Šest tisíc let před naším letopočtem, dávno předtím, než v Egyptě stála jediná pyramida, kypěl na území dnešní Ukrajiny městský život. Vznikala zde sídla pro desetitisíce obyvatel, která svou organizovaností a velikostí šokují archeology dodnes.
Kolébka měst na Dněpru
Zatímco v Mezopotámii se teprve rodily první městské státy, na pravém břehu Dněpru pulzoval neolitický život. V oblasti dnešní Čerkaské oblasti, konkrétně u vesnic Talianky a Legedzyne, leželo největší známé sídliště své doby na světě.
Výzkum, publikovaný v časopise Frontiers in Digital Humanities, odhalil ohromující fakta. Osídlení v Taliankách se rozkládalo na ploše přes 300 hektarů a mohlo hostit až 15 000 obyvatel. To je populace srovnatelná s dnešní Třeboní. Mluvíme však o době před šesti tisíci lety.
Civilizace bez válek a vládců?
Lidé, kteří tato města postavili, patřili ke kultuře Trypillia Cucuteni. Byli to první východoevropští zemědělci, kteří přišli z Blízkého východu. Uměli pěstovat obilí, vyráběli nádhernou ornamentální keramiku a především… stavěli promyšlené domy z hlíny a dřeva.
Jejich osady měly geometrické plány, často uspořádané do soustředných kruhů, mezi nimiž vedly ulice. Každý dům měl vlastní pec a zásoby. Z archeologického pohledu šlo o vysoce organizované komunity. To nejvíce fascinující je však to, co chybí. V Taliankách se nenašly žádné zbraně ani stopy po opevnění. Zdá se, že Trypilové dokázali žít v mnohotisícové společnosti bez válek a zřejmě i bez centralizované moci.
Záhada ohnivých rituálů
Trypilská civilizace však skrývá ještě jednu velkou záhadu… svá města pravidelně pohlcoval oheň. Archeologové zjistili, že osady byly po několika desítkách let života záměrně vypáleny, opuštěny a často znovu postaveny na stejném místě.
Dodnes se vedou spory, zda šlo o náboženský rituál očisty, symbol obnovy života, nebo prosté hygienické opatření. Právě tato vrstva spálené hlíny však domy paradoxně zakonzervovala a umožnila nám dnes nahlédnout do jejich života. „Je to civilizace, která zmizela beze stop, ale zanechala po sobě fascinující otisk,“ shrnuje to ukrajinský archeolog Vladyslav Čebanjuk.
Město, nebo jen velká vesnice?
Vědecká komunita stále váhá, zda Talianky nazývat městem. Podle skeptiků sídlišti chyběly klíčové znaky urbanismu, jako je písmo, monumentální architektura nebo paláce vládců. Jiní však namítají, že městskost je spíše otázkou organizace. A Trypilové prokazatelně měli specializovanou výrobu i jasně definované zóny. Ať už je pravda jakákoli, Evropa měla svá obří sídliště dávno před Urukem.
Dnes byste na místě tohoto dávného centra světa našli jen klidnou ukrajinskou vesnici uprostřed polí.
Zdroj textu: autorský článek + Frontiers in Digital Humanities
Zdroj foto: Pixabay