Zubní pasta je součástí našich nejběžnějších životních rituálů už přes dvě století – historie péče o chrup však sahá mnohem dál. Na následujících řádcích se vrátíme ke kořenům zubní péče, zastavíme se u někdy trochu nešťastných historických řešení v rámci zubních past a zjistíme, jak jsou na tom zubní pasty dnes.
Ke kořenům zubní péče
První zmínky o zubní péči se objevily už někdy před 5 tisíci lety před naším letopočtem ve starém Egyptě, kde si prý lidé čistili zuby tenkými roztřepenými větvičkami. Babyloňané zase o tisíc let později používali „na předpis” něco na způsob žvýkacích klacíků. Podobné zprávy máme i ze staré Indie a Číny.
O první zubní pastě se nalezly záznamy z Egypta 4. století př. n. l. – prý byla vyráběná ze soli, pepře, mátových lístků a květů kosatce. Jiné, o něco méně vábnější recepty, zmiňují popel z kopyt skotu, myrhu, vaječné skořápky i vyvřelé horniny. Římané prý přidávali do čisticí směsi na zuby lidskou moč a ještě v 18. století se
k čištění chrupu leckde používal spálený chleba.
První specializované přípravky na dentální hygienu se objevují až kolem roku 1800. Nejdříve se používal jen samotný kartáček s vodou, k tomu se brzy přidal také tzv. zubní prášek, což byla směs křídy, rozdrcených cihel a soli. Na začátku 20. století se poprvé objevují zubní pasty z peroxidu vodíku a sody a od roku 1914 se začal přidávat i fluorid.
První pasta, jak ji známe dnes
První zubní pasty byste však v tubách hledali marně. Ještě v 19. století byly k dostání pouze v zavařovacích sklenicích a keramických dózách. Nevhodné uskladnění bylo často příčinou rychlého vysychání pasty, a tak se dlouhá léta hledalo lepší řešení. Přišel s ním až syn amerického stomatologa Washingtona Sheffielda. Nechal se při studiích v Paříži inspirovat malíři a jejich barvami v hliníkových tubách a v roce 1892 se tak objevila první zubní pasta v tubě.
Od té dnešní se však tehdejší pasta stále velmi lišila, a to zejména svým složením a účinky. První zubní pasty pro prevenci a léčbu citlivých zubů se například objevily až v druhé polovině minulého století. V zubních pastách bylo tehdy sníženo množství hrubých příměsí, kvůli kterým často docházelo k poškození zubní skloviny
i menším poraněním v ústech.
Zdravý chrup je víc než půl zdraví
Dnešní běžná zubní pasta je tvořena přibližně ze 40 % vodou a z 50 % látkami jako je uhličitan vápenatý. Dále jsou v ní obsažená různá pěnidla, pojiva, zvláčňovadla, sladidla, konzervační látky, barviva, aromata a také řada tzv. aktivních látek, které mají vliv na dobrý stav našeho chrupu i dásní. Nejdůležitější z nich jsou sloučeniny fluoru, které zvyšují odolnost zubní skloviny a snižují její demineralizaci. Některé soli mohou také pomáhat v boji s bakteriemi v zubním plaku.
V současnosti existuje zubních past nepřeberné množství, a to včetně speciálních past na všechny typy problémů spojených s vaším chrupem. Pro lidi se zvýšenou citlivostí zubů je to například Sensodyne, který poskytuje úlevu od bolesti způsobené citlivými zuby a zároveň pomáhá zpevnit zubní sklovinu. Pro řadu lidí jsou zase na pořadu dne především problémy s dásněmi. I pro ně existují speciální zubní pasty, třeba parodontax, které při každodenním používání dvakrát denně pomáhají zastavovat a předcházet krvácení dásní.
Zubní pasta totiž není jenom o tom nejzářivějším úsměvu, ale především o zdravém chrupu. Ten je nadmíru důležitý i pro celkovou pohodu organismu a správná péče o něj je něco, co by nikomu nemělo zůstat utajeno. Správná dentální hygiena má i svůj vlastní den – byl jím Světový den ústního zdraví, který připadá na 20. března. Správně pečovat o svůj chrup je nutné každý den, ale teď s tím můžete třeba pořádně začít, a to i s ohledem na své individuální potřeby.