pekel.
V ponožkách na zemi a s rozbitým řetězem
Znáš ten pocit, když v televizi vidíš tu idylku? Děti se smějí, mají tváře od mouky, všude svíčky a nikdo neřve. A pak se rozhlédneš u sebe doma. Většina z nás nakonec sedí na zemi v ponožkách, v ruce drží zamotaný světelný řetěz, který nesvítí, a přemýšlí, jestli už je čas na zhroucení, nebo jestli ještě zvládne upéct další plech. Je to zvláštní paradox. Na jedné straně toužíme po tom dětském zázraku, na druhé nás drtí společenský tlak na to, aby všechno vypadalo jako z katalogu.
Odborníci pro to mají vysvětlení. Svátky fungují jako zesilovač. To, co přes rok zvládáme zamést pod koberec, najednou vyleze ven v plné síle. Pokud ti někdo chybí, o Vánocích to bolí dvojnásob. Zatímco v létě tě slunce vytáhne ven mezi lidi, zima nás zavírá mezi čtyři stěny, kde se samota rozléhá mnohem hlasitěji. Je to doba, kdy se nostalgie pere s realitou a vzpomínky, kterým jsme se vyhýbali, si sedají k nám ke stolu.
Teleport do dětství
Přesto ten blázinec podstupujeme dobrovolně každý rok znovu. Proč? Protože stačí jedna vůně a jsi zase malý kluk. Psychologie zná termín „paměť vůní“ a ta vánoční je nejsilnější. Vanilkové rohlíčky nebo jehličí nás okamžitě teleportují do bezpečí dětství. Je to čas, kdy máme potřebu bilancovat, odpouštět a symbolicky zavřít dveře za starým rokem. Ta atmosféra nás nutí být lepšími lidmi, přispívat na charitu a hledat cestu nejen domů fyzicky, ale i k sobě samým.
Řekni NE a nevyčítej si to
Klíčem k přežití je dovolit si říct „ne“. Nemusíš mít umytá okna, vážně ne. Nikdo si nebude pamatovat, jestli byl ubrus vyžehlený, ale všichni si zapamatují tu pohodu nebo naopak hysterii. Pokud cítíš, že je toho moc, vyškrtni to. Nepeč, nenavštěvuj lidi, které nemusíš, a vykašli se na trendy ve výzdobě. Trocha kýče ještě nikoho nezabila a často právě ona dělá tu správnou atmosféru.
A pokud víš o někom, kdo je sám, napiš mu. Jedna zpráva nebo hovor může mít v tomhle čase cenu zlata. Vánoce nemají být maratonem povinností, kde v cíli padneš únavou. Mají být o tom, že se zastavíš a dovolíš si být chvíli jen tak. S křivým stromečkem, kupovaným cukrovím, ale s klidem v duši.
Zdroj: Psychology Today
Zdroj foto: Pixabay
