Pamatujete si ten svíravý pocit, když jste viděli fotky přátel z akce, na které chybíte? Strach, že o něco přicházíte, známý jako FOMO, dostal silného protivníka. JOMO, neboli Joy of Missing Out, učí lidi vychutnávat si okamžiky, kdy se rozhodnou zůstat stranou a dát přednost vlastnímu klidu.
Přepálené sociální baterky
Žijeme v době, která glorifikuje zaneprázdněnost. Prázdný diář bývá vnímán jako selhání a večer strávený doma jako promarněná příležitost. Neustálý tlak být všude, vidět všechno a sdílet každou vteřinu však vede k chronickému vyčerpání.
JOMO přichází jako osvobozující myšlenka, že je naprosto v pořádku zatáhnout za záchrannou brzdu. Není to o aroganci či asociálním chování. Jde o vědomou volbu kvality nad kvantitou. Místo abyste trpěli na hlučném večírku s lidmi, které sotva znáte, zvolíte horkou vanu, dobrý film nebo jen tiché koukání do stropu. A co je nejdůležitější, cítíte u toho úlevu, nikoliv vinu.
Odpojení jako luxus
Paradoxně právě v době digitální propojenosti se schopnost být offline stává novým luxusem. Zatímco dříve jsme se báli, že nám utečou novinky, dnes zjišťujeme, že svět se točí dál i bez naší neustálé kontroly displeje.
Praktikování JOMO může začít nenápadně. Třeba tím, že si o víkendu vypnete notifikace nebo necháte telefon v jiné místnosti. Zjistíte, že čas plyne pomaleji a konverzace s partnerem či dětmi má najednou jinou hloubku. Mozek, který nemusí každých pět minut zpracovávat nové podněty, si konečně odpočine a načerpá sílu do dalších dnů.
Návrat k sobě
Když přestaneme sledovat, co dělají ostatní, získáme prostor zjistit, co vlastně chceme my sami. Mnohdy se účastníme akcí jen ze setrvačnosti nebo ze slušnosti, pročež potlačujeme své skutečné potřeby. JOMO nás učí naslouchat vlastnímu tělu a mysli.
Pokud se cítíte unavení, je naprosto legitimní zrušit plány a zůstat v posteli s čajem. Skuteční přátelé to pochopí a vy budete příště mnohem lepší společností, protože přijdete odpočatí a s chutí, nikoliv z povinnosti.
Zdroj: The Guardian
Zdroj foto: iStockphoto