Moje máma mě psychicky deptá!

Moje máma mě psychicky deptá!


Chci být se svou mámou kamarádka! Kdo by mi měl líp rozumět než ona, říkáte si. Ale někdy se to nepodaří,
i kdybyste se rozkrájela...

Co to máš na sobě? Tvůj přítel je k ničemu! Takhle to nikam nedotáhneš! Proč jsi pořád v té práci? Matčiny otázky a výčitky mě úplně ničí. Ať dělám, co dělám, všechno je špatně. Už se bojím jí o sobě cokoliv říct, protože všechno obrátí proti mně. Ale nemá smysl se tím nadmíru trápit.

Nic není dobře

Modely věčně nespokojených matek jsou si většinou podobné. Dokud je dcerka malá a plně v jejich područí, je všechno v pořádku. Ale jak začne malá slečna brát rozum a prosazovat si svá rozhodnutí, dominantní matka dostane krutou ránu: její dcerunka se vzpouzí! Jak si to vůbec může dovolit? A je zaděláno na celoživotní problém. Dominantní egoistická matka se nikdy nesmíří s vašimi „ neposlušnými“ činy a na vašem životě bude hledat negativa. Když budete mít úspěch v práci, vyčte vám, že ještě nemáte rodinu. Když porodíte dvě děti, bude vás rozežírat narážkami, že jste to v práci ještě nikam nedotáhla, a pokud budete stíhat obojí – kariéru
i rodinu, najde si jiný způsob, jak vás zraňovat – děláte všechno polovičatě a nic pořádně.

Chyba je opravdu na její straně

Věčně nespokojená a permanentně rýpající matka je nešťastnice nespokojená především sama se sebou. Neumí být šťastná a svou neschopnost milovat druhého i s jeho případnými chybami (nobody is perfekt) si kompenzuje věčným šťouráním, zakyslostí a vztahovačností. Nikdo a nic jí není dobré. Jak se říká, „její sklenice nikdy nebude poloplná, ale vždy poloprázdná“. A můžete očekávat, že s přibývajícím věkem se takový typ matky v lidumila nezmění, spíše hrozí opak. Bude ještě zakyslejší a protivnější.

Zpovídání se zapovídá

Co s tím? Předně si uvědomte, že se jí nezavděčíte, i kdybyste se snažila sebevíc. A tak ji berte, jaká je, a přitom si hlídejte své soukromí. Svěřujte se co nejméně, zkuste situaci obrátit a stáčejte rozhovor na její život. Nebo volte neutrální témata, o která se zajímá. Pořád je lepší s takovou matkou řešit recept na koláč (i když vás vaření moc nebaví) nebo na televizní seriál (i kdybyste pár dílů zhlédla jenom kvůli ní), než poslouchat její litanie nad vaším zpackaným životem. Naučte se svou nešťastnou matku brát s nadhledem. Protože ona opravdu nešťastná je, a nikdy šťastná být zřejmě neuměla.

 

 

 

 

(eh)