Cukrářka, která Vám napeče cukroví a svatební dort, květinářka, u které si v katalogu vyberete svatební květinu přesně podle svých představ, jedním kliknutím na internetu objednáte svatební oznámení, které Vám doručí přímo do domu.
Svatební agentura, která zařídí vše za Vás? Tak o tom všem se našim babičkám mohlo nechat jenom zdát…
Tak jde čas
V době, kdy se brali naše babičky a dědečkové, bylo typické uspořádatrozlučku se svobodou den před svatbou. V dnešní době už je o něco praktičtější ji uspořádat týden, někdy i měsíc dopředu. Ušetří to nejen starosti před svatbou, ale také ve většině případů bolehlav, který se bez rozlučky asi neobejde 🙂 Svatba sama o sobě a její celková příprava je dnes velmi časově náročná a asi si nedovedete představit, že byste si ještě po večerech s maminkou a kamarádkou pekla na svou vlastní svatbu cukroví. Naše babičky si ho pekly. Nic jiného jim také nezbylo. Navesnicích se zapojila celá ulice. Jeden soused přinesl máslo, druhý přinesl mouku a už se peklo
Šaty nestárnou
Když se vdávaly naše babičky, většinou si nechávaly svatební šaty šít u švadleny. Nebyla možnost jako dnes dojít si do půjčovny a vybrat si z nepřeberného množství různých střihů a barev. Ale jak říká moje babička: ,,šaty se daly pořídit za pár švestek“. A šaty to byly opravdu nádherné! Něco na tom asi bude, že když si svatební šaty necháte ušít, tak vám budou ještě dlouhá léta viset ve skříni, tedy pokud šaty neprodáte a nenecháte si je na památku. Mojí babičce tam vidí do dnes. Móda se vrací a musím říct, že kdybych se měla vdávat v šatech po své babičce, vůbec by mi to nevadilo. To, že nevěsta měla jako doplněk rukavičky, na tom by nebylo až tak nic neobvyklého. Ovšem to, že rukavičky nosil i ženich, se v dnešní době už opravdu nevidí.
Zvyky se ale mění
Dříve bylo zvykem, že svatební kytici vybíral ženich. Dnes už je to asi jen ve výjimečných případech. Hlavní úlohou ženicha, co se týká květin, je květiny vyzvednou a přinést nevěstě a maminkám. Svatební květiny byly jednoduché, pořízené z takových květin, které se zrovna dali sehnat. V té době na výběr moc nebylo.Snubní prstýnky tehdy stály okolo 600 Kčs, což byl průměrný měsíční plat. Dnes je typickým dnem pro svatby buď pátek, nebo sobota. Tehdy to byla výhradně pouze sobota, neboť se pracovalo šest dní v týdnu. Ovšem zvyk, který zůstává a je to opravdu taková klasika, je knedlíčková polévka. Jako hlavní chod se například podávala pečená husa s knedlíky dělanými na víně.
I když je dnešní doba jiná a zvyky se mění, vždy jde o jedno, o to nejdůležitější, o co při svatbě jde – vzít si toho, koho milujeme a udělat ho šťastným.
Text a foto: Mgr. Lucie Bönischová