Babička tvrdí, že jí vedro nevadí, a přitom má od rána zataženo, zavřená okna a od snídaně nic nevypila. Senioři v horku patří k nejohroženějším skupinám, jenže potíže na sobě často nepoznají. Právě proto rozhoduje, jestli se má kdo zeptat a přijít se podívat.
- S věkem klesá schopnost těla se ochladit i pocit žízně
- Riziko zvyšují chronické nemoci a řada běžných léků
- Zmatenost a náhlá změna chování bývá první varování
- Volejte nebo zajděte za rodiči během vedra dvakrát denně
- Léky nikdy nevysazujte na vlastní pěst, poraďte se s lékařem
Proč jsou senioři v horku ohroženější
Tělo se v horku chladí hlavně pocením a rozšířením cév v kůži. S přibývajícím věkem ale potní žlázy pracují méně účinně, oběh reaguje pomaleji a celá termoregulace se zpomalí. Starší člověk se tak přehřeje i za teplot, které mladším připadají docela snesitelné.
Druhý problém je žízeň. Pocit žízně s věkem slábne, takže senior prostě necítí, že by se měl napít, a dehydratace nastoupí dřív, než si toho kdokoli všimne. A i mírná dehydratace u starších lidí zvyšuje riziko pádu, infekce močových cest, ledvinových potíží i hospitalizace.
K tomu se přidávají chronická onemocnění, hlavně nemoci srdce, cukrovka a onemocnění ledvin, které schopnost reagovat na horko dál snižují. Roli hraje i to, že spousta seniorů žije sama, klimatizaci nemá nebo ji z obav o účet za elektřinu nepoužívá.
Léky, na které si v horku dát pozor
Tohle je nejpodceňovanější část. Řada běžně předepisovaných léků mění to, jak tělo horko zvládá: ovlivňuje pocení, žízeň, krevní tlak i funkci ledvin. Zvýšenou pozornost si zaslouží hlavně:
- Diuretika, tedy léky na odvodnění, a projímadla, protože z těla odvádějí vodu.
- Léky na vysoký krevní tlak, obzvlášť v kombinaci s diuretikem.
- Antihistaminika a další přípravky, které tlumí pocení.
- Léky na psychiku a na Parkinsonovu chorobu, které mohou termoregulaci narušit.
Důležité je jedno: žádný lék nikdy nevysazujte ani neupravujte sami. Před vlnou veder se raději zeptejte praktického lékaře nebo lékárníka, jestli je potřeba na něco myslet.
Příznaky přehřátí u seniorů, které se nevyplatí přehlédnout
Vyčerpání z horka se ohlásí slabostí, závratí, nevolností, bolestí hlavy, rychlým tepem a lepkavou kůží. Kůže přitom může být klidně chladná a vlhká. V takové chvíli přesuňte člověka do chládku, nechte ho odpočívat a pomalu doplňovat tekutiny. Rozdíl mezi úžehem a úpalem stojí za to znát, stejně jako to, proč se u starších lidí často jako první ozve bolest hlavy z horka.
Příznaky přehřátí u seniorů ale bývají zrádně nenápadné. Zpozorněte, když si všimnete:
- Zmatenosti, popletené řeči nebo nezvyklé ospalosti.
- Náhlé změny chování, chůze nebo chuti k jídlu.
- Suchých úst, tmavé moči nebo toho, že člověk od rána nebyl na záchodě.
- Horké a suché kůže bez potu.
Právě zmatenost bývá tím nejdůležitějším signálem, protože často přijde dřív než stížnost na horko.
Jak pomoct seniorům v horku: byt, pití a režim
Nejvíc udělá pravidelný kontakt. V tropických dnech zavolejte nebo se zastavte ideálně dvakrát denně, ráno a k večeru, kdy se přehřátí projeví nejčastěji. A neptejte se jen, jestli je všechno v pořádku, radši se zeptejte konkrétně, kolik toho dnes vypili.
Jak pomoct seniorům v horku prakticky:
- Nachystejte pití na dosah, láhev u křesla i u postele, a připomínejte ho v pevných časech, třeba s léky a jídlem.
- Nabídněte i vodnaté potraviny, meloun, okurku, polévku nebo jogurt, když pití moc nejde.
- Zatáhněte žaluzie a naučte je ochladit byt bez klimatizace, tedy přes den zavřít a ráno a večer vyvětrat.
- Domluvte lehké bavlněné oblečení a vlažnou sprchu, případně vlhký hadřík na šíji a zápěstí.
- Nákup, úklid i procházku přesuňte na ráno nebo podvečer.
- Zařiďte chladnější místo na spaní, protože i v horku se špatně spí a nevyspalý senior toho druhý den zvládne míň.
Pomáhá i domluva se sousedy nebo pečovatelskou službou, ať se má kdo podívat, když jste zrovna daleko.
Kdy volat záchrannou službu
Okamžitě volejte 155 nebo 112, pokud se objeví zmatenost, nesrozumitelná řeč, bezvědomí, horká kůže bez potu nebo tělesná teplota nad čtyřicet stupňů. Jde o úpal a jde o život. Než pomoc dorazí, přesuňte člověka do chládku, svlékněte přebytečné oblečení a chlaďte ho vlhkými hadry, ledové obklady miřte na krk, do podpaží a třísel. Nikomu v bezvědomí nic nenalévejte do úst.
Lékaře kontaktujte i tehdy, když se stav po půl hodině v chládku nelepší, přidá se zvracení nebo je člověk nezvykle malátný. Tyto informace slouží k orientaci, nenahrazují vyšetření u lékaře.
Často kladené otázky
Proč senioři v horku nepociťují žízeň?
S věkem slábne signalizace žízně v mozku, takže tělo o vodu žádá méně nápadně. Proto je lepší pití nabízet v pevných časech než čekat, až si o něj někdo řekne.
Kolik by měl senior v horku vypít?
Zhruba dva litry denně, pokud lékař kvůli srdci nebo ledvinám neurčil jinak. Pijte průběžně po menších dávkách, ne nárazově velké množství naráz.
Jak často kontrolovat staršího člověka během vedra?
V tropických dnech ideálně dvakrát denně, telefonem nebo osobně. Ptejte se konkrétně na pití, spánek a na to, jak se cítí, a všímejte si změn v chování.
Můžu babičce kvůli horku vysadit léky na odvodnění?
Ne. Léky nikdy neupravujte sami, i krátké vysazení může být nebezpečné. Před vedry to proberte s praktickým lékařem nebo lékárníkem.
Zdroj: CDC | National Institute on Aging | California Department of Public Health
Zdroj foto: Pixabay