Pivo už dávno není čistě mužská záležitost

Na pozici ředitelky právního oddělení a firemních záležitostí společnosti Pivovary Staropramen již téměř před rokem nastoupila Lucie Kováčová. Tu lákalo prostředí velké výrobní společnosti, ve které v posledních letech silně rezonují témata udržitelného podnikání, diverzity a inkluze, a která patří mezi přední pivovarské společnosti v Čechách, ale i ve světě. Lucie s námi hovořila nejen o práci, ale třeba i o tom, jak nejraději relaxuje.

 

V Pivovarech Staropramen za sebou máte už téměř rok práce. Co jste od pozice ředitelky právního oddělení
a firemních záležitostí očekávala?

Nabídkou pracovat pro známý český pivovar jsem byla velmi potěšena. Naše pivovary se pyšní nejen bohatou historii, ale i pestrou současností. Že je značka Staropramen v Čechách velice dobře známá a oblíbená jsem samozřejmě věděla, ale překvapila mě její popularita za hranicemi naší republiky. Staropramen se řadí mezi nejprodávanější české pivní značky, na některých trzích jako například Švédsko či Velká Británie je dokonce českou jedničkou. Naše mateřská společnost Molson Coors Beverage Company patří k předním ve svém oboru ve světě a je velmi zajímavé působit ve firmě, která ovlivňuje podobu pivovarnictví nejen na domácí půdě, ale
i v zahraničí.

 

Bylo něco, co vás na práci v pivovarské světě lákalo ze všeho nejvíce?

Překvapivě hlavním důvodem nebylo pivo, tomu jsem totiž před svým nástupem moc neholdovala. Zejména ale díky pestré nabídce našich pivovarů mu začínám pomalu přicházet na chuť. Nicméně, mám dlouholetou zkušenost z oblasti rychloobrátkového zboží a dodavatelsko - odběratelského řetězce. Vím, co práce v této oblasti obnáší. Nejvíc mě tedy lákalo poznat, jak to chodí ve výrobní firmě.

 

Je něco, čeho se do budoucna obáváte? Třeba regulací pro výrobce alkoholu?

Podle mého názoru regulace není cesta. Jediné, co v této oblasti stoprocentně funguje je samoregulace
a prevence. Lidi je potřeba v oblasti zodpovědné konzumace dlouhodobě vzdělávat. S Českým svazem pivovarů
a sladoven například spolupracujeme na preventivních programech. Z těch bych vypíchla projekty „Řídím piju nealko pivo“ a „Nezlob se, prokaž se“. První jmenovaný je zaměřený na vzdělávání účastníků provozu, zatímco cílem druhého je zamezení prodeje alkoholu mladistvým.

 

Média jsou každý den plná znepokojujících zpráv o inflaci, zvyšování cen. Nemáte obavu, že to ovlivní i váš byznys? Že třeba lidé přestanou chodit na pivo?  

Česká pivní kultura je jedinečná a úzce spojená právě s hospodou jako centrem společenského dění.
V minulosti přežila i jiná složitá období. Ale samozřejmě našim úkolem je ji podporovat. Pro oblíbenost hospody je jednoznačně stěžejní kvalitně ošetřené pivo a dobrý servis. Provozovatele hospod v této oblasti pravidelně vzděláváme, zdokonalujeme také výčepní technologie a zařízení. Dobré pivo ale nestačí, důležité je i prostředí, ve kterém se lidé scházejí. I v této oblasti poskytujeme poradenství a pomáháme s realizacemi proměny, apod. V neposlední řadě přinášíme do hospod zábavu v podobě nejrůznějších soutěží, věrnostních programů pro konzumenty a dalších akcí.

 

O Pivovarech Staropramen je v posledních letech slyšet na poli udržitelného podnikání. Na jaké oblasti se nejvíce zaměřujete?

Naše aktivity sice vycházejí z globální strategie mateřské společnosti nicméně jsou přizpůsobeny našemu prostředí a sami si je také řídíme. Zaměřujeme se na dvě oblasti: Lidé a planeta. Pod pojmem lidé se skrývají naši zaměstnanci, obchodní partneři, komunity. Intenzivně se věnujeme projektům na poli diverzity, rovnosti, inkluze. Nosnými jsou pro nás témata jako rovné příležitosti, nástupnictví, interkulturní rozdíly. Ale i tzv. wellbeing – pojem, který se sice do češtiny špatně překládá, prakticky ale znamená, že se snažíme, aby se naši zaměstnanci cítili dobře a měli vyvážený osobní a pracovní život. Komunity pro nás představují naši dlouholetí partneři jako je centrum výcviku psů Helppes či komunitní centrum Prádelna. Druhý pilíř se týká životního prostředí. Dlouhodobě usilujeme o snižování spotřeby vody, energií i uhlíkové stopu. Věnujeme se oblasti bezodpadového hospodářství. Naše aktivity nezůstávají bez odezvy a opakovaně bodujeme v soutěži TOP Odpovědná firma.

 

Tématy, které v poslední době v mezinárodních firmách hodně rezonují, jsou diverzita, rovnost a inkluze. I Vy jste toto téma v předešlé odpovědi zmínila v souvislosti s udržitelnými projekty. Co pro Vás znamenají?

Všechna tři témata jsou mi hodně blízká a vlastně je vnímám jako jeden celek. Jsem opravdu ráda, že jsou součástí firemní kultury. Ne proto, že je to „moderní“ a očekává se to, ale protože to má smysl. Pivovarnictví bylo odjakživa vnímáno jako mužský obor a tento stereotyp ještě stále většinově přetrvává. V našich pivovarech ženy tvoří víc než čtvrtinu zaměstnanců a jejich podíl v nejvyšším vedení firmy je dokonce poloviční. V týmu kolegů máme jak ty zkušené, kteří ve společnosti pracují již dlouho, tak i řadu mladých, teprve začínajících ve svém oboru. Každý, kdo něco umí a má chuť pro nás pracovat, má šanci bez ohledu na pohlaví, věk apod. Tento přístup přináší firmě řadu výhod, dělá ji silnější a konkurenceschopnou. A zaměstnanci na ni mohou být pyšní.

 

Stála jste i vy sama někdy před rozhodnutím, zda budete budovat kariéru, nebo se věnovat rodině?

Pro mě to nebylo o nutnosti se rozhodnout, co upřednostním, ale spíš o dohodě, ke které jsme doma s manželem dospěli. Po narození dcery jsem se do práce vrátila po 6 měsících s tím, že na rodičovskou dovolenou nastoupí můj manžel. Zcela otevřeně bych se postavila za názor, že správný výběr životního partnera je vlastně klíčem k úspěchu. A to jak v pracovním, tak i osobním životě.

 

Co je pro vás největším relaxem po náročném pracovním týdnu?

Cvičím Bikram jógu, což je 90minutové cvičení, které se praktikuje v sále vyhřátém na 42 °C. Na stránkách studia jsem si kdysi přečetla, že má zázračné detoxikační účinky, působí pozitivně na psychiku, odbourává stres a dodává energii. A že cvičením v teple dochází k efektivnějšímu spalování kalorií a tuk mizí. To jsem samozřejmě musela zkusit. Prvních pár lekcí jsem se sebou bojovala, ale časem se to začalo zlepšovat. Studiu i cvičení jsem věrná přes 10 let. Po lekci se vždy cítím jako znovuzrozená. Mám ráda nejenom cvičení samotné, ale i komunitu kolem studia.