Můžete být sebelepší rodič. Když ale přijde meningokok, může být všechno marné

Můžete být sebelepší rodič. Když ale přijde meningokok, může být všechno marné

Patří k nejzákeřnějším a nejzáludnějším vůbec. Přesto jsou mnohým z nás stále neznámá nebo je podceňujeme. Řeč je o invazivních meningokokových onemocněních, při kterých jde doslova
o boj s časem. Ne vždy se navíc tento boj podaří vyhrát. Zákeřné nemoci ohrožují životy nás všech, nejvíc ale těch nejmenších.


          

Každá mince má dvě strany. Totéž platí o původci invazivních meningokokových onemocnění (IMO), bakterii Neisseria meningitidis. Zatímco u některých lidí je výsledkem jejího usazení v horních cestách dýchacích stimulace imunitního systému a následná vyšší odolnost organismu proti těmto nemocem, u jiných naopak nevyzpytatelná bakterie způsobuje velmi vážné stavy. Jaká reakce nastane, se bohužel nedá předvídat. Proč bakterie u někoho jen přebývá a u jiného vyvolá život ohrožující onemocnění, na to zatím moderní medicína nezná odpověď.

Jisté je, že meningokoky kolonizují nosohltany mnoha lidí. Podíl nosičů se u adolescentů a mladých dospělých pohybuje kolem 10 procent. Takzvané bezpříznakové nosičství meningokoku je tedy relativně běžné a nosiči bakterie zpravidla neonemocní. Mohou se ale stát zdrojem nákazy pro ostatní a zvlášť pro malé děti. Riziko přenosu bakterie je v případě přímého kontaktu s přenašečem až 800x vyšší.

Případů onemocnění jsou u nás každoročně zaznamenány desítky. Může se tedy zdát, že IMO nejsou příliš častá. Přesto ale není radno toto nebezpečí podceňovat. Zejména proto, že počáteční příznaky se rozlišují jen velmi těžko a rozvinutá IMO mívají rychlý a zpravidla velmi závažný průběh

 

Nejohroženější věkové skupiny

•          Nejvyšší výskyt IMO1 je dlouhodobě zaznamenáván v kategorii dětí ve věku 0 – 11 měsíců,
            dále mezi dětmi ve věku 1 – 4 roky a mezi adolescenty ve věku 15 – 19 let.

•          Nemocnost kojenců je přibližně 20x vyšší než u ostatních věkových skupin.

•          Bez ohledu na věk je v Česku nejčastěji zastoupenou séroskupinou meningokoku skupina B.
            Právě tento meningokok má v posledních letech na svědomí kolem 60 procent případů IMO.

 

Naučte se rozpoznat příznaky IMO

Meningokok může způsobovat meningitidu, která je známá spíš jako zánět mozkových blan, nebo sepsi, tedy otravu krve. Případně může dojít ke kombinaci obojího. Pacienti jsou ve všech případech vystaveni vysokému riziku a o jejich zdraví a často i životě rozhoduje rychlost, s jakou je jim nasazena odpovídající léčba. K tomu bohužel nemusí dojít včas, protože ani pro lékaře není v prvních chvílích snadné odlišit počáteční příznaky IMO od jiných běžných nemocí.

 

Domácí testování

·         Spolehlivým ukazatelem vážné diagnózy je takzvaný skleničkový test. Ten je možné využít ve chvíli, kdy se na těle pacienta začne objevovat vyrážka podobě nachově                                                  či krvavě zbarvených skvrn. Pokud po zatlačení sklenicí či jiným průhledným předmětem nevymizí, je nutné okamžitě přivolat rychlou pomoc.

·         Podezření na meningitidu se dá v domácím prostředí potvrdit i testem typického strnutí šíje. Nemocný se položí na rovnou podložku s protaženými dolními končetinami. Ohnutím hlavy vpřed        mu zatlačíme bradu směrem k hrudníku a pokud zareaguje bolestivě a ohne nohy v kolenou, je to další z důkazů nebezpečného onemocnění.

 

Mezi nejčastější příznaky patří vyšší teplota, únava, bolesti svalů a kloubů, citlivost na světlo či strnutí šíje.
Ty ovšem často připomínají chřipku, u nejmenších dětí pak mohou odpovídat například růstu prvních zubů.
U každého člověka se navíc objevuje trochu jiná kombinace příznaků s různou intenzitou, kvůli čemuž pak snadněji dochází k podcenění situace. 

Průběh nákazy je až překvapivě rychlý. Na to, aby meningokok napadl mozek, přivodil otravu krve  a v nejhorším případě i smrt, stačí jen několik desítek hodin. Proto je důležité včasné rozpoznání tohoto onemocnění. Zejména rodiče malých dětí by proto měli přikládat větší důležitost atypickým příznakům – průjmům
a horečkám. V každém případě se nevyplácí možnost propuknutí meningitidy podceňovat a vždy raději vyhledat lékaře.

Jeden z deseti pacientů zemře i přes odpovídající léčbu

Onemocnění bakterií Neisseria meningitidis, jakkoli je závažné, je léčitelné širokým spektrem antibiotik. Léčba ale musí být zahájena nejpozději v řádu hodin a není vůbec lehká. Nezřídka je nutné nasadit i umělou plicní ventilaci a připojit pacienta na dialýzu, protože nemocným často selhávají plíce, ledviny i další orgány. Odehrává se tedy na jednotkách intenzivní péče a přibližně jeden z deseti nemocných bohužel zemře i při odpovídající léčbě. Takto zákeřný může meningokok být.

Onemocnění se nezřídka nepodaří vyléčit úplně bez následků. Lidé, kteří prodělali IMO, mohou mít poškozený zrak, sluch, srdce i mozkové funkce. Kvůli nedokrvování a následnému odumírání tkání přicházejí o prsty i větší části rukou či nohou. Hrozí jim rozvoj epilepsie a další nepříjemné zdravotní a psychické následky.

 

Případů onemocnění meziročně přibylo, neriskujte

IMO patří mezi nejrychleji smrtící infekční choroby na světě. V České republice bylo podle dat Státního zdravotního ústavu v roce 2015 zjištěno 44 invazivních meningokokových onemocnění, předloni 47 případů
a v loňském roce už 68. Rodiče statistiky přesto ignorují a spoléhají na to, že nemoc v invazivní formě propuká jen u malé části populace.

Nejúčinnější prevencí je očkování. Protože mají invazivní meningokoková onemocnění nejvyšší incidenci
v prvním roce života dítěte, doporučuje Česká vakcinologická společnost očkování proti nim již ve věku
od 2 měsíců. Aplikace první dávky se upřednostňuje v průběhu prvního půl roku života, kdy je možné očkování proti meningokoku pohodlně zařadit do očkovacího kalendáře.

Před pár měsíci navíc došlo ke změně očkovacího schématu vakcínou Bexsero, kterou je nově možné
od 3 měsíců věku dávkovat ve schématu 2+1. Díky tomu se nabízí vyšší flexibilita pro načasování v rámci celkového očkovacího kalendáře kojence, snižuje se počet návštěv nutných k očkování a v neposlední řadě rodiče díky vysazení jedné dávky ušetří téměř tři tisíce korun. Očkování se tak stává dostupnější i pro ty, kteří si ho dříve nemohli dovolit.  Podle odborníků je smutné, že někteří lidé očkování stále podceňují a jiní dokonce odmítají. Očkování je totiž nejúčinnější preventivní metodou, patří k nejvýznamnějším objevům v historii medicíny
a zachránilo už stovky miliony životů. Mnohé nemoci se dnes nevyskytují právě proto, že se proti nim očkuje.
Čím větší je proočkovanost, tím menší existuje riziko nákazy. Proto je vakcína Bexsero už několik let plošně
a zdarma nabízena ve Velké Británii. V Česku si ji musí zájemci hradit z vlastních zdrojů, ale vakcína je u nás
k dostání, což není automatické. Takovéto privilegium mají jen asi 3 desítky zemí na světě.

Například sousední Slovensko na tomto seznamu není.

Rizikové faktory:

·         Bakterie se přenášejí kapénkovou cestou, tedy například kýcháním, kašlem nebo líbáním.

·         U nejmenších dětí bývá nejčastějším zdrojem nákazy rodinný příslušník, bezpříznakový nosič bakterie. Často se může jednat i o jednoho z rodičů, prarodičů nebo staršího sourozence.

·         Možnost nákazy IMO zvyšuje aktivní i pasivní kouření. U dětí do 15 let věku toto riziko stoupá trojnásobně, pokud kouří jeden z rodičů, a osminásobně, pokud kouří oba rodiče.

·         Vyšší riziko nákazy je v chladnějších ročních obdobích, kdy lidé tráví víc času v uzavřených prostorách.


Žádná vakcína není stoprocentně účinná a bezpečná. Studie nicméně dokazují, že u očkovaných dětí se nezvyšuje riziko jiných infekcí. Pravdou je, že bychom při podání všech dětských očkování najednou „zaměstnali“ pouze zlomek procenta kapacity dětského imunitního systému. Očkovací látky pro povinná očkování obsahují v součtu zhruba jen 50 antigenů, což je ve srovnání s vystavením více než milionu antigenů
v rámci kolonizace střevního a genitálního traktu mikroorganismy po narození prakticky zanedbatelné.

Někdy bývá velmi náročné obhájit pozitivní přínos a doporučovat i nepovinná očkování. Lidé by si ale měli uvědomit, že prevence je důležitou součástí každého oboru medicíny. Ochrana očkováním může pomoci zachránit život nebo zachovat jeho kvalitu. Výskyt IMO se na první pohled může zdát velmi nízký. O co je však meningokokové onemocnění vzácnější, o to je nebezpečnější.

 

Bexsero je vakcína proti invazivnímu meningokokovému onemocnění způsobenému meningokokem skupiny B. Vakcína Bexsero je registrovaný léčivý přípravek a je vázána na lékařský předpis. Přípravek není hrazen
z prostředků veřejného zdravotního pojištění (s výjimkou rizikových skupin). Očkování provádí lékař, vakcína se aplikuje do svalu formou injekce (obvykle do stehna nebo horní části paže). Před použitím si předem pečlivě prostudujte příbalovou informaci, dostupnou též na www.gskkompendium.cz. Aplikace vakcíny může být spojena s nežádoucími účinky, které jsou popsány v příbalovém letáku přípravku. O očkování se poraďte s lékařem. Případné nežádoucí účinky prosím, nahlaste na cz.safety@gsk.com. Očkování nemusí chránit 100 % očkovaných. Vakcinační akce č.j.: 59391/2017-11/OVZ je schválena Ministerstvem zdravotnictví ČR.

 

Reference:

Státní zdravotní ústav http://www.szu.cz/tema/prevence/invazivni-meningokokove-onemocneni-v-ceske-republice-v-roce-7