Léčebné lázně Mariánské Lázně, Ensana Hotels, si letos připomínají 130 let od otevření exkluzivního pětihvězdičkového hotelu Nové Lázně. Jeho výjimečná budova s unikátními Římskými lázněmi byla slavnostně uvedena do provozu 1. června 1896. Hotel Nové Lázně patří k nejvýznamnějším architektonickým dominantám města a dodnes představuje symbol spojení tradice, elegance a léčivé síly přírody.
Zrození architektonického klenotu
Impuls ke vzniku Nových Lázní dal opat Alfred Clemens, který rozhodl o jejich výstavbě, zajistil financování a vtiskl projektu jasnou vizi. Jeho iniciály A.C. a A.T. (Abbas Teplensis) jsou dodnes vytesány ve štítu budovy jako připomínka jeho odkazu.
Architektonickou podobu lázní i přilehlého Casina navrhl mariánskolázeňský rodák Josef Schaffer. Inspiraci čerpal během svých cest po Itálii – zejména v Benátkách, Boloni a Florencii. Právě prvky italské renesance vtiskly stavbě její velkolepý a nadčasový charakter. Výstavba trvala čtyři roky a probíhala vždy v zimě mimo hlavní sezonu, aby nebyl narušen lázeňský provoz.
Od skromných počátků k evropskému věhlasu
Historie lázeňství v Mariánských Lázních sahá do počátku 19. století. V roce 1808 dorazilo do tehdy ještě nehostinné krajiny přibližně osmdesát hostů první lázeňské sezony. Chyběly upravené cesty i základní služby, hosté si dokonce přiváželi vlastní postele a zásoby jídla. Přesto zdejší minerální prameny rychle získávaly věhlas a zvyšoval se i počet hostů.
Zásadní zlom přišel roku 1872 s příjezdem prvního vlaku. Díky železnici se město otevřelo Evropě a návštěvnost prudce vzrostla. Původní kapacity přestaly stačit a bylo nutné přistoupit k velkorysé přestavbě. Před rekonstrukcí v roce 1890 disponovaly staré Nové Lázně 42 kabinami i pro tzv. ocelové koupele, po úpravách architekta Schaffera se jejich počet zdvojnásobil. „Ocelová koupel“ (Stahlbäder) byl v 19. století populární název pro koupel v Ambrožově prameni. Voda byla tak železitá, že zbarvila vanu do rezava a slibovala pacientům „ocelové zdraví“.
Římské lázně – koruna architektonického skvostu
Součástí komplexu Nových Lázní je skutečný architektonický klenot – Římské lázně. Tento velkolepý historický prostor okouzlí na první pohled. Prosklený strop zaplavuje interiér měkkým denním světlem, které se odráží na hladinách dvou bazénů a podtrhuje monumentálnost celého sálu. Klenbu nese jednadvacet vznosných sloupů z tmavě červeného salcburského mramoru s hlavicemi z bílého carrarského kamene.
Nevšední atmosféru dotvářejí bohaté detaily: barevné kachličky, pozlacené chrliče ve tvaru lvích hlav i další precizně zpracovaná výzdoba, která evokuje noblesu antických lázní. Římské lázně nejsou jen součástí historické budovy, jsou jejím srdcem. Patří k nejcennějším a nejzachovalejším ukázkám evropské lázeňské architektury konce 19. století a dodnes si uchovávají svou jedinečnou krásu i důstojnost.
Královská tradice
Nové Lázně se brzy staly cílem evropské aristokracie. Jedním z nejvýznamnějších hostů byl britský král Edward VII, který Mariánské Lázně navštívil celkem devětkrát. Užívání uhličitých koupelí v jeho soukromé „Královské kabině“ se stalo symbolem prestiže místních procedur. Kabina si dodnes zachovala původní vybavení včetně měděného parního kotlíku, historického topného tělesa i unikátních dekorativních prvků. Dveře do lodžie v Královské kabině zdobí původní malby na skle od slavné tyrolské dílny Geyling, které ve slunečním svitu hrají všemi barvami. Kachličky jsou luxusní majolika a na stěnách visí obrazy s ptáky. Pobyt v kabině měl evokovat atmosféru zahradního pavilonu uprostřed přírody.
Vedle „Královské kabiny“ se hotel Nové Lázně může pochlubit také neméně zdobnou „Císařskou kabinou“ rakouského monarchy Franze Josefa I. I ta uchvátí svým interiérem a jeho propracovanými detaily.
Ve znamení pokroku a inovací
Mariánské Lázně byly vždy synonymem inovace. Už v roce 1820 zde byly zavedeny parní a sprchové koupele, krátce poté slatinné zábaly a plynové koupele využívající oxid uhličitý z Mariina pramene – procedura, která je dodnes považována za místní unikát. Lázeňské kabiny byly vybaveny propracovaným ventilačním systémem, který zajišťoval neustálou výměnu vzduchu.
Dnes Nové Lázně nabízejí vedle tradičních procedur také moderní léčebné metody, například oxygenoterapii. Objekt prošel citlivou modernizací, aby splňoval současné medicínské standardy, a přitom si zachoval svůj autentický historický ráz.
Součást světového dědictví
Mariánské Lázně jsou od roku 2021 součástí světového dědictví UNESCO v rámci projektu Great Spa Towns of Europe a od roku 2023 nesou statut klimatických lázní.
Nové Lázně jsou dnes největším historickým balneoprovozem v České republice. Minerální prameny, zejména Lesní a Ambrožův, jsou přivedeny přímo do budovy a tvoří základ komplexní lázeňské péče, rehabilitace i moderní diagnostiky.
Oslava 130 let hotelu Nové Lázně je nejen připomínkou bohaté historie, ale také potvrzením, že princip „Healing Power of Nature“ – léčivá síla přírody – zůstává pevnou součástí lázeňské tradice. Spojení přírodních zdrojů, odbornosti lékařů a kontinuity péče představuje hodnotu, na níž tento výjimečný hotel stojí již více než jedno století.