Veronika Lálová: Tanec je můj recept na štěstí

Mohla učit španělštinu, místo toho se živí jiným jazykem. Řečí těla. Veronika Lálová opakovaně ovládla republikové šampionáty v salse, mistrně zvládá i karnevalovou sambu. Do srdcí televizních diváků se zapsala především díky Star Dance – se Zdeňkem Piškulou populární soutěž vyhrála, s Davidem Svobodou pak dotančila do finále.

Zájem je o ní velký. Vystupuje po celé České republice, bývá hostem ve známých talk show. Třeba Jana Krause školila, jak se nosí pravá brazilská čelenka s peřím. Dodnes se při té vzpomínce usmívá. 

Mohla by se tvářit jako celebrita, hrát si na primadonu.  Jenže sympatická slečna s odzbrojujícím úsměvem je jiná. Bezprostřední, cílevědomá a skromná. „Vůbec si nepřijdu jako nějaká hvězda. Neříkám si, že by mě měli všichni znát.  Víš, sem tam mě někdo zastaví na ulici a poprosí o fotku, nebo o podpis, a já ráda vyhovím. Jsou to pro mě milá setkání.“

Naposledy jsi se podepisovala dlouhé frontě fanoušků v Novém Městě nad Metují. Jaké bylo vystoupit na 41. festivalu české filmové komedie?

Moc mě to bavilo, opravdu jsem si to užila. Vím, zní to jako nějaké klišé, ale klidně ti vysvětlím, proč se mi tady tak líbilo. Jezdím po spoustě akcí a už mohu srovnávat. Někde je vše čistě v profesní rovině, jinde se ale dokážeš díky různým drobnostem více uvolnit. Třeba tady za mnou přišli pořadatelé, ptali se, jak se mám, donesli mi čaj, pobavili jsme se. Atmosféra byla díky tomu přátelská, rodinná.

O víkendu nebylo pod Orlickými horami nejtepleji.

 Je pravda, že mi trochu zima byla. Tančím mnohdy naboso a moc toho na sobě nemám. Ale nějak se to zvládlo, měla jsem i krátký workshop pro děti, kde jsem je učila pár základních kroků.

Zimu obecně nevyhledáváš, viď?

Máš pravdu, já mám ráda slunce, léto, dlouhé dny. Teď jsem si zrovna říkala, že už se dny hodně zkracují, nastupuje podzim. Člověku to moc nepřidá, řeší pak různé chmury. Tyhle měsíce zkrátka moc v lásce nemám.. Těším se už na jaro, kdy všechno rozkvete a zezelená, a to je ještě daleko.  

Nové Město nad Metují je proslulé Detechou a hlavně Jelením lojem, s jakou vzpomínkou si ho spojíš?

Vzpomínám si, jak mi jako malé táta natíral Jelením lojem pusu. Úplně to vidím před očima.  Patří to k mému dětství. Lůj používám sem tam dodnes, hlavně v zimě rty popraskají, tak to je potřeba je nějak ošetřit.A lůj funguje bezvadně. Jinak mám velkou slabost pro rtěnky, rada mám výrazné rty.

Z Nového Města nad Metují to máš domů kousek. Máš pro akce konané v tvém rodném kraji srdečnější vztah?

Určitě, moc ráda tady vystupuji. Ať už v Hradci Králové, nebo jinde v okolí. Výhoda je, že kolikrát se přijdou podívat příbuzní a kamarádi a já s nimi můžu sdílet svou radost, zážitky. Hradec beru za svůj domov, tam probíhá můj soukromý život, zatímco ten pracovní v Praze.

Jezdí se na tebe podívat i rodiče?

Jasně, často. Rodiče  mi občas pomáhají i tak, že mě odvezou na další vystoupení, nebo domů. Bývám unavená a na ty dálky se někdy prostě necítím. Je to pro mě obrovská pomoc.

Jaké máš nyní plány? Vím, že se prakticky nezastavíš.

Pořád musím něco dělat, jsem už taková. Teď je toho přede mnou hodně. Začaly mi kurzy pro děti a dospělé, dál mám naplánováno poměrně dost vystoupení, jako host budu tančit ve Star Dance. Zařizuji další z cest na Srí Lanku, snad se najde dost dam a vyrazíme. 

Na Srí Lance čeká na zájemkyně pestrý program, třeba jízda na slonech.
Ano, přesně tak. Určitě se tam nikdo nudit nebude. Naposledy to bylo velmi povedené. Tančí se, výletuje, poznává se tamní kultura, jde o jedinečný zážitek.

Co ty a televize? Četl jsem, že by ses ráda k moderování vrátila.

Máš pravdu, tu zkušenost ve Východočeské televizi jsem si moc užila a líbilo by se mi, kdybych se před kameru ještě někdy vrátila. To je můj svět, cítím se před ní přirozeně. Ale nechávám tomu volný průběh. 

Působíš spokojeně, tvůj koníček se stal zároveň prací. Ideál, že?

Jsem moc ráda, že se mohu živit tím, co mě opravdu baví. Tanec je můj recept na štěstí, byť přiznávám, že i mě občas přepadne nějaká blbá nálada. Jsou lidi, kteří jsou veselí a nadšení každý den, prakticky nepřetržitě. Těm trochu závidím, ale rozhodně si na svůj život nestěžuji. To vůbec ne, splnil se mi sen, vydělávám si tancem, cestuji, žiji si po svém.

Zdroj foto: festivalkomedie.cz