České soudy mají už 13 let možnost rozhodnout o střídavé péči, děje se tak ale jen v minimu případů. Sněmovna však právě schválila novelu zákona o rodině, podle které by soudy měly nařídit střídavou péči vždy, když o výchovu mají zájem oba rodiče, jsou k tomu způsobilí a je to v zájmu dítěte. Tento model fungování porozvodové péče o dítě by se tedy měl stát častější. Co na to ale odborníci a jak dosáhnout toho, aby si dítě neodneslo do života šrámy na duši?
Začněme u argumentů pro střídavou péči: dítě je odmalička zvyklé vyrůstat s oběma rodiči. Pokud mu najednou jeden z nich zmizí, je to pro něj nenormální situace. Navíc pokud k němu chodí jen na víkendy, prožívá s ním většinou výjimečné věci. Druhý rodič zpravidla nevychovává, neřeší s dítětem žádné výchovné ani každodenní problémy, nepřemýšlí, kde vzít peníze na školu v přírodě. Dítě pak logicky při konfliktu vnímá „svátečního“ rodiče jako toho lepšího než toho, komu je svěřeno do péče. Může se naučit v této situaci chodit: „u táty nemusím utírat nádobí, nechci ho utírat ani u tebe“. Na druhou stranu se při střídavé péči musí dítě vyrovnat s tím, že má dva domovy. Někteří odborníci se domnívají, že je to pro dítě velkou zátěží a že dokonce jednou takové dítě bude mít v dospělosti problém najít své místo v životě.
Pokud se tedy rodiče pro střídavou péči rozhodnou, měli by dodržovat několik základních pravidel.
Aby střídavá péče fungovala
- Rodiče spolu musí komunikovat a nesmí si přes dítě vyřizovat účty.
- Rodiče nesmí jeden druhého před dítětem očerňovat nebo soupeřit o jeho lásku třeba kupováním drahých věcí.
- Měli by se dohodnout na základních výchovných principech.
- Měli by bydlet blízko u sebe, aby dítě chodilo do jedné školy a mohlo každý týden navštěvovat své kroužky.
- Rodiče by se měli spravedlivě dělit o finanční náklady, soud u střídavé péče totiž nestanovuje výživné
- Rodiče by se měli vždy informovat navzájem, co se s dítětem dělo v době, kdy ho měli v péči.
Text: mž