Připravte své tělo na zimu

3 TIPY PRO PEVNĚJŠÍ ZDRAVÍ V CHLADNÝCH MĚSÍCÍCH

Zima naší kondici příliš nepřeje. Studené počasí a krátké dny nahrávají častým virózám, únavě i celkové nevýkonnosti a skleslosti. Proti typickým sezónním neduhům ale naštěstí nejsme úplně bezbranní. Podle MUDr. Ludmily Mazylkinové, hlavní praktické lékařky sítě zdravotnických zařízení MOJE AMBULANCE, bychom se kromě dodržování obvyklých zásad zdravého životního stylu už s nástupem podzimu měli zaměřit především na posílení imunity, a to hned několika způsoby. Které z nich jsou ty hlavní?

 

VITAMÍNY, MINERÁLY A POTRAVINOVÉ DOPLŇKY

Vitamíny a minerály mají při obraně před původci nakažlivých onemocnění nezastupitelnou roli. Obranyschopnost posilují především vitamíny C a D, z prvků pak zinek a selen, pomoci si ale můžeme také speciálními výtažky z česneku, echinacey a dalších rostlin. K tomu, aby jejich konzumace byla účinná, je klíčové ji správně načasovat. „Některé látky, například vitamín D a selen, se ukládají v těle a můžeme se jimi do jisté míry předzásobit. Naproti tomu vitamín C nebo zinek zůstávají v organismu přibližně jeden den. Tělu je proto musíme dodávat průběžně, nejlépe v několika menších dávkách během dne,“ radí MUDr. Ludmila Mazylkinová
a dodává, že ideální je příjem v podobě potravin. „Vitamín C najdeme především v rozličných druzích ovoce
a zeleniny, bohatým zdrojem zinku jsou luštěniny, maso, ořechy a semena. Maso, luštěniny a cibulová zelenina zároveň obsahují také velké množství zmíněného selenu,“ říká.

„Vitamín D je obsažen například v tučných rybách. Platí ale, že nejvíc ho načerpáme dostatečným pobytem na sluníčku, což se v našich zeměpisných šířkách ne vždy daří. Nízké hodnoty vitamínu D tak patří k poměrně častým deficiencím,“ vysvětluje MUDr. Mazylkinová. Pokud na sobě tedy v zimním období pozorujeme zvýšenou únavu, pomalejší hojení ran, neobvyklé vypadávání vlasů nebo náchylnost k virózám, může nám lékař zkontrolovat hladinu vitamínu v krvi pomocí jednoduchého testu. „Pokud se nedostatek potvrdí, řešíme jej jeho suplementací,“ uzavírá.

Při užívání komplexních přípravků doporučuje lékařka opatrnost: „Tyto preparáty mohou skutečně pomáhat, nejsou ale zdaleka určené každému. Oblíbená echinacea například není vhodná pro dlouhodobější užívání. Zcela vyhnout by se jí měli lidé s autoimunitními chorobami, těhotné a kojící ženy, pacienti s onemocněními srdce i děti. Výtažky z rakytníku by zase neměli užívat pacienti s některými záněty trávicího ústrojí. O tom, zda je pro nás užívání těchto přípravků bezpečné, bychom se proto vždy měli poradit s odborníkem v lékárně.“

 

OTUŽOVÁNÍ

Velkou zátěž pro organismus představují nízké zimní teploty a opakované přechody z vytopených místností na chladný vzduch a naopak. „Teplotní šoky jsou náročné především pro oběhový systém. Pokud z vyhřáté místnosti vyjdeme do mrazivého počasí, dojde k prudkému stažení cév, a naopak. Výsledkem mohou být výkyvy tlaku a rychlosti srdečního tepu, které jsou nebezpečné zejména pro osoby s kardiovaskulárním onemocněním. Chlad také zhoršuje astma a další dýchací obtíže,“ vyjmenovává komplikace spojené se zimou MUDr. Ludmila Mazylkinová z MOJE AMBULANCE.

Dobrou zprávou je, že odolnost vůči rychlým změnám teploty můžeme zčásti vytrénovat pomocí otužování. „K tomu, abychom dosáhli kýženého efektu, si nicméně určitě nemusíme polévat hlavu vodou při bodu mrazu ani se nořit do ledové tříště. Extrémní formy otužování nejenže nejsou nutné, ale pro většinu z nás ani vhodné,“ podotýká lékařka.

„Otužování musí být především pozvolné a přizpůsobené našemu zdravotnímu stavu – lidé s chronickým onemocněním by se do něj navíc neměli pouštět bez předchozí konzultace s lékařem. Expozice chladu mají být krátké, časté a naši komfortní zónu bychom při nich měli překračovat jen lehce,“ shrnuje MUDr. Mazylkinová hlavní pravidla chladového tréninku.

Vhodné je začít například se spánkem a rozcvičkami při otevřeném okně. Poté můžeme přidat koupele rukou
a nohou v chladné vodě nebo si na konci sprchování nakrátko mírně snížit teplotu vody. K otužování můžeme využít i běžné situace: pokud se například chystáme vynést koš nebo zajít pro pár drobností do auta, můžeme vyrazit i v zimě jen nalehko. Základem úspěchu je právě pravidelnost, kdy se otužování stane každodenní součástí životního stylu.

 

OČKOVÁNÍ

Očkování je v posledních letech předmětem vášnivých debat. Pokud se ale podíváme na statistiky, je nesporné, že umí zachraňovat životy.

„V souvislosti s chřipkou v Česku například každý rok zemře okolo 1500 osob. Přibližně u 600–900 z nich by přitom bylo možné úmrtí předejít právě včasným podáním vakcíny,“ připomíná MUDr. Ludmila Mazylkinová.

Rozvojem komplikací při virových onemocněních, jako je chřipka, onemocnění způsobená RS viry, covid-19
a mnoho dalších, a též bakteriálními onemocněními jsou ohroženi zvláště lidé s chronickými onemocněními
a senioři ve věku nad 65 let. „K očkováním, která by uvedené skupiny měly zvážit, patří kromě již zmíněných infektů také vakcína proti méně známým, ale o to nebezpečnějším pneumokokům,“ vysvětluje hlavní praktická lékařka zdravotnických zařízení MOJE AMBULANCE.

Bakterie z této skupiny bývají u části populace běžnou součástí mikroflóry nosohltanu. Větším dětem
a dospělým v mladším a středním věku obvykle nepůsobí žádné obtíže, jinak je tomu ale u malých dětí a starších seniorů. Zatímco u kojenců a batolat vyvolávají nejčastěji záněty středního ucha, starším seniorům při nákaze hrozí těžké zápaly plic, hnisavé záněty mozkových blan, dokonce až sepse. „Zbytečným úmrtím končí okolo 5–10 % plicních zánětů, v případě sepse umírá každý čtvrtý nemocný,“ cituje MUDr. Mazylkinová ze statistik.

„Očkování proti uvedeným infekcím jsou nepovinná. Protože ale chrání před skutečně vážnými stavy, rozhodně bychom je neměli nepromyšleně zavrhovat. Pro nejzranitelnější skupiny lidí, tedy dospělé nad 65 let a lidi s určitými typy chronických onemocnění a defekty imunity, jsou navíc vakcíny proti těmto onemocněním zdarma, ev. s menším doplatkem – záleží na typu vakcíny. Zdravotní pojišťovny mají své ‚balíčky prevence‘, které aspoň zčásti pokryjí úhradu nepovinných očkování u jedinců i jinak zdravých a mladších. Je důležité také vědět, že protilátky proti některým onemocněním aplikované v dětství v rámci povinného očkování – např. proti černému kašli – postupně vyprchávají a je vhodné v případě očkování proti tomuto onemocnění využít vakcínu kombinovanou s tetanem a zarděnkami,“ uzavírá lékařka.