Probudím se. Zprvu moc nevím, kde jsem a co se děje, vzápětí si však vzpomenu. Za okýnkem totiž spatřím hory. To už budeme brzy na místě, pomyslím si. A mám pravdu. Ani ne po hodině a vystoupání o nějaký ten kilometr výše se ocitáme v cílové destinaci – Alpském lyžařském městečku Nendaz, ležícím na jihu Švýcarska. Obloha je azurová, avšak zima tedy je! Ale tak to má být, jsme přeci na horách. Jelikož se již odpoledne chýlí ke konci, lyžování pro dnešek vzdáme a jdeme se v klidu ubytovat. Bez většího rozmýšlení zamíříme také do sauny, chce to z auta ztuhlé tělo před zítřejším velkým sportovním výkonem, hodným olympionikům, pořádně prohřát.
Druhý den v časných dopoledních hodinách se vydáváme na svah zkusit sníh. Nebe je stále jasné a sluníčko příjemně hřeje na tvář. Lanovka nás z městečka vyveze o úctyhodných 800m výše. Náhle se ocitáme v ráji. Je to nádhera! Všude jen zasněžené hory ozářené sluncem! I proto mám Alpy ráda. Z plánku zjistíme, že celá oblast „4 Valleés“ („Čtyři údolí“) disponuje přes 400 km sjezdových tratí všeho druhu. To v životě nemůžeme stihnout projet, pomyslím si. A i proto na nic nečekáme a hned se vrháme do víru lyžování. Večer jsme po celodenním lyžování tak utahaní, že usneme ihned, jakmile zalezeme do peřin.
„První lanová dráha zde byla zavedena již roku 1958. V tomto roce vypukla velká proměna nejen obce Nendaz, ale také okolních obcí, kdy se zde začaly stavět hotýlky a penziony.“ Poslouchám poutavé vyprávění jednoho z místních pamětníků, se kterým jsme se setkali v jedné z kabinek lanovky. Jeho vyprávění bylo bohužel krátké, protože po příjezdu do cílové zastávky jsme se museli rozloučit. Škoda, pán byl rozený vypravěč.
Koncem týdne na nás padne krize. Co dělat? Jen představa obutí se do lyžáků nás vyčerpává… A co jet na výlet? Platí! Prst na mapě padl na nedaleké město Lausanne. Paráda, už se těším! Nejhezčí z města je část kolem Ženevského jezera. Jen zde trošku více fouká, ale to nevadí, protože alespoň máme o důvod víc se schovat do jedné z útulných kaváren či restaurací a dát si třeba jeden z typických švýcarských pokrmů – fondue. Tato národní specialita francouzsky hovořících oblastí Švýcarska ze směsi sýrů Emmental a Gruyère se připravuje na mnoho způsobů v kotlíku nad plamenem svíčky. Mňam! Automaticky dostaneme k pití víno, to kvůli kombinaci sýra a vody, která obvykle nenadělá moc dobroty. Hm, na místní pitný režim se zvyká rychle! Tentokrát máme problém dojít zpět k autu, avšak ne z důvodu lenosti, nýbrž kvůli plným břichům.
Večer se ještě jednou z balkonu zakoukám na měsícem osvícené hory. Je to vážně krása. A i když je už čas říci čtyřem údolím au revoir, doufám, že v budoucnu se ještě uvidíme.
TIPY NA CESTU
Jak se dopravit?
Z Prahy do Nendazu je to kolem 1000 km, proto, pokud jedete vlastním autem, je lepší si cestu rozdělit na více etap.
Kde bydlet?
V oblasti je možnost se ubytovat jak v klasických hotelích, tak i v apartmánech, resp. plně vybavených bytech. Osobně doporučuji apartmán, budete se cítit více „horsky“. Jelikož jste ve Švýcarsku, jsou ceny o něco vyšší, než v okolních zemích, nicméně kvalita ubytování mile překvapí.
Co jíst?
Fondue – národní specialita ze směsi dvou sýrů, obvykle Emmental a Gruyère, kdy se roztavený sýr obaluje na kousky bílého chleba napíchnutého na špejli.
Raclette – půlměsícovitý sýr se taví na speciálním elektrickém grilu a postupně se z něj seškrabuje horní roztavená vrstva, podávaná nejčastěji s bramborami a kyselými okurkami.
Většina pokrmů se doporučuje zapíjet vínem, kombinace tučného sýra a vody totiž nedělá dobře.
Autor: Mája z blogu