ROZHOVOR: Kašpárek už nechce žít v tomto světě! Skončí v Bohnicích?

Podařilo se nám zachytit rozhovor ze zasedání významných osobností naší kultury. Sešly se ve věci záchrany Kašpárka, který sezval své nejbližší kolegy, aby jim oznámil svou rezignaci.
Jak celé zasedání dopadlo? Skončil Kašpárek v Bohnicích? Je jeho rozhodnutí správné? A můžeme mu i my nějak pomoct? Bližší informace se dočtete v záznamu této pozoruhodné porady.

 

Honza Kalina z kapely Sto zvířat: „Hele, Kašpárku, my dva se známe už leta, ale takhle zádumčivýho tě teda neznám. Co to s tebou, Kašpárku, je? Kluci a holky z kapely tě neposlouchaj? Vypadáš, že budeš nejsmutnější Kašpárek na celým světě. To se bejbypankáčům rozhodně nebude líbit!“

Kašpárek: „No proto jsem Vás sem, kluci, sezval. Už nějak nevím, jak dál. Vždycky jsem chtěl změnit svět a taky se dobře najíst. Ale poslední dobou se mi to nějak promíchalo a já mám v hlavě místo potrhlejch myšlenek jen uměleckej hlad a na talíři třeba jen mrkev. Jsem smutný Kašpárek. To proto, že když si pustím zprávy, tak brečím. A když brečím, nechce se mi na pódium. A já se na zprávy přitom dívám tak rád, ale čím více se dívám, tím více brečím, a když brečím, tak jsem smutný, a když jsem smutný, nemohu hrát. A tak jsem se rozhodl rezignovat na svoji letitou funkci Kašpárka. Prezidenti, předsedové vlád, nemáte rádi děti a váš svět zboural ten můj. Já, Kašpárek, tedy odcházím a je mi smutno, moc smutno, odcházím.“

Honza Kalina: „To tak neber, starej brachu. Nikdo to nemáme lehký.“

Kašpárek: „Tobě se to povídá. Máš prima kapelu a celý houf dětí. Určitě jsi pořád veselej.“

Honza Kalina: „Jo, kamaráde, ode mě furt všichni čekaj, že budu vyprávět fórky a metat kozelce. Ale ono je to trochu jinak. Děti už jsou dospělý, jedou si svoje životy. Kde jsou ty časy, kdy jsme chodili Mezi ploty s kočárkama. Kapela je zlatá, ale nemládneme, hrajeme stokrát do roka... Dyť já se mohl dneska válet na pláži a počítat tantiémy. Můj táta Jirka, a to málokdo ví, je nejen mým otcem, ale taky otcem legendárního Igráčka. No jo, jenže to bylo za bolševika a tenkrát všechny nápady patřily všem, takže máme prd. Ale aspoň jsem se na základce dycinky chlubil novejma typama Igráčků. A ty tady na mě budeš chodit se slzou v oku a koutkama dolu? Prdlajs!“

Kašpárek „Ale tobě bude, Tomáši, nejspíš hej. Na vaše divadlo se lidi jenom hrnou. Ale co já? Pořád mi dorůstaj nový posluchači, a když je konečně roztancuju nebo naučím pogovat, tak na ně přijde puberta a jsem pro ně trapnej. A když jim slezou beďary, tak už jdou radši na Sto zvířat, Vypsanou fiXu nebo do divadla na Vosto5.
To má člověk pocit, že je takový to perpetuum mobile na dětskou zábavu.“

 

Tomáš „Tomina“ Jeřábek z Vosto5: „Daří se nám, ale není to pořád jenom růžový. Jo máme vyprodáno, ale nic není zadarmo, různý tvůrčí krizičky se občas taky objevujou. A když se podíváš na výčet mejch rolí, tak máš jistotu, že většinou hraju toho největšího záporáka právě já! Emanuel Moravec v Pérákovi, Místostarosta v Dechovce, nebo se pařím ve skafandru v Kolonizaci. Nebo ten tupej bodrej polda v Raplovi… A fňukám snad, Kašpárku? Nefňukám, nemám na to totiž ani pomyšlení ani čas… Je to náročnej způsob obživy, ale my si ho vybrali. O tom ví hodně náš produkční Jeník Tyl, kterej se nám tenkrát složil těsně před premiérou Dechovky a skončil v Bohnicích. Ale všechno dobře dopadlo a už zase maká jako čert.“

Kašpárek: „No to je mi moc líto. A bolelo ho to?“

Tomina Jeřábek: „Kdyby jenom bolelo – měli jsme všichni včetně Jeníka zoo v hlavě – a to ti teda, Kašpárku,
na rovinu řeknu, že proti tomu koukat na televizi je docela procházka rájem.“

Přidává se ředitel festivalu Mezi ploty Robert Kozler: „Tak jsem se doslech, že chceš letos, Kašpárku, hodit flintu do žita. To nemůžeš udělat, bez tebe by Mezi ploty už nikdy nebyly takový jako dřív.“

Kašpárek: „Flintu? Vždyť ani nemám zbrojní pas. Ale nevím, nevím, jestli ty to chápeš. Už tolik let děláš úspěšnej festival, lidi tě mají určitě za to rádi.“

Robert Kozler: „Jo, kamaráde, není všechno zlato, co se třpytí. Vždyť já musím každý rok shánět peníze jako králík. A to jsem ti nikdy neříkal, jak jsem na to vyhořel? To jsem jednou sháněl peníze celý rok a další rok a pak třetí rok a čtvrtý rok, a dokonce i ten pátý rok, a když jsem si najednou spočítal, kolik let to vlastně dělám, ulehl jsem spokojeným spánkem z dobře vykonané práce a už se málem vůbec nevzbudil. Nohy mně brněly a ruce byly z olova, těžký, moc těžký na to, abych vstal z postele. A když jsem takhle jen a jen spal, tak jsem si jednou večer na svoji postel sedl a zamyslel se. Jsem vyhořelý králík, uvědomil jsem si. Ale co naplat, musel jsem se zase zapálit, a jak sám vidíš, i já tě přišel přesvědčit, abys nerezignoval. Nevzdávej to, Kašpárku!“

Kašpárek: „Jste, kluci, všichni statečný, že jste to takhle zvládli. Nemůžu vás nechat ve štychu!“

Všichni: „Kašpárku, jasně, boj za svoje sny nikdy nevzdáme!“

Robert Kozler: „Tak, klucí, za lepší svět!“

Kašpárek: „Tak já teda podepíšu, ale musíte si se mnou teď zahrát!“

 

Kašpárka se tedy povedlo přesvědčit, že jeho funkce má stále svůj význam. Nakonec se všichni shodli jednohlasně, že se setkání uměleckých hvězd z Vosto5, Sto zvířat a Kašpárka v rohlíku uskuteční 25. a 26. května na festivalu Mezi ploty. A kdo další tam přijede podpořit naše sny o lepším světě? Za hudebníky třeba Divokej Bill, Wohnout, Barbora Poláková, Xindl X , Rybičky 48 nebo Vypsaná fiXa. Z divadelníků Divadlo Na Fidlovačce, Divadlo v Řeznické, Vosto5, HaDivadlo, Divadlo MeetFactory, Divadlo Continuo a spousta dalších.

Celý program najdete na www.meziploty.cz.