Řasenka, make-up či BB krém a lesk na rty – to jsou tři věci, které u sebe nosím téměř stále a které mne už nejednou zachránily, když jsem se potřebovala nečekaně upravit. Myslím si, že většina z vás to má stejně. Zajímala jste se však někdy nad tím, jaká je vůbec historie těchto zkrášlovacích pomůcek? Ne? Je čas to změnit!
Řasenky
Ne každá žena má to štěstí, že se narodí s hustými černými vějíři řas. Jelikož jsou sytě barevné řasy ideálem krásy již po celá staletí, používaly se různé techniky pro jejich zvýraznění. Již ve starém Egyptě se ke zvýrazňování očí používal černý antimonový prášek. Význam byl však spíše náboženský, neboť se věřilo v ochranu před zlými silami a to právě nalíčenýma očima. Trend líčení očí se udržel až do období na počátku letopočtu. Středověk byl na krášlení skrovný, zejména u chudých lidí nenašlo žádný význam. Návrat zažívá až v období renesance, kdy se držel trend jemného a decentního líčení. Velký boom však nastal ve století devatenáctém, kdy londýnský parfumér Eugene Rimmel vynalezl a vyrobil vůbec první řasenku na světě. S podobou těch dnešních neměla sice nic moc společného, název „rimmel“ se však uchytil a pro řasenku se v některých světových jazycích používá dodnes. Ta se nanášela z kalíšku na řasy štětečkem. O něco více novodobým řasenkám podobný výrobek vytvořila společnost Maybelline a to až na počátku 20. století. S prvním produktem v tubě přišla roku 1957 Helena Rubinstein a od té doby si řasenku neumíme představit jinak, než právě v tubičce.
Rtěnky, lesky na rty
Starověký Egypt byl vůbec na dekorativní kosmetiku velmi bohatý. Na líčení rtů se používaly buď přírodní barvy, získávané z lodyh rostlin, mezi které patří např. Hena, nebo pro lesk různé oleje a masti. Za nejoblíbenější barvy platily rudá a modročerná barva. V historii bylo barvení rtů dokonce několikrát zakázáno a to pod hrozbou trestů. Např. během středověku značily příliš červené rty čarodějnictví. V puritánské Anglii 18. století byla tato barva považována za vulgární. Změna nastala až v době první světové války, kdy se rtěnky, tehdy vyráběné z jeleního tuku, dostaly do pouzder ve tvaru nábojnic, inspirovaných válkou. Od této doby se výroba rtěnek velmi rozrostla a to také hlavně díky fotografii a filmografii. A zajímavý je také fakt, že ve vyspělém světě vlastní minimálně jednu rtěnku 85% žen.
Tvářenky, pudřenky, make-upy
Časy se mění. A tak to, co dříve bylo považováno za sexy a přitažlivé, dnes již příliš nefrčí. Po dlouhá staletí tak například platilo, že čím je pleť bledší, tím lépe, bílá byla považována za symbol krásy. Proto právě pudry patří mezi nejstarší kosmetické pomůcky vůbec. Mezi nejoblíbenější patřil pudr bílý, vyráběný např. z křídy. Za velmi cenný byl považován pudr rýžový. Trend bílé pleti však zároveň patřil mezi velmi nebezpečné. Ve starověkém Řecku či Číně se totiž do make-upů přimíchávalo také jedovaté olovo. Vše se změnilo po křížových výpravách, kdy byly objeveny exotické materiály, sloužící právě také k výrobě těchto zkrášlovadel. V dnešní době platí za normální, že make-upy slouží nejen k zakrytí pleťových vad, ale také k jejich zlepšení. Používají se jak tekuté, tak tuhé produkty. To platí i o tvářenkách. Trend jemně růžových tváří pochází z Francie 18. století, kde za vzor platila Madame de Pompadour, která se prý styděla a tváře ji vždy roztomile zčervenaly, a proto se jí chtěly podobat všechny vysoce postavené dámy u dvora.
A jaké nezbytnosti máte ve své kosmetické taštičce schované Vy?
Foto: Pinterest
Autor: Mája z blogu