Agatha Christie: ZLOČINNÉ VÁŠNĚ
Láska povznáší, naplňuje touhou, budí vášně… Ale také nenávist, žárlivost nebo chuť na pomstu.
Právě tak je tomu i v této kolekci třinácti povídek z pera královny detektivní literatury. Ano, tentokrát příběhy Agathy Christie spojuje právě motiv lásky – citu, který může člověka vynést do závratných výšin… anebo ho naopak srazit do nejtemnějších hlubin.
Smrtící milostný trojúhelník, vražedná žárlivost, touha po pomstě za odmítnutí – příběhy, jejichž pozadí odkrývají mimo jiné Hercule Poirot, slečna Marplová či dvojice dobrodruhů Tommy a Pentlička, představují lásku jako vášeň, z níž se zrodil nejeden zločin…
Ukázka z knihy:
„Ale hlavně žádnou publicitu,“ řekl pan Marcus Hardman zhruba po čtrnácté.
Slovo publicita bylo leitmotivem jeho projevu. Pan Hardman byl drobný, lehce obtloustlý mužík s dokonale pěstěnýma rukama a plačtivým tenorem. Byl svým způsobem cosi jako celebrita a společenský život byl jeho profesí. Byl bohatý, ale nijak pozoruhodně, a horlivě utrácel peníze v honbě za společenskými radovánkami. Jeho koníčkem bylo sběratelství. Měl sběratelskou duši. Staré krajky, staré vějíře, starožitné šperky – Marcus Hardman vše nevkusné a moderní odmítal.
Poirot a já jsme vyslyšeli jeho naléhavou prosbu, a když jsme dorazili, nalezli jsme mužíčka v mukách nerozhodnosti. Volat policii se mu za daných okolností příčilo. Nezavolat ji by ovšem znamenalo smířit se se ztrátou několika ozdob sbírky.
Poirota zvolil jako kompromis.
„Mé rubíny, pane Poirote, a ten smaragdový náhrdelník, který prý patřil Kateřině Medicejské. Ach, ten smaragdový náhrdelník!“
„Co kdybyste mi vypověděl okolnosti jejich zmizení?“ navrhl Poirot.
„O to se právě snažím. Včera odpoledne jsem pořádal čajový dýchánek – poměrně neformální záležitost, přišlo asi půl tuctu hostů. Za letošní sezonu už jsem takových uspořádal několik, a i když bych to patrně neměl říkat, byly velice úspěšné. Konaly se ve velkém salonu. Kvalitní hudba – Nacora, ten pianista, a Katherine Birdová, australská kontraaltistka. Brzy odpoledne jsem svým hostům ukazoval svou sbírku středověkých šperků. Mám je támhle v malém trezoru ve zdi. Uvnitř je uspořádaný jako šperkovnice a je vyložený barevným sametem, aby vynikly kameny. Pak jsme se všichni odebrali do salonu poslechnout si hudbu. Teprve když všichni odešli, zjistil jsem, že je sejf vykradený! Zřejmě jsem ho nezavřel důkladně, někdo se chopil příležitosti a zbavil ho jeho obsahu. Ty rubíny, monsieur Poirote, ten smaragdový náhrdelník – můj životní sběratelský úspěch! Co bych dal za to, abych je získal zpátky! Ale hlavně žádnou publicitu! Vy tomu naprosto rozumíte, že, pane Poirote? Mí hosté, mí nejbližší přátelé! Byl by z toho příšerný skandál!“
(z povídky Dvojí stopa)
Agatha Christie (1890–1976) patří k legendám tvůrců detektivek. Napsala téměř tři sta děl včetně divadelních
a rozhlasových her, psychologických próz, sbírky poezie, souboru básní a povídek pro děti a Vlastního životopisu.
Slavná tvůrkyně ikonických postav žánru krimi, Hercula Poirota a slečny Marplové, prožila dvě manželství
(v roce 1919 se jí narodila dcera Rosalind), absolvovala cestu kolem světa a také několik archeologických výprav na Blízký východ. Za své dílo obdržela v roce 1971 titul Dáma britského impéria. Se zhruba dvěma miliardami prodaných výtisků knih (polovinou z nich v angličtině, druhou pak ve více než sto dalších jazycích) je nejvydávanější prozaičkou na světě – předčí ji jen Bible a Shakespeare.
Agatha Christie: Zločinné vášně, přeložily: Michala Marková, Jana Ohnesorg, Hana Petráková, Lenka Uhlířová
a Veronika Volhejnová, vydává nakladatelství Kalibr, 248 stran, doporučená cena 359 Kč